Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 CO 62/2022-68

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové a soudců Mgr. Zdeňka Váni a JUDr. Kateřiny Kodetové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří anonymizováno od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří [anonymizováno] od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Napadeným rozsudkem, vydaným formou rozsudku pro uznání, soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částka k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).

2. Žalobce se v řízení domáhal zaplacení předmětné částky na základě tvrzení, že mezi žalobcem jakožto zaměstnancem a žalovanou jakožto zaměstnavatelem byla dne datum uzavřena ústní pracovní smlouva, na základě které se žalobce zavázal počínaje dnem datum vykonávat pro žalovanou práci na pozici anonymizována tři slova. Žalovaná tvrdila, že pracovní poměr zanikl ke dni datum. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo pravomocně určeno, že pracovní poměr žalobce nadále trvá. Žalovaná od datum odmítla žalobci přidělovat práci, na straně žalované vznikla překážka v práci dle . Žalobce se proto domáhal náhrady mzdy dle za období od datum do datum, jelikož počínaje dnem datum mu vznikl pracovní poměr u jiného zaměstnavatele. Náhrada mzdy obnáší částku částka. Z důvodu neuhrazení ani části náhrady mzdy žalobce okamžitě zrušil pracovní poměr dopisem ze dne datum. Proto se domáhal i náhrady mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby, tj. za dobu 2 měsíců. Zde se jednalo o náhradu mzdy ve výši částka. A konečně se žalobce domáhal náhrady mzdy za 35,5 anonymizováno nevyčerpané dovolené ve výši částka.

3. Soud prvního stupně vyzval žalovanou usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, aby se ve lhůtě anonymizována dvě slova písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě s tím, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání.

4. Žalovaná ve stanovené lhůtě na výzvu soudu dle nereagovala, soud měl proto za to, že nárok, který byl proti ní žalobou uplatňován, uznala ( ), proto žalobě vyhověl a přiznal žalobci jako procesně úspěšnému účastníkovi i náhradu nákladů řízení dle

5. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jež odůvodnila tím, že ve věci nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Namítala, že datová zpráva obsahující usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (s výzvou dle ) byla určena adresátovi do vlastních rukou. Do datové schránky žalované se však v rozhodnou dobu nepřihlásil jednatel společnosti jméno příjmení, který jako statutární orgán žalované měl jediný oprávnění přijímat písemnosti doručované datovou schránkou do vlastních rukou, nýbrž paní jméno příjmení, která se žalovanou spolupracuje pouze externě a není oprávněna přebírat poštu určenou žalované do vlastních rukou. Oprávněná osoba jméno příjmení se jako jednatel žalované nacházel v inkriminované době na služební cestě a předmětná kvalifikovaná výzva se tak nedostala do jeho dispoziční sféry. Podle zákona , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, platí, že„ dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu“. Oprávnění k přístupu do datové schránky se tak v zásadě rozlišuje podle toho, zda je konkrétní osoba, která datovou zprávu stáhla oprávněna k přístupu ke zprávám s tzv.„ červeným pruhem“, tedy ke zprávám do vlastních rukou adresáta. Taktomu však v daném případě nebylo a proto datová zpráva, která v usnesení obsahovala kvalifikovanou výzvu žalované k vyjádření k žalobě dle a která mohla být v tomto případě účinně doručena pouze jednateli žalované, nebyla doručena řádně, protože byla doručena osobě, která nebyla k jejímu přijetí oprávněna. Ve věci proto nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, když v době jeho vydání neuplynula a ani nemohla uplynout lhůta dle Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalobce ve svém obsáhlém vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

7. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (, , 4 a 5 za použití ), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované je nedůvodné.

8. Odvolací soud přitom jednal v souladu s  ve spojení s  v nepřítomnosti žalované poté, co nevyhověl její žádosti o odročení jednání. Tuto žádost žalovaná odůvodnila nemocí a pracovní neschopností svého jednatele. V nepřítomnosti účastníka řízení může soud věc projednat a rozhodnout - jak vyplývá z ustanovení - jen tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) o odročení jednání (dalšího jednání). Po účastníku, který se hodlá k jednání soudu včas dostavit, totiž nelze spravedlivě požadovat, aby musel strpět projednání a rozhodnutí věci ve své nepřítomnosti, jestliže nastane překážka nebo jiná okolnost, která mu brání se jednání zúčastnit. Tato překážka nebo jiná okolnost současně musí představovat„ důležitý důvod“; příčina toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Dle odvolacího soudu nemoc jednatele žalované není nutně bez dalšího důvodem vedoucím k závěru o odročení jednání. Jak opakovaně vyslovil i Nejvyšší soud, důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, nelze posuzovat bez přihlédnutí ke všem okolnostem konkrétního případu. V daném případě ze žádosti žalované o odročení nevyplývá, že by u žalované (právnické osoby) neexistovala např. osoba jejího zaměstnance, která by mohla za žalovanou jednat na základě pověření ve smyslu Navíc v jednání žalované lze spatřovat i obstrukční rysy, kdy nelze přehlédnout, že ke dni rozhodování odvolacího soudu se žalovaná nikdy věcně nevyjádřila k samotné žalobě. Lze tedy shrnout, že i když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání, není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení , ale k procesním obstrukcím (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka).

9. Podle jsou u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání odvolacím důvodem jen vady uvedené v  a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (, ).

