Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 397/2021-39

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 1 788 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 788 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 1 788 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 788 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 1 788 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částek specifikovaných výrokem I. coby součtu sankčního příspěvku za porušení právní povinnosti uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši 1 488 Kč a nákladů žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na zmíněný příspěvek ve výši 300 Kč, to vše s úrokem z prodlení. Žalovaný neměl sjednáno zmíněné pojištění jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, příjmení: anonymizováno, v době od 23. 6. 2020 do 8. 7. 2020.

Soud rozhodl bez ústního jednání na základě , , ve znění pozdějších předpisů (dále„ “). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas ( ). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena.

Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém závěru. Soudě podle vnitřní evidence vedené žalobkyní na základě údajů dodávaných jednotlivými pojišťovnami ( a 2 o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p. r.,“ l. číslo spisu) žalovaný ukončil pojištění osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, příjmení: anonymizováno, dohodou s pojišťovnou ke dni 22. 6. 2020, načež smlouvu o jeho pojištění dne 9. 7. 2020 uzavřela jméno příjmení. Podle Centrálního registru vozidel (, odst. 12 z. p. r., l. číslo spisu) však byl v době od 22. 6. 2020 do roku 2. 8. 2021, tedy po celé žalované období, vlastníkem i provozovatelem tohoto vozidla jméno příjmení, nikoli žalovaný. Tato dvě skutková zjištění soud nehodnotí jako protichůdná. Fakt, že žalovaný ukončil pojistnou smlouvu k vozidlu, ještě neznamená, že byl poté jeho vlastníkem či provozovatelem, a zároveň není vyloučeno, aby pojistnou smlouvu uzavřel někdo jiný, než vlastník či provozovatel vozidla; zde jde o jméno a jméno příjmení, kteří mají podle důkazů totožnou adresu, tudíž zřejmě jde o příbuzné. Soud tudíž rozhodl na základě zjištěného skutkového stavu, že vlastníkem i provozovatelem vozidla byl v inkriminovaném období jméno příjmení, nikoli žalovaný, přičemž jméno příjmení jej teprve dne 9. 7. 2020 nechala pojistit.

Soud případ právně kvalifikoval jako požadavek na zaplacení příspěvku a nákladů jeho mimosoudního uplatnění jako tvrzeného právního následku nesplnění povinnosti mít vozidlo pojištěno povinným zákonným pojištěním (§ 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 a § 2 písm. i) z. p. r.). Právní povinnost splnit tento dluh má ovšem vlastník či provozovatel vozidla (§ 4 odst. 1 část věty před středníkem z. p. r.). Podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) z. p. r. se přitom„ při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.“ Touto osobou nebyl žalovaný, nýbrž jméno příjmení. V tomto případě došlo k tomu, že žalobkyně v žalobě vycházela pouze z údajů vložených do vlastní evidence na základě zpráv od pojišťoven (§ 15 odst. 1 z. p. r.), které nekonfrontovala s informacemi získanými od Ministerstva dopravy jako výsledku porovnání informací od pojišťoven na straně jedné s údaji zjištěnými ministerstvem v Centrálním registru vozidel (§ 15 odst. 3, odst. 12 z. p. r.). Kdyby tak učinila, musela by dojít k závěru, že osobou povinnou žalovaný není. Je ostatně evidentní, že obsah oficiálního veřejného registru musí mít prvořadý význam oproti fragmentárním informacím předaným jednotlivými pojistiteli pohybujícími se na trhu. Žalovaný tudíž nebyl pasivně věcně legitimován. Proto soud žalobu výrokem I. zamítl.

Výrok II. odpovídá ustanovení , protože žalovaný byl v řízení plně úspěšný, pročež by proti žalobkyni měl právo na náhradu nákladů řízení, které mu však podle obsahu spisu nevznikly. Proto soud rozhodl, že nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).