Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 205/2021-29
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 52 473,02 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 52 473,02 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 52 473,02 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 52 473,02 Kč od 17. 5. 2020 do 20. 8. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 52 473,02 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 998,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 52 473,02 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 52 473,02 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 52 473,02 Kč od 17. 5. 2020 do 20. 8. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 52 473,02 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 998,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 52 473,02 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost právnická osoba, se sídlem: adresa, anonymizována dvě slova číslo, země, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 16. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“). Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr splatit. Žalovaná na základě Smlouvy celkem čerpala finanční prostředky ve výši 58 641,02 Kč, když předmětem žaloby je částka 52 473,02 Kč. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila řádně a včas, pročež své závazky neuhradila do jejich splatnosti dne 16. 5. 2020. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila vyjma svého přípisu ze dne 31. 8.2021, v němž uvedla, že se žalobou nesouhlasí.
3. Soud nařídil ve věci jednání na den 18. 1. 2022. Žalobkyně se z jednání omluvila svým podáním ze dne 11. 1. 2022, žalovaná se pak z jednání omluvila telefonicky dne 17. 1. 2022, o čemž byl pořízen záznam na č.l. 26.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne 16. 5. 2019, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský revolvingový úvěr ve výši do 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit formou měsíčních splátek ve výši 12,5 % nesplacené částky a poplatkem nebo 1 000 Kč, podle toho, která z částek bude vyšší.
6. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr bez zajištění až do výše 80 000 Kč. Jednotlivé splátky úvěry se měly hradit vždy do 30. dne měsíce ve sjednané výši.
7. Z ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 24. 11. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně dle svého prohlášení ověřila úvěruschopnost žalované tak, že žalovaná neměla více jak 3 závazky u předchůdkyně žalobkyně a žádný závazek u jiných věřitelů, neměla žádnou exekuci a ani záznam v insolvenčním rejstříku. Žalovaná byla ověřena v insolvenčním rejstříku, příjmení, DB inkasních agentur.
8. Ze sjetiny z evidence předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že předchůdkyně zaslala částku 10 000 Kč na účet žalované č. bankovní účet.
9. Z výpisu z účtu – platební informace předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že úvěr žalované byl předchůdkyní žalobkyně evidován pod variabilním symbolem číslo a ke dni 16. 5. 2020 byl poskytnut ve výši 54 516,78 Kč.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni.
11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2021, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení svých pohledávek za žalovanou na žalobkyni.
12. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 1. 2021, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 67 999,95 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.
13. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
14. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
15. Dne 16. 5. 2019 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr – spotřebitelský revolvingový úvěr v úvěrovém rámci 80 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované převodem na jí uvedený bankovní účet č. bankovní účet. Výše poskytnutého nesplaceného úvěru ke dni 16. 5. 2020 činila 54 516,78 Kč, předmětem žaloby je však částka 52 473,02 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem.
16. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 18. 8. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma prohlášení předchůdkyně žalobkyně, že tato kontrolovala záznamy v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí (CEE) a databázi inkasních agentur. Předchůdkyně žalobkyně si tak nenechala předložit žádné doklady potvrzující údaje poskytnuté žalovanou, a vycházela tak při uzavírání Smlouvy čistě z jejich prohlášení a svých interních modelů. Předchůdkyni žalobkyně přitom nic nebránilo v tom si od žalované vyžádat např. výpisy z jejích účtů, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, jestli modely předchůdkyně platí. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Předchůdkyně žalobkyně převedla své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Žalovaná byla o postoupení pohledávek na žalobkyni informována dopisem ze dne 13. 1. 2021. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 13. 1. 2021 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.
17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
21. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
23. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
24. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
26. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky celkem ve výši 54 516,78 Kč, když předmětem žaloby je částka 52 473,02 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
27. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C číslo, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
28. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka nebo spisová značka), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. spisová značka číslo a nález spisová značka číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, jestli není evidována v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí registru CRKI a EUCB, nevyžádala si však žádné bližší informace o příjmech a výdajích žalované. Předchůdkyně žalobkyně tedy zkoumala úvěruschopnost žalované nikoliv v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.
29. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku ve výši 54 516,78 Kč původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalované bezdůvodné obohacení v rozsahu 52 473 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalované soudem, to při použití ustanovení § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. dne 20. 8. 2021. Nejpozději dne 21. 8. 2021 se tak žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní.
30. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.
31. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 52 473,02 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, což představuje 88,68 % celkového nároku, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu 88,68 % nákladů řízení vůči žalované. Žalovaná byla úspěšná co příslušenství uvedeného ve výroku II. tohoto rozsudku, což představuje 11,33 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má žalovaná právo na náhradu 11,33 % nákladů řízení vůči žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. 77,33 % (88,67 % - 11,33 % = 77,33 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 2 100 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 473,02 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 610 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 950 Kč ve výši 1 879,50 Kč, celkem tedy 12 929,50 Kč 77,33 % z částky 12 929,50 Kč činí částku 9 998,40 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
32. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.