Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 237/2020-40
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, část názvu právnické osoby, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 411 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 934 Kč s úrokem z prodlení v částce 70,46 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 477 Kč a úroku z prodlení v částce 36,54 Kč se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 668,48 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 934 Kč s úrokem z prodlení v částce 70,46 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 477 Kč a úroku z prodlení v částce 36,54 Kč se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 668,48 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 411 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena dne datum pojistná smlouva číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu anonymizována dvě slova. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši 4 943 Kč s roční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 9. 9. 2019, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Žalovaný od 9. 9. 2019 do 17. 11. 2019, kdy pojištění zaniklo pro neplacení, dluží žalobkyni pojistné 1 411 Kč. Žalovaný žalobkyni tuto částku neuhradil, ač k tomu byl ještě před podáním žaloby vyzván předžalobní výzvou zaslanou mu dne 12. 6. 2020.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.
4. Z pojistné smlouvy číslo ze dne datum soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu anonymizována dvě slova, VIN SA, a to s počátkem pojištění 9. 9. 2019 v 11:58 hodin. Pojistné období bylo dohodnuto jako roční a žalovaný se zavázal platit za ně jednorázové pojistné ve výši 4 943 Kč.
5. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, přičemž uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení upravuje rovněž nutné obsahové náležitosti pojistné smlouvy. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly.
6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl povinen k placení sjednaného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že za období od 9. 9. 2019 do 7. 11. 2019 (69 dní) pojistné zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení poměrné části pojistného za žalované období ve výši 934 Kč (4 943 Kč: 365 dní x 69 dní = 934 Kč). Dožadovala-li se žalobkyně zaplacení částky vyšší, pak v tomto rozdílu je žaloba nedůvodná a proto jí soud zamítl (žalobkyně tvrdila, že za období od 9. 9. 2019 do 17. 11. 2019 včetně činí dlužné pojistné částku 1 411 Kč což jak vidno, alespoň dle platné matematiky pravdou není). Z jejích žalobních tvrzení se pak nepodává, že by uplatňovala v žalobě jakýkoliv jiný nárok, než na zaplacení dlužného pojistného právě za toto období, přičemž není povinností soudu a vlastně ani mu nepřísluší zkoumat, zdali žalobkyně případně nechtěla uplatnit podanou žalobou ještě nároky jiné; tím by zároveň soud zcela nepřípustně překročil žalobní návrh a rozhodl ultra petitum (soud totiž není oprávněn přisoudit něco více, nebo něco jiného - např. pojistné za jiné období, než žalobce podanou žalobou požaduje). Nezaplacením tohoto pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti dlužného pojistného. Žalobkyně však požadovala příslušenství pouze za dobu od 18. 11. 2019 do 19. 8. 2020, a to ve výši 107 Kč; za toto období jí ovšem ze skutečně dlužné částky 934 Kč přísluší pouze částka 70,46 Kč a nad tuto částku pak bylo nutno žalobní požadavek na zaplacení úroku z prodlení také zamítnut.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a žalobkyni, která v řízení zaznamenala úspěch převažující nad úspěchem žalovaného, přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení na jistině částky 1 411 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 934 Kč, tedy v 66 % uplatněného nároku, ve zbývající části, tj. ve 34 % uplatněného nároku byl v řízení úspěšný žalovaný. Žalobkyně tak vůči žalovanému má právo na náhradu 32 % svých účelně vynaložených nákladů (poměrný úspěch žalobkyně ponížený o poměrný úspěch žalovaného, tj. 66 % - 34 % = 32 %), přičemž tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu Celkem tak náklady účelně vynaložené na straně žalobkyně činí částku 2 089 Kč; 32 % z této částky pak činí částku 668,48 Kč, kterou bylo žalovanému uloženo na náhrady nákladů řízení zaplatit žalobkyni. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.