Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 215/2020-53

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalované: osobní údaje žalované

o změnu dědického usnesení

takto:

I. Zamítá se žaloba na změnu usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, spisová značka, v tom smyslu, že jediným dědicem po jméno celé jméno žalobce, narozeném datum, zemřelém dne datum, je pan celé jméno žalobce, rodné číslo, a dále na zrušení výroku II. tohoto usnesení, kterým se schvaluje dohoda o vypořádání dědictví.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba na změnu usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], [spisová značka], v tom smyslu, že jediným dědicem po [jméno] [celé jméno žalobce], narozeném [datum], zemřelém dne [datum], je pan [celé jméno žalobce], [rodné číslo], a dále na zrušení výroku II. tohoto usnesení, kterým se schvaluje dohoda o vypořádání dědictví. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 12. 2020, vč. veškerých písemných doplnění a vč. doplnění učiněného na jednání konaném dne 2. 8. 2021, domáhal toho, aby soud rozhodl tak, že změní usnesení název soudu z datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, spisová značka, tak, že dědicem po zemřelém jméno celé jméno žalobce je otec zemřelého (a otec žalobce) pan celé jméno žalobce. Dále se pak žalobce domáhá, aby soud rozhodl o tom, že se ruší výrok II. tohoto usnesení, kterým byla schválena dohoda o vypořádání dědictví právě mezi celé jméno žalobce a anonymizováno jméno příjmení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 31. 3. 2021. Učinila nesporným, že žalobce u ní nárok předběžně uplatnil 4. 7. 2018, a namítla, že žalobce se domáhá nepřípustného přezkoumání rozhodování nezávislého soudu, což možné není, a pro úplnost namítla i promlčení uplatněného nároku. Žalovaná dále namítla, že opakovaně byl shodný nárok uplatněn u žalované 18. 6. 2020.

3. Z přípisu žalobce stát. instituce doručeného 18. 6. 2020 a z přípisu žalobce doručeného stát. instituce dne 4. 7. 2018 soud zjistil, že těmito přípisy žalobce u žalované uplatňoval nároky, které souvisejí s předmětným dědickým řízením vedeným u název soudu, pod sp. zn. spisová značka ve věci zemřelého bratra žalobce, pana jméno celé jméno žalobce.

4. Z usnesení název soudu ze dne 27. 5. 2005, č.j. spisová značka, spisová značka soud zjistil, že toto nabylo právní moci dne 20.7.2005 a že tímto bylo ve věci dědického řízení po zemřelém jméno celé jméno žalobce, bratru žalobce, nar. dne datum a zemřelému dne datum rozhodnuto o určení obvyklé ceny dědictví, výši zůstatku dluhů a čisté hodnotě dědictví, a výrokem II. byla schválena dohoda o vypořádání dědictví mezi anonymizováno jméno příjmení a celé jméno žalobce, otcem žalobce.

5. Soud učinil závěr o skutkovém stavu ohledně usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, spisová značka popsaný výše. Další důkazy soud nehodnotil, neboť ve věci není dán odpovědnostní titul, ani nelze rozhodnout dle , tedy by hodnocení dalších důkazů bylo nadbytečným, bez vztahu k rozhodovací činnosti soudu.

6. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení:

Podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

Podle OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Podle OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně ("o.z.").

Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

8. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

9. Po skutkové stránce se žalobce po poučení soudem ve smyslu , 3 na jednání konaném dne 2. 8. 2021 vyjádřil v tom smyslu, že se domáhá nároku z nesprávného úředního postupu, který spatřuje v chybě odůvodnění napadeného usnesení název soudu z 27. 5. 2005, neboť v tomto není ničeho uvedeno o dědickém právu anonymizováno jméno příjmení a toto není nijak argumentováno. Jelikož zde ohledně tohoto dědického práva není žádná argumentace, pak namítal, že soud se nemůže zabývat vlastně přezkumem tohoto dědického práva, neboť toto nikdy fakticky předmětem odůvodnění nebylo, tedy není co přezkoumávat. Žalobce poté na jednání dále uvedl, že odkazuje na a domáhá se z tohoto titulu požadovaného určení. K poučení soudu dle ohledně doplnění tvrzení k naléhavému právního zájmu pak uvedl, že tento spatřuje v tom, že pokud by bylo rozhodnuto, jak požaduje, pak on by se stal vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť by dědil po svém otci celé jméno žalobce, který zemřel již roku 2008. K dotazu soudu pak žalobce upřesnil, že otec se neplatnosti předmětného dědického usnesení nedomáhal, neboť toto považoval za správné, neboť věřil notářce.

10. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

11. Úprava nezákonného rozhodnutí stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. OdpŠk, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Judikatura pak vymezuje případy, kdy není nutné trvat na požadavku využití opravných prostředků. Rozhodnutím příslušných orgánů je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Je přitom bezvýznamné, zda zrušené rozhodnutí bylo rozhodnutím ve věci samé z důvodů skutkových nebo pro nesprávné právní posouzení, či zda šlo o nezákonné rozhodnutí procesní povahy, jímž byla způsobena škoda či nemajetková újma (NS  ). Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS  ).

12. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci). Tedy z obsahu pojmu nesprávného úředního postupu tedy vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. , publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože však zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. ).

13. Soud se proto nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě, přičemž v tomto ohledu uzavírá, že z důvodů uvedených níže není ve věci dán odpovědnostní titul, tedy z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

14. Ze skutkových tvrzení žalobce je totiž zřejmým, že nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí, když žalobce ani netvrdil, že by napadené usnesení bylo pro nezákonnost změněno či zrušeno.

15. Pokud jde o druhý z možných odpovědnostních titulů - nesprávný úřední postup, pak soud odkazuje na výše uvedené, především na to, že vyhodnocení předpokladů pro schválení dohody dědiců dědickým soudem, konkrétně název soudu pro vydání předmětného usnesením z 27. 5. 2005, jímž byla schválena dohoda o vypořádání dědictví mezi anonymizováno jméno příjmení a celé jméno žalobce, spadá jednoznačně do kategorie vyhodnocených předpokladů pro vydání rozhodnutí, a toto vyhodnocení se pak zcela evidentně promítlo v obsahu tohoto rozhodnutí, tedy z povahy věci se nemůže jednat o nesprávný úřední postup. Bylo by tak nutno naplnit předpoklady druhého z odpovědnostních titulů, tedy existenci nezákonného rozhodnutí, které však jak uvedeno výše, nebylo ani tvrzeno, ani prokázáno.

16. K argumentaci žalobce ohledně užití pak soud uvádí, že ani cestou určovací žaloby není možné domáhat se změny pravomocného rozhodnutí soudu, neboť takovéto změny je možno dosáhnout pouze cestou mimořádných opravných prostředků, případně cestou ústavní stížnosti. Zdejší soud pak není ani s odkazem na oprávněn rozhodovat v tom smyslu, že by změnil závěry napadeného usnesení název soudu ze dne 27. 5. 2005, ani tak, že by zrušil jeho výrok II., kterým byla schválena dohoda dědiců. Nad rámec tohoto pak soud uvádí, že na požadovaném určení by nebyl dán ani naléhavý právní zájem, když původní účastníci dohody, tedy zejména otec žalobce, platnost tohoto usnesení nezpochybňovali. O absenci naléhavého právního zájmu svědčí i skutečnost, že se žalobce domáhá určení vlastnictví pro třetí osobu, která však předmětné usnesení nezpochybňovala a navíc již nežije, a dále žalovaným subjektem není aktuální vlastník nemovitých věcí, které byly předmětem dědictví; tedy Česká republika by nebyla v takovémto sporu ani pasivně legitimována.

17. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 režijního paušálu 300 Kč dle , a to za písemné vyjádření k žalobě. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle části věty před středníkem , když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).