Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 226/2021-85

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 53 500 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 53 500 Kč spolu s 8,25% zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 1. 1. 2021 do zaplacení, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 30 855,90 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady státu ve výši 420,37 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo variabilní symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 53 500 Kč spolu s 8,25% zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 1. 1. 2021 do zaplacení, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 30 855,90 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa]. III. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady státu ve výši 420,37 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 53 500 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nevrácené části zápůjčky ve výši 107 000 Kč, poskytnuté žalobkyní společně a nerozdílně žalované a panu jméno příjmení, bytem adresa žalované, jakožto manželům (bývalým), na základě smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smlouva o zápůjčce“). Splatnost poskytnuté zápůjčky byla nejpozději do 31. 12. 2020. Dluh ze smlouvy o zápůjčce byl ze strany žalované a jméno příjmení dne 17. 10. 2016 výslovně uznán. jméno příjmení žalobkyni uhradil část původně poskytnuté zápůjčky ve výši 53 500 Kč odpovídající polovině dluhu, zbývající část dluhu uhrazena nebyla, přestože je již po splatnosti.

2. Žalovaná popírala, že by s žalobkyní uzavírala smlouvu ohledně částky 107 000 Kč, jedná se o závazek bývalého manžela žalované vůči žalobkyni z titulu neuhrazených odměn za provedené práce. Žalovaná si byla vědoma jen uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 10. 2016 na částku 150 000 Kč, ohledně níž byl veden spor pod sp. zn. , tohoto závazku se rovněž týkalo uznání dluhu ze dne 17. 10. 2016. V průběhu řízení namítla neplatnost uznání dluhu z důvodu, že z něj není zřejmé, jaký konkrétní dluh je uznáván. Vůči pohledávce uplatněné žalobkyní též uplatnila námitku promlčení. Tvrdila, že v případě, že by soud shledal žalobní návrh za důvodný, by majetkové poměry žalované umožnily úhradu toliko ve splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně.

