Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 18/2022-51

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa

o zaplacení 28.934,34 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 8.430,26 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.189,22 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7.133,39 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.333,39 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3.800 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 1.392,79 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.800 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 7.704,08 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.692,10 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9.575,68 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 575,68 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.000 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 1.814,59 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 8.430,26 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.189,22 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7.133,39 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.333,39 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3.800 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 1.392,79 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.800 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 7.704,08 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.692,10 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9.575,68 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 575,68 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.000 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 1.814,59 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 28.934,34 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 4. 7. 2018 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 8.380 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1.022 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 22. 10. 2018 a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 9.575,68 Kč a na dlužném poplatku částku 7.128,40 Kč. Žalobce dále tvrdil, že dne 18. 4. 2018 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 8.917 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 22. 10. 2018 a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 7.133,39 Kč a na dlužném poplatku částku 5.096,87 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 právní předchůdce žalobce pohledávky za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z 18. 12. 2020. Žalovaný však přes výzvy žalobce na své dluhy ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.

3. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 18. 4. 2018 a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 8.917 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy.

4. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 4. 7. 2018 a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 8.380 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1.022 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy.

5. Ze zákaznické karty z 17. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o zápůjčku žil s rodiči, měl učňovské vzdělání, byl svobodný, měl jednu vyživovací povinnost, pobíral invalidní důchod ve výši 3.497 Kč, ostatní příjmy měl ve výši 5.000 Kč a další čisté příjmy měl ve výši 10.000 Kč, jeho měsíční výdaje činily 3.000 Kč, neměl žádné externí ani interní závazky. K žádosti měl žalovaný doložit výměr důchodu a 3 výpisy z účtu.

6. Ze zákaznické karty z 4. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o zápůjčku žil s rodiči, měl učňovské vzdělání, byl svobodný, měl jednu vyživovací povinnost, pobíral invalidní důchod ve výši 3.497 Kč, ostatní příjmy měl ve výši 5.000 Kč a další čisté příjmy měl ve výši 10.000 Kč, jeho měsíční výdaje činily 3.000 Kč, měl interní splátky ve výši 1.400 Kč měsíčně. K žádosti měl žalovaný doložit výměr důchodu.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedených smluv o zápůjčce.

8. Oznámením o postoupení pohledávek z 6. 1. 2021 a podacím lístkem ze 25. 1. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávky za žalovaným z titulu smluv o zápůjčce na žalobce.

9. Výzvou k plnění z 28. 6. 2021 a podacím lístkem ze dne 28. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smluv o zápůjčce ve výši 41.409,38 Kč.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne 18. 4. 2018 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem ve výši 8.917 Kč vrátit formou 60 týdenních splátek, každé ve výši 316 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil pouze 6.200 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 22. 10. 2018, a žalovaný tak ke dni splatnosti zápůjčky dlužil žalobci částku v celkové výši 12.230,26 Kč sestávající se z jistiny ve výši 7.133,39 Kč a dlužného poplatku ve výši 5.096,87 Kč. Dne 4. 7. 2018 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem ve výši 8.380 Kč vrátit formou 18 měsíčních splátek, každé ve výši 1.022 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil pouze 1.000 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 22. 10. 2018, a žalovaný tak ke dni splatnosti zápůjčky dlužil žalobci částku v celkové výši 16.704,08 Kč sestávající se z jistiny ve výši 9.575,68 Kč a smluvního poplatku ve výši 7.128,40 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky ze smluv o zápůjčce na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 41.409,38 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

12. Podle , (dále též jen jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ust. nař. vlády č. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smluv o zápůjčce, které byly mezi účastníky uzavřeny, jedná o platné smluvní závazky.

20. V daném případě nelze smlouvy o zápůjčce považovat za platné vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že jeho právní předchůdce před uzavřením smluv provedl řádné posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě právní předchůdce žalobce vycházel pouze na údajů, které mu poskytl žalovaný před sjednáním smluv, kdy se v zásadě omezil na zhodnocení příjmových poměrů žalovaného, aniž ověřoval skutečný rozsah jeho závazků. Právní předchůdce žalobce tedy při poskytnutí zápůjček nemohl nemít důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedená zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byly smlouvy od počátku neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

22. Dle smlouvy o zápůjčce číslo právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 10.000 Kč, na kterou žalovaný i na veškeré související poplatky dle tvrzení žalobce vrátil 6.200 Kč. Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 3.800 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o zápůjčce ve výši 3.800 Kč, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, kdy žalobce za dobu od 30. 10. 2018, kdy uplynula lhůta pro úhradu poslední splátky úvěru, do 18. 12. 2020, kdy došlo k postoupení pohledávky, vyčíslil úrok z prodlení na částku 1.392,79 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci vedle zbývající části jistiny i zákonný úrok z prodlení dle ust. nař. vlády č. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014.

23. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o zápůjčce soudu nezbylo, než uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítnout, neboť k ujednáním, ve kterých se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek a úrok z dlužné jistiny ve výši 29 % ročně, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. rozsudku).

24. Dle smlouvy o zápůjčce číslo právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 10.000 Kč, na kterou žalovaný i na veškeré související poplatky dle tvrzení žalobce vrátil 1.000 Kč. Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 9.000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o zápůjčce ve výši 9.000 Kč, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, kdy žalobce za dobu od 22. 11. 2018, kdy uplynula lhůta pro úhradu poslední splátky úvěru, do 18. 12. 2020, kdy došlo k postoupení pohledávky, vyčíslil úrok z prodlení na částku 1.814,59 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci vedle zbývající části jistiny i zákonný úrok z prodlení dle ust. nař. vlády č. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014.

25. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o zápůjčce soudu nezbylo, než uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítnout, neboť k ujednáním, ve kterých se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek a úrok z dlužné jistiny ve výši 29 % ročně, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl (výrok III. rozsudku).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v převážné části předmětu řízení úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.

27. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. věta před středníkem jako třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím zdejšího soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.