10. Podle odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.

11. Podle uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

12. K námitkám žalované odvolací soud předně uvádí, že v případě rozsudku pro uznání jsou dle přípustnými odvolacími důvody (vyjma důvodů týkajících se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce nebo obsazení soudu, která však žalovaná nenamítala) pouze skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání dle

13. Ve vztahu k napadenému rozsudku je pole přezkumu odvolacího soudu limitováno výhradně kritérii Rozsudek pro uznání nebyl vydán po provedeném dokazování, ale za splnění zákonných předpokladů. Proto se odvolací soud může zabývat jedině splněním předpokladů pro jeho vydání ( ) Odvolací soud tak není vázán odvolacími důvody a přezkoumává napadený rozsudek jen z hlediska ustanovení , bez ohledu na to, jaký odvolací důvod odvolatel sám uplatnil.

14. Odvolání žalované je vystavěno na argumentu, že usnesení s výzvou dle jí nebylo doručeno do vlastních rukou, neboť do její datové schránky se nepřihlásil jednatel společnosti, ale externí spolupracovnice jméno příjmení. Podle se při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky postupuje podle zvláštního právního předpisu. Tím je pak , o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů. Podle tohoto zákona, je-li dokument nebo úkon určen do vlastních rukou adresáta, vyznačí tuto skutečnost odesilatel v datové zprávě.

15. Dle § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech platí, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Jinými slovy, pokud se do datové zprávy přihlásí osoba bez oprávnění číst dokumenty určené do vlastních rukou, nepovažuje se taková zpráva tímto okamžikem za doručenou. Pokud odesílatel tuto zprávu správně označí příznakem„ do vlastních rukou“, osobě nedisponující příslušným oprávněním by se tato zpráva ani neměla zobrazit.

16. V předmětném případě soud prvního stupně při doručování usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, označil příznak„ do vlastních rukou“, jak vyplývá z dodejky datové zprávy. Takový postup pak vylučuje, aby se dané usnesení dostalo při doručování do dispozice neoprávněné osoby. Z dodejky datové zprávy jednoznačně vyplývá, že dne datum v 15:27:48 se přihlásila osoba, která byla oprávněna číst dokumenty určené do vlastních rukou. Pokud by se do datové schránky žalované přihlásila osoba bez tohoto oprávnění, datová zpráva by se této osobě ani nezobrazila. Správnost takového závěru potvrzuje i soudní judikatura, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, č j. číslo jednací. Tzv. kvalifikovaná výzva obsahující i žalobu tak byla doručena do vlastních rukou žalované v souladu s 

17. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že vzhledem k tomu, že žalovaná se přes výzvu dle , 2 ve věci samé v určené lhůtě kvalifikovaně nevyjádřila, ač byla o následcích nesplnění této povinnosti soudem prvního stupně ve výzvě řádně poučena ( ), ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v podání vyjádření bránil, nastala fikce uznání nároku ze strany žalované ze zákona a soud prvního stupně byl povinen vydat ve věci rozsudek pro uznání dle

18. Při konstatování tohoto závěru si je odvolací soud vědom judikatury Ústavního soudu, který opakovaně artikuloval názor (viz např. usnesení ze dne datum, sp. zn. ústavní nález nebo nález z datum, sp. zn. ústavní nález), že použití fikce uznání je významným zásahem do procesního postavení účastníka řízení, jehož důsledkem je nezvratné odepření meritorního přezkumu věci. Obecný soud je povinen citlivě zacházet s fikcí uznání nároku a "kontumačním rozsudkem pro uznání", musí zejména pečlivě vážit, zda je přes splnění formálních procesních podmínek vydání rozsudku pro uznání namístě, a zda ostatní okolnosti nenasvědčují tomu, že se o procesní obstrukce ani celkovou pasivitu žalovaného nejedná. V případech, kdy je z chování žalovaného zřejmé, že s žalobou nesouhlasí a hodlá se jí bránit, stává se mechanická aplikace neslučitelná se zásadami, na nichž stojí, a tím i právem na spravedlivý proces (nález sp. zn. ústavní nález ze dne datum, bod 8). Fikce uznání je vyhrazena pro případy lhostejné či obstrukční pasivity žalovaného, jejíž akceptace by byla z pohledu žalobce nespravedlivou, a proto může mít onen přísný důsledek v podobě předstírání, že žalovaný nárok žalobce uznal. K fikci uznání je tedy nutno přistupovat jako k nástroji výjimečnému, jehož použití je ospravedlněno jen v případech skutečně nesporných, přičemž podmínky jeho použití musí být interpretovány nikoli extenzivně, ale restriktivně. V posuzovaném případě byl vydán rozsudek pro uznání za situace, kdy z chování žalované nebylo zřejmé, že s žalobou nesouhlasí a hodlá se jí bránit, o čemž svědčí i skutečnost, že předmětné usnesení obsahující výzvu dle bylo žalované doručeno datum, vyjádření k žalobě však nikdy žalovanou podáno nebylo. Za této situace proto obvodní soud správně dospěl k závěru o opodstatněnosti fikce uznání.

19. Na základě uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek dle jako věcně správný, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení, který je v souladu s 

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 224

odst. 1 ve spojení s  , kdy plně úspěšnému žalobci vznikly náklady spojené se zastoupením advokátem za dva úkony právní služby po částka (písemné vyjádření k odvolání, účast na jednání) dle a (advokátní tarif) a dvou paušálních náhrad hotových výdajů po částka ( cit. vyhl.). O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu nákladů řízení (včetně příslušné DPH ve výši částka) v celkové částce částka k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle , o lhůtě splnění povinnosti dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v  podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání zkoumá dovolací soud ( ).