Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

44 CO 163/2020-95

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci

a) žalobců: ; jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

b) anonymizováno jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím,

o odvolání žalobců proti rozsudku Městského soudu Brno ze dne 29.5.2020, č.j. -75,

takto:

Rozsudek soudu I. stupně se zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozsudek soudu I. stupně se zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobcům částku částka s úrokem ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení (výrok I.), a žalobcům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Předmětem řízení je nárok žalobců na náhradu škody ve výši částka na bytě ve společném jmění žalobců číslo nacházejícím se ve stavbě bytového domu adresa v k. ú. část obce v obec, k níž došlo vyplavením tohoto bytu dne datum a dne datum únikem vody z bytu žalované. I přes doplnění žaloby po poučení o nedostatku žalobních tvrzení dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobci pouze rozsáhle právně specifikovali škodu porušením příslušných ustanovení , a že z žalobních tvrzení není zřejmé, jak skutkově žalovaná své povinnosti podle porušila. Není zřejmé, zda např. nechala vodu téct bez dozoru z vodovodních kohoutků, neopravila kohoutky a voda prokapávala do bytu žalobců, voda vytekla z odpadových šachet z centrálního rozvodu vody, žalovaná se v bytě nezdržovala, a když došlo k nějakému výše popsanému defektu, zda tento neodstranila. Uvedené si soud prvního stupně může pouze domýšlet. Předložením a návrhem důkazů nelze skutková tvrzení nahradit. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl pro neunesení břemene tvrzení, když žaloba postrádá skutková tvrzení.

3. Rozsudek soudu prvního stupně napadli žalobci odvoláním z důvodů podle a g) Zatížení řízení vadou spatřují v zamítnutí žaloby na základě nejednoznačného a matoucího poučení ze strany soudu prvního stupně, kdy důvod pro zamítnutí žaloby byl jiný, než jak byli žalobci soudem dříve poučeni. Žalobci na základě poučení soudu prvního stupně u jednání dne datum specifikovali konkrétní povinnosti, které žalovaná porušila (generální prevenční povinnost, povinnost vlastníka jednotky a povinnost vlastníka věci) ve dnech datum a datum a mají za to, že tímto zcela vyhověli poučení soudu prvního stupně. Soud prvního stupně však následně žalobu zamítl z důvodu, že z žalobních tvrzení není zřejmé, jak skutkově své povinnosti dle žalovaná porušila. Žalobci byli vyzváni, aby uvedli, jaké konkrétní povinnosti a kdy žalovaná porušila, nikoliv aby uvedli, jak skutkově své povinnosti dle žalovaná porušila. Podle a ustálené judikatury Ústavního soudu musí soud účastníku vyložit, v čem spočívá neúplnost jeho tvrzení a o čem má svá tvrzení doplnit. Žalobci nebyli při uvedeném jednání řádně poučeni. Jsou přesvědčeni, že jejich dosavadní skutková tvrzení jsou dostatečná k tomu, aby byl jejich návrh soudem projednán. Z jejich návrhu je zřejmé, že předmětem řízení je zaplacení škody vzniklé opomenutím žalované počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě ve vlastnictví jiného a udržovat svůj byt v nezávadném stavu. V důsledku tohoto opomenutí došlo k protečení vody z jejího bytu do bytu žalobců, čímž způsobila v žalobě podrobně specifikovanou a vyčíslenou škodu a má povinnost ji žalobcům nahradit. Žalovaná tedy porušila své povinnosti tím, že jako vlastník bytu nejednala. Žalobci dostatečně vymezili skutek, jenž má být předmětem řízení. Jejich návrh by tak měl být věcně projednán a nikoliv v rozporu s principem spravedlivého procesu formalisticky zamítnut. Navrhli změnu rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobě bude vyhověno v celém rozsahu, popřípadě zrušení rozsudku a jeho vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání zcela ztotožnila se závěry soudu prvního stupně. Odkazuje na předchozí podání ve věci, kde odmítá jako nepravdivá všechna spekulativní tvrzení žalobců o tom, že by jim nějakým jednáním nebo opomenutím měla způsobit nějakou škodu a kdy tomu tak mělo být. Z této procesní obrany žalované správně vycházel při svém rozhodování i soud prvního stupně. Žalobci vytýkají napadenému rozsudku formalismus, sami však své odvolání staví na velmi formálních výtkách týkajících se nedostatečného poučení ze strany soudu prvního stupně, aniž vnímají, že jejich žalobní tvrzení postrádají jakoukoliv reálnou skutkovou základnu pro projednání a posouzení věci. Jak žalobci, tak jejich právní zástupkyně jsou vysokoškolsky vzdělanými osobami, proti i z tohoto pohledu lze považovat obsah a význam poučení poskytnutého žalobcům soudem prvního stupně považovat za dostatečný. Jak žaloba tak její doplnění, jakož i samotné odvolání neobsahují žádný konkrétní ani časový údaj, kdy a jakým způsobem měla žalovaná žalobcům způsobit nějakou škodu či zanedbat jakoukoliv svou povinnost k zabránění vzniku škody, například konkrétní povinnost k údržbě svého bytu. Jedná se pouze o obecné, ničím nepodložené spekulace žalobců se zdánlivě případnými odkazy na ustanovení . Z uvedených důvodů žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

5. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno včas ( ) k tomu oprávněnou osobou ( ), je přípustné ( a contr. ) a že jsou uplatněny zákonné odvolací důvody vyplývající z obsahu odvolání ( a g) ), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení jemu předcházející, a shledal odvolání důvodným.

6. Předmětem řízení je nárok žalobců na náhradu škody na bytě ve společném jmění žalobců nacházejícím se ve stavbě bytového domu, k níž došlo vyplavením tohoto bytu dne datum a dne datum únikem vody z nad ním se nacházejícího bytu žalované. Soud prvního stupně odůvodnil své zamítavé rozhodnutí tím, že žalobci v daném případě neposkytli soudu, ani přes zákonné poučení, dostatek tvrzení, z nichž by bylo zřejmé,„ jak skutkově žalovaná své povinnosti podle porušila“. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl pro neunesení břemene tvrzení.

7. Závěr soudu prvního stupně o závažném nedostatku skutkových tvrzení na straně žalobců, pro nějž nezbylo, než žalobu zamítnout, podle názoru odvolacího soudu neobstojí. Žalobci s ohledem na svůj informační deficit, co se v bytě žalované odehrálo v souvislosti s jimi tvrzenou škodnou událostí, způsobený tím, že nemají objektivně vzato přístup do bytu žalované, tvrdili (ve znění jejich doplnění žaloby ze dne datum) alespoň základní informace o skutku, tj. že z bytu žalované, situovaného nad jejich bytem, došlo k zatečení vody do jejich bytu, kdy se tak stalo a že se tak stalo v důsledku opomenutí žalované udržovat svůj byt v nezávadném stavu, konkrétně pak povinnost dbát o údržbu rozvodů vody, které je nutno považovat za součást jednotky. Zanedbáním nezbytné péče o rozvody v bytě pak žalovaná porušila prevenční povinnost počínat si tak, aby nedošlo k újmě na sousedních jednotkách, když ve dnech datum a datum protečením vody ze své jednotky poškodila jednotku žalobců a způsobila jim v žalobě specifikovanou škodu. Žalobci škodní událost, její rozsah a vyčíslení, doložili nabízenými důkazy, kdy výši škody odvodili od ceny prací za výstavbu nového bytového jádra. Zdroj protékající vody či přesné označení protiprávnosti chování žalované je pak následně možno zjistit v průběhu dokazování.

8. Odvolací soud má tedy oproti soudu prvního stupně za to, že žalobci své povinnosti tvrzení na základě poskytnutého poučení soudu ve smyslu , učiněného při jednání dne datum, svým doplňujícím podáním v přiměřeném rozsahu dostáli a že za této situace je třeba považovat závěr soudu prvního stupně o anonymizováno břemena tvrzení za příliš formální a jeho zamítavé rozhodnutí za předčasné.

9. Pokud tedy soud prvního stupně v daném případě založil své zamítavé rozhodnutