Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 22/2022-58

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 28 506,78 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 920 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 12 000 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 285 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 920 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 12 000 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 285 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 12. 2021 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 7. 2. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 24 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 920 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 31. 10. 2019 se společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na jejímž základě převzal finanční hotovost 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli částku 30 738 Kč do 28. 2. 2020. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021. Ke dni postoupení pohledávky dlužil žalovaný jistinu úvěru ve výši 24 920 Kč, nesplacenou smluvní pokutu ve výši 11 306 Kč, paušální náklady na vymáhání ve výši 150 Kč. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný ještě částku 12 000 Kč. Pokud jde o smluvní pokutu ve výši 3 586,78 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč, vzala žalobkyně žalobu v tomto rozsahu zpět a řízení bylo částečně zastaveno usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací.

2. Podáním ze dne 7. 2. 2022 žalobkyně sdělila, že nemá doklady, kterými by prokázala, zda a jakým způsobem původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného.

3. Žalovaný uvedl, že není schopen dlužnou částku uhradit jednorázově a požádal o tříměsíční lhůtu k plnění.

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

5. právnická osoba poskytla žalovanému dne 31. 10. 2019 peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, dne 5. 11. 2019 peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč a dne 28. 11. 2019 peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč (viz výpisy z účtu na č.l. 26 až 28 spisu), a to na základě smlouvy o úvěru sjednané přes internet (viz č.l. 14 až 23 spisu).

6. Dohodou o postoupení pohledávek č.l. 32 až 39 spisu bylo prokázáno, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím na žalobkyni. Původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 25. 6. 2021 (viz č.l. 42 spisu) a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Oznámení bylo žalovanému odesláno doporučeně dne 29. 6. 2021 (viz doklad o odeslání na č.l. 43 spisu).

7. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

8. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka posuzovala, zda je žalovaný schopen úvěr splácet, když k tomuto nenavrhla žádné důkazy.

9. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Původní věřitelka a žalovaný sjednali přes internet smlouvu o úvěru, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Před postoupením pohledávky dlužil žalovaný jistinu ve výši 24 920 Kč, po postoupení pohledávky uhradil žalovaný ještě 12 000 Kč.

10. Podle , (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

15. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (viz doslovné znění citovaného zákona). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. ,„ Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci“. Přijetím sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl neplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl„ posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne 5. 3. 2020 rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C -679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008 /48/.

16. Soud proto vycházel z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že„ nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Soud má tedy v dané věci za to, že původní věřitelka nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná.

17. Původní věřitelka tedy poskytla žalovanému plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši 25 000 Kč. Žalovaný má povinnost tvrdit a prokázat, zda a jakou částku žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, uhradil. Žalovaný souhlasil s tvrzení žalobkyně, že po postoupení pohledávky uhradil částku 12 000 Kč. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně, podle kterých před postoupení pohledávky dlužil žalovaný jistinu ve výši 24 920 Kč, následně po postoupení pohledávky uhradil žalovaný částku 12 000 Kč. Soud proto odečetl částku 12 000 Kč uhrazenou žalovaným od dlužné jistiny úvěru ve výši 24 920 Kč a uložil žalovanému, aby uhradil žalobkyni jistinu ve výši 12 920 Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. Ve zbývajícím rozsahu musela být žaloba zamítnuta, neboť v neplatné smlouvě o úvěru nemohly být platně sjednány žádné poplatky.

18. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Soud nemohl vycházet ze splatnosti zápůjčky sjednané v neplatné smlouvě o zápůjčce. Ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. byl žalovaný povinen splnit dluh (vrátit jistinu zápůjčky) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Oznámení o postoupení pohledávky obsahující výzvu k plnění bylo žalovanému odesláno dne 29. 6. 2021, třetím dnem od odeslání (tj. 2. 7. 2021) se oznámení dostalo do právní sféry žalovaného. Žalovaný byl povinen uhradit dluh do 10 dnů, tj. do 12. 7. 2021, pokud tak neučinil, je od 13. 7. 2021 v prodlení s úhradou dluhu, a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené , tedy ve výši 8,5 % ročně. Žalobkyně však požaduje zákonné úroky z prodlení až od 2. 12. 2021 a soud je žalobou vázán, a proto soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení z dlužné jistiny až od 2. 12. 2021 do zaplacení.

19. Žalovaný byl v tomto sporu převážně úspěšný, žádné náklady mu však nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz, a proto doměřil žalobkyni soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, která je přílohou , o soudních poplatcích. Předmětem řízení byla částka 28 506,78 Kč (bez příslušenství), z toho soudní poplatek činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků 1 426 Kč. Žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 1 141 Kč, k úhradě tak zbývá soudní poplatek 285 Kč.

21. Lhůta k plnění byla stanovena delší, jak to umožňuje ustanovení věta první za středníkem , a to s ohledem na žádost žalovaného, který uvedl, že není schopen uhradit dlužnou částku jednorázově ve lhůtě 3 dnů. Soud má za to, že lhůta tří měsíců je přiměřená a nezatíží nepřiměřeně žalobkyni.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.