Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 48/2022-15
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Štulcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa, anonymizováno, země příjmení jméno a anonymizováno země,
podnikající v České republice svým odštěpným závodem právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa,
zastoupeného Mgr. jméno příjmení příjmení,
advokátkou se sídlem anonymizováno číslo, obec,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 024 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 024 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 1.11.2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 024 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 1.11.2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2.10.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku s příslušenstvím, jak je výše specifikováno. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne 31.10.2016 přepravních služeb společnosti právnická osoba, IČO, a to ve vlaku číslo mezi stanicemi obec u obec a obec. Tím se žalovaný bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného ve výši 24 Kč. Za porušení vyhlášky o přepravním řádu vyměřila společnost právnická osoba žalovanému přirážku 1 000 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit částku 1 024 Kč právnická osoba postoupila dne 15.12.2015 pohledávku včetně jejího příslušenství právnická osoba anonymizována dvě slova. Společnost anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova postoupila dne 10.5.2017 pohledávku včetně jejího příslušenství na žalobkyni smlouvou o postoupení souboru pohledávek. Žalovanému byla dne 1.9.2017 odeslána předžalobní výzva k zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. “), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Právní zástupkyně žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
5. Soud z dokladů předložených žalobkyní zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.12.2015 právnická osoba postoupil na právnická osoba anonymizována dvě slova pohledávky specifikované ve smlouvě a na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.5.2017 právnická osoba anonymizována dvě slova postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované ve smlouvě. Žalobkyně doložila, že pohledávka, která je předmětem tohoto sporu, je součástí Smlouvy o postoupení pohledávek.
6. Soud provedl důkaz oznámením o závadách ze dne 31.10.2016 a potvrzením o nedodržení SPPO vystaveným dne 31.10.2016. Z těchto listin a tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že se žalovaný dne 31.10.2016 ve vlaku číslo při kontrole jízdních dokladů neprokázal jízdenkou. Žalovanému bylo předáno potvrzení o nedodržení SPPO, kde mu byla vyčíslena pohledávka za jízdné a přirážku ve výši 1 024 Kč a byl seznámen a řádně poučen o náležitostech za nedodržení SPPO.
7. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 o drahách je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě (osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu). Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.
8. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. V projednávané věci bylo prokázáno, že se žalovaný dne 31.10.2016 na vyzvání pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem – nezaplatil jízdné. Vznikla mu tak povinnost zaplatit jízdné 24 Kč a částku 1 000 Kč jako přirážku k jízdnému – smluvní pokutu za porušení přepravních podmínek dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 . Tuto povinnost žalovaný nesplnil. Žalobkyně tedy návrh podala důvodně, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
10. Dlužník, který svůj dluh řásně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Jízdné a přirážka k jízdnému byly splatné v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno, tedy dne 31.10.2016. Od 1.11.2016 je žalovaný v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak požadoval.
11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.