Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 301/2021-23
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 988 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 820 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16.05.2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o částku 6 168 Kč, o úrok z prodlení ve výši 3 727,6 Kč, o úrok ve výši 9 714,91 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1.2021 do zaplacení, úrok 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 16.01.2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 820 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16.05.2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o částku 6 168 Kč, o úrok z prodlení ve výši 3 727,6 Kč, o úrok ve výši 9 714,91 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1.2021 do zaplacení, úrok 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 16.01.2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 12 988 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO a žalovaným.
Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 910 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 258 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 376 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek dne datum.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud provedl důkaz Smlouvou o půjčce číslo ze dne datum, kartou zákazníka, Smluvními podmínkami, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a předžalobní výzvou, a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
Dne datum byla mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se ji zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 910 Kč (úrok 910 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 000 Kč) ve formě 43 týdenních splátek po 376 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil a právnímu předchůdci žalobkyně uhradil toliko částku 3 180 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl v částce 3 126 Kč na souhrnné poplatky a v částce 54 Kč na poplatek za životní pojištění. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Soud dále zjistil, že se žalobkyně obrátila na žalovaného prostřednictvím svého advokáta s předžalobní výzvou dne 13.05.2021.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle ustanovení § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 1813 o.z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku . Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy uhradil na dluh pouze částku 3 180 Kč, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.
Jednání žalobkyně soud považuje za neplatné, neboť se podle ust. § 580 obč. zák. příčí dobrým mravům. Uvedený rozpor soud v daném případě shledává v části ujednání týkající se plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků. Z ujednání o poplatcích je zřejmé, že tato ujednání vyvolávají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali (kromě dalšího) souhrnný poplatek ve výši více jak 60 % jistiny dluhu, RPSN činí více jak 180 % (tedy výrazně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), týdenní splácení dluhu a v rámci poplatku vysokou platbu za hotovostní inkaso přesahující 50 % z poskytnuté jistiny, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí (§ 580 občanského zákoníku ). Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11.12.2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26.1.2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Soud dále odkazuje v daném případě na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 1484/2004 , v němž je vyřčen právní názor, že za přiměřený úrok je možné považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytnutého bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o půjčce, resp. zápůjčce. V daném případě má soud za to, že lze pro tyto účely použít údaj o tzv. roční procentní sazbě nákladů, která sice není shodná s výší úrokové sazby, avšak případný rozdíl by byl dán pouze časovou hodnotou peněz. V době uzavření smlouvy, tj. v září roku 2019 byla podle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB (www.cnb.cz) roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů v tomto období na úrovni 8,76, což znamená, že RPSN v dané smlouvě o zápůjčce celorepublikový průměr přesahovala více než 24 x.
V daném případě se žalovanému dostalo plnění v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle § 2993 občanského zákoníku . Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uhradil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy celkem částku 3 180 Kč, soud přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení zůstatku jistiny ve výši 6 820 Kč (10 000 – 3 180 = 6 820) se zákonným úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku , jdoucí od splatnosti, kterou soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl dosud smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní upomínku ze dne 13.05.2021, která byla následující den podána k poštovní přepravě. Za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. vychází soud z toho, že tato výzva došla žalovanému třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 15.05.2021, a žalovaný měla plnit den následující, a v prodlení je tak od 16.05.2021. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když poměr úspěchu žalobkyně a žalovaného byl téměř shodný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.