3. Z listin provedených k důkazu soud zjistil následující skutečnosti. Z uznání dluhu, včetně ověřovacích doložek ze dne 18. 10. 2016 soud zjistil, že jím žalovaná a pan jméno příjmení uznali dluh vůči žalobkyni z půjčky, který měl ke dni uznání činit 107 000 Kč. Zavázali se jej uhradit do konce roku 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 6. 2021 a potvrzení o podání z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k úhradě žalované částky. Z emailové komunikace mezi právním zástupcem žalované a právním zástupcem žalobkyně soud zjistil, že tato navazuje na žalobkyní zaslanou předžalobní výzvu, právní zástupce žalované nesporoval žalobkyní uplatněnou pohledávku, toliko požádal o možnost jejího splacení prostřednictvím nového splátkového kalendáře. Ze smlouvy o půjčce ze dne 18. 10. 2016 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovanou a jméno příjmení jakožto dlužníky, kdy žalobkyně se zavázala dlužníkům půjčit 150 000 Kč, a to s 5 % ročním úrokem, na 36 měsíců, v měsíčních splátkách. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. soud z pravomocného rozsudku č. j. -44, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v obec – pobočky v Jihlavě ze dne 27. 10. 2021, č. j. -118, zjistil, že jím bylo žalované uloženo uhradit žalobkyni částku 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené zápůjčky poskytnuté žalované a panu jméno příjmení na základě smlouvy ze dne 17. 10. 2016, jíž žalobkyně poskytla dlužníkům zápůjčku ve výši 150 000 Kč. Dále z tohoto připojeného spisu soud z podkladů pro rozhodnutí o žádosti žalované o osvobození od soudních poplatků (tj. zejména z prohlášení žalované o osobních, majetkových a výdělkových poměrech), dále z podkladů provedených k důkazu v rámci odvolacího řízení (tj. z rozsudku zdejšího soudu -143, faktur za úhrady energií, dřeva a dodávek vody, nájemní smlouvy a přehledu plateb, přehledu úhrad z denního stacionáře, rozhodnutí o zvýšení invalidního důchodu) soud zjistil, že žalované je vyplácen invalidní důchod ve výši 36 EUR měsíčně, pobírá příspěvek na péči o syna omezeného ve svéprávnosti ve výši 19 200 Kč, vynakládá náklady na nájemné a spotřebované energie 8 000 Kč měsíčně, na místní poplatky 1 800 Kč ročně, na pojištění 1 320 Kč měsíčně, za služby poskytnuté v denním stacionáři přibližně částky mezi 1 800 Kč a 3 200 Kč měsíčně a za pohonné hmoty 590 Kč měsíčně. Z vyjádření právního zástupce žalované ze dne 7. 2. 2020 soud zjistil, že se týká vypořádání společného jmění manželů žalované s panem jméno příjmení, přičemž předkládaný návrh se týká jak závazku ze smlouvy o půjčce na částku 150 000 Kč, tak závazku ze smlouvy o půjčce na částku 107 000 Kč se splatností 31. 12. 2020, kdy žalovaná navrhla úhradu ½ dlužné částky, tj. 53 500 Kč. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti s původní právnická osoba s.r.o., IČO (vymazané k 17. 12. 2018), jakož i zápisu rejstříkového soudu na č.l. 75, soud zjistil, že žalovaná i jméno příjmení byli v minulosti jejími společníky (uvedené vyplývá rovněž ze stejnopisu notářského zápisu sepsaného Mgr. jméno příjmení dne 9. 11. 2016, NZ 572/ 2016), jméno příjmení byl i jednatelem. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud rovněž zjistil, že žalobkyně v tomto výpisu nefiguruje. Z vyjádření právního zástupce žalované ze dne 2. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná namítala, že součástí původního návrhu na uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů nebyla smlouva o zápůjčce uzavřená oběma klienty s žalobkyní na 107 000, kterýžto závazek navrhovala žalovaná vypořádat rovným dílem. Z emailové komunikace mezi právními zástupci žalované a pana příjmení z února 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalované potvrdil JUDr. anonymizováno, že žalovanou zastupuje též ve věci dvou zápůjček uzavřených s paní celé jméno žalobkyně jako věřitelkou. Z lékařských zpráv ze dne 9. 7. 2019 a 13. 7. 2019 soud zjistil, že žalovaná se v obou případech dostavila k lékaři s tím, že ji exmanžel fyzicky napadl. Z usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 17. 7. 2019, č. j. -17, soud zjistil, že jím k návrhu žalované a jméno příjmení (syna žalované a pana příjmení) bylo vydáno předběžné opatření, kterým byl jméno příjmení vykázán ze společného bydlení ve adresa žalované, a byla mu uložena povinnost zdržet se setkávání s žalovanou a synem jméno, mimo jiné pro fyzické napadení žalované a nebezpečné vyhrožování. Z usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 13. 9. 2019, č. j. -43, soud zjistil, že výše uvedené předběžné opatření bylo prodlouženo do 17. 12. 2019.

4. Z výpovědi svědka jméno příjmení, bývalého manžela žalované, soud zjistil, že jsou s žalobkyní dobří přátelé. Spolu s žalovanou, bývalou manželkou, si od žalobkyně půjčovali částku 150 000 Kč nebo 170 000 Kč, protože byli v insolvenci. Věděli, že tato částka nebude stačit, tak se s žalobkyní dohodli na zapůjčení další částky, asi ve výši 107 000 Kč. Půjčky měly sloužit na úhradu dluhů v insolvenci. Uznání dluhu se týká půjčky na 107 000 Kč, toto částka měla být zaplacena do konce roku 2020. Jeho sepsání si vyžádala žalobkyně, neboť v té době žalovaná již nechtěla žalobkyni hradit žádné dluhy. Při své výpovědi svědek uvedl, že obě smlouvy byly uzavřeny písemně, obě podepisovala žalobkyně, svědek a žalovaná, avšak ve svém následném sdělení ze dne 12. 1. 2022 svědek upřesnil, že samotná smlouva o půjčce 107 tisíc byla uzavřena ústně, za smlouvu totiž při své svědecké výpovědi mylně považoval uznání dluhu. Svědek podnikal, měl s.r.o. Svědek sice uvedl, že žalovaná v tomto s.r.o. byla jednatelkou, avšak z výpisu z obchodního rejstříku společnosti s původní právnická osoba s.r.o., IČO bylo zjištěno, že žalovaná byla společníkem, nikoliv jednatelkou. Žalobkyně jim pouze kamarádsky vypomáhala, z titulu této výpomoci jí nic nedlužili. Nyní je svědek příjmení v oboru opravy obuvi, provozovnu má v obec. Přebývá ve obec, přebudovává stodolu, jejíž majitelkou je žalobkyně, žalobkyně sama bydlí v obec, nájemné jí neplatí, za to, že tam bydlí, provádí práci na přebudování nemovitosti.

5. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že si s bývalým manželem jméno příjmení od žalobkyně si brali v říjnu 2016 půjčku na 150 000 Kč, tu dobrovolně podepsala, vše vyřizoval její tehdejší manžel. Předložil jí k podpisu též uznávací prohlášení, tvrdil, že žalované tyto peníze dluží, protože mu věřila, tak dluh ve výši 107 000 Kč uznala. Žalovaná sice uvedla, že s žalobkyní smlouvu o půjčce na 107 000 Kč nikdy neuzavírala a ani nevěděla, z jakého titulu měl manžel žalobkyni dlužit, avšak toto její prohlášení neodpovídá dalším v řízení provedeným důkazům, tedy uznání dluhu, výpovědi svědka jméno příjmení, jakož i vyjádření právního zástupce žalované ze dne 2. 12. 2019 a 7. 2. 2020, či emailové komunikaci advokátů bývalých manželů z února 2020.

6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jakožto věřitelka uzavřela s žalovanou a jméno příjmení jakožto dlužníky a tehdejšími manželi ústní formou smlouvu, na základě níž dlužníkům poskytla finanční prostředky ve výši 107 000 Kč a žalovaná a jméno příjmení se zavázali je žalobkyni do konce roku 2020 vrátit. Žalovaná a jméno příjmení dne 18. 10. 2016 uznali svůj dluh vůči žalobkyni z půjčky, který měl ke dni uznání činit 107 000 Kč. Zavázali se jej uhradit do konce roku 2020. Žalovaná neprokázala, že by na poskytnutou půjčku ve výši 107 000 Kč bylo uhrazeno více, než kolik tvrdila žalovaná, závazek zůstává co do částky 53 500 Kč neuhrazen. Dne 18. 10. 2016 uzavřela žalovaná a jméno příjmení jakožto dlužníci s žalobkyní jakožto věřitelkou také smlouvu o půjčce 150 000 Kč, které se zavázali vrátit s 5 % ročním úrokem, v 36 měsíčních splátkách. Pro pohledávku žalobkyně ze smlouvy o půjčce na 150 000 Kč bylo vedeno u zdejšího řízení sp. zn. , v rámci nějž bylo žalované pravomocně uloženo uhradit částku 50 000 Kč s příslušenstvím. Vztahy žalované a jméno příjmení byly v roce 2019 vyhrocené, zatímco vztah jméno příjmení a žalobkyně je minimálně přátelský, nicméně ani toto zjištění nevedlo soud k závěru o nevěrohodnosti svědka příjmení. Navíc je zřejmé, že nejen svědek příjmení, ale i sama žalovaná, resp. její právní zástupce, v rámci mimosoudních jednání s právním zástupcem jméno příjmení ve věci vypořádání jejich společného jmění manželů nejprve potvrdil, že žalovanou zastupuje ve věci zápůjček (tj. plurál) uzavřených s žalobkyní, následně odlišoval mezi půjčkou žalobkyně ve výši 150 000 Kč a ve výši 107 000 Kč (viz vyjádření z 7. 2. 2020). Také v rámci mimosoudních jednání žalobkyně a žalované v této věci žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce nesporovala žalobkyní uplatněnou pohledávku, toliko požádala o možnost jejího splacení prostřednictvím nového splátkového kalendáře. Procesní stanovisko žalované založené na údajné neexistenci pohledávek ze dvou smluv o zápůjčce, toliko jedné, se soudu též jevilo jako nelogické. Soudu se totiž jeví jako nezvyklé, proč by žalovaná a jméno příjmení, připustíme-li variantu existence pouze jedné půjčky, v tentýž den s žalobkyní uzavírali jak smlouvu o půjčce 150 000 Kč, tak současně uznávali dluh vůči žalobkyni z (této) půjčky pouze ohledně 107 000 Kč. Navíc procesní stanovisko žalované jeví jako účelové, když nelze přehlédnout, že jej žalovaná začala zastávat až v rámci probíhajícího řízení. Žalovaná má spolu se synem pravidelné příjmy 20 100 Kč měsíčně a pravidelné výdaje okolo 12 560 Kč měsíčně, bez zohlednění stravy, ošacení a dalších nahodilých výdajů.

7. Dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o.z. je každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak. Dle o.z. povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Podle o.z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Podle o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Žalobkyně uzavřela s žalovanou a jméno příjmení smlouvu o zápůjčce částky 107 000 Kč dle § 2390 a násl. o.z., se splatností do konce roku 2020, svůj dluh vůči žalobkyni z této zápůjčky dne 18. 10. 2016 uznali ve smyslu § 2053 o.z., v důsledku čehož nastala vyvratitelná domněnka existence závazku v době uznání, která v řízení nebyla vyvrácena. S ohledem na skutečnost, že žalovaná a jméno příjmení byli v době vzniku závazku manželi, stali se dle § 713 odst. 2 o.z. solidárními dlužníky žalobkyně. Žalobkyně uplatnila oprávnění dle § 1872 odst. 1 věty druhé o.z. a požadovala nesplacenou část závazku ve výši 53 500 Kč po žalované, soud tento její požadavek shledal za důvodný. Za důvodný považoval též nárok žalobkyně na příslušenství žalované pohledávky, když závazek nebyl ve lhůtě splatnosti do 31. 12. 2020 řádně splněn, v důsledku nastalého prodlení ve smyslu o.z. tak žalobkyni vznikl nárok dle o.z. na úrok z prodlení ve výši stanovené

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 855,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 675 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 500 Kč sestávající z částky 19 560 Kč za 6 úkonů právní služby dle a. t. à 3 260 Kč (tj. převzetí a přípravu zastoupení ze dne 19. 2. 2020, předžalobní výzvu ze dne 8. 6. 2021, sepis žaloby ze dne 20. 7. 2021, účast na jednání soudu dne 26. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 6. 1. 2022, účast na jednání soudu dne 10. 3. 2022) a jeden úkon právní služby dle ve spojení s odst. 2 písm. a) a. t. jakožto úkon svou povahou a účelem nejbližší à 1 630 Kč za doplnění důkazních návrhu ze dne 11. 1. 2022, včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 290 Kč ve výši 4 890,90 Kč. Dle je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

10. Splnění uložených povinností bylo žalované stanoveno do 2 měsíců od právní moci rozsudku. Soud tak částečně zohlednil svízelnou finanční situaci žalované, když prodloužil obecnou lhůtu k plnění (tj. do 3 dnů) stanovenou v  Soud však nepřistoupil k uložení plnění povinnosti ve splátkách v žalovanou navrhované výši 5 000 Kč měsíčně, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalované zbývá měsíčně cca 7 tisíc měsíčně na stravu, ošacení, atd. pro ní a syna, a tedy nebyl přesvědčen, že by žalovaná byla reálně schopna splátky v jí navrhované výši řádně plnit. Za této situace, proto soud dospěl k závěru, že by takový postup jen nepřiměřeně zatěžoval žalobkyni.

11. Výrokem č. III soud uložil procesně neúspěšné žalované povinnost uhradit náklady státu dle ve výši 420,37 Kč odpovídající svědečnému vyplacenému na základě usnesení ze dne 27. 1. 2022, č. j. -79 svědkovi jméno příjmení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.