Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 365/2021-88
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 60 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 60 000 Kč za dobu od 26. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 250 Kč, úroku ve výši 1 584,37 Kč, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 60 000 Kč za dobu od 23. 7. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 60 250 Kč za dobu od 23. 7. 2020 do 25. 2. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 250 Kč za dobu od 26. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 790,47 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 60 000 Kč za dobu od 26. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 250 Kč, úroku ve výši 1 584,37 Kč, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 60 000 Kč za dobu od 23. 7. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 60 250 Kč za dobu od 23. 7. 2020 do 25. 2. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 250 Kč za dobu od 26. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 790,47 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 4. 3. 2021 a postoupenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 60 250 Kč s úrokem ve výši 1 584,37 Kč, s úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky 60 000 Kč za dobu od 23. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 60 250 Kč za dobu od 23. 7. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 26. 2. 2020 za pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“ č. anonymizováno, na základě které žalobkyně poskytla žalované převodem na její účet částku 60 000 Kč. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované z jejího příjmu, dále lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru ke dni 22. 7. 2020 a vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky 61 834,37 Kč. Žalovaná dosud neuhradila na žalobou uplatněnou pohledávku ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 10. 2. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“ (č. l. 26) bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely tuto smlouvu dne 26. 2. 2020, žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč připsáním částky úvěru na anonymizováno žalované č. bankovní účet. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 6,9 % ročně, přičemž v případě ukončení platnosti pojištění se zápůjční úroková sazba zvyšuje na 8,9 % ročně. Žalovaná se zavázala hradit poplatky stanovené v Sazebníku.
6. Z historie úvěru (č. l. 32) bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila na úvěr ve výši 60 000 Kč ničeho.
7. Ze Sazebníku bankovních poplatků anonymizováno platného od 15. 12. 2019 (č. l. 44) bylo zjištěno, že poplatek za zaslání každé upomínky činí 50 Kč a poplatek za zaslání upomínky za nesplnění smluvních podmínek činí 150 Kč.
8. Z výpisů z anonymizováno žalované bylo zjištěno, že dne 26. 2. 2020 žalobkyně poskytla žalované převodem na její anonymizováno částku 60 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalované za 3 měsíce předcházející uzavření smlouvy o úvěru, tj. za prosinec 2019 až únor 2020 byl ve výši 18 993 Kč, žalovaná čerpala ještě další úvěry – dne 22. 1. 2020 úvěr ve výši 200 000 Kč a dne 25. 1. 2020 úvěr ve výši 200 100 Kč. Konečný zůstatek na anonymizováno žalované je záporný – 3 475,75 Kč.
9. Z dopisu ze dne 17. 6. 2020 (č. l. 23) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru s upozorněním, že v případě neuhrazení dojde k odstoupení od úvěrové smlouvy.
10. Z doručenky (č. l. 22) bylo zjištěno, že dne 18. 6. 2020 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalované.
11. Z dopisu ze dne 9. 2. 2021 (č. l. 25) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení.
12. Z poštovního podacího archu (č. l. 24) bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 10. 2. 2021 poštovní zásilku na adresu žalované.
13. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná byl majitelkou účtu - mKonta, na který jí dne 26. 2. 2020 žalobkyně poskytla úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná na tento úvěr nesplatila ničeho, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru. Žalobkyně neprokázala v rámci tohoto řízení zkoumání úvěruschopnosti žalované, nedoložila tak, že majetková situace žalované v rozhodné době jí dovolovala vzít si úvěr ve výši 60 000 Kč a tento řádně splácet.
14. Podle § 86 zákona č. 257/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
16. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
18. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
19. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastnicemi řízení měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaná byla při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel úvěru není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ je zapotřebí, aby spotřebitel namítal neplatnost úvěrové smlouvy (tj. relativní neplatnost). Zde je však třeba dle názoru soudu vycházet ze Směrnice, která je závazná pro soud a jejíž článek 23 stanoví, že sankce za porušení povinností stanovených směrnicí mají být účinné a odrazující. Soud vykládá § 87 ZoSÚ v souladu s touto směrnicí, a proto sám z moci úřední přihlíží k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru v zájmu ochrany spotřebitele. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru tak, že vycházela z informací, které získala z mKonta žalované. Zde soud uvádí, že z mKonta bylo možno zjistit pouze aktivní majetkovou stránku žalované, tj. její pravidelný měsíční příjem. Co do pasivní majetkové stránky žalované se žalobkyně nevyjádřila, z mKonta ji dovodit nelze. Z mKonta žalované však bylo zjištěno, že žalovaná si v lednu 2020 (tedy měsíc před uzavřením smlouvy o úvěru) vzala další dva úvěry v souhrnné výši 400 100 Kč. Žalobkyně tvrdila, že lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků, toto své tvrzení nikterak nedoložila. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované převodem na její účet částku 60 000 Kč a žalovaná dosud na tuto částku nezaplatila ničeho, je tedy z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. povinna uhradit žalobkyni částku 60 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 za dobu od 26. 2. 2021 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vznikl žalobkyni ode dne 26. 2. 2021, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 9. 2. 2021, který jí byl doručen dne 15. 2. 2021 (§ 573 o. z.), a ve kterém byla stanovená 10denní lhůta k plnění. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo právo na úhradu poplatků, úroků, ani části žalobou nárokovaného úroku z prodlení.
20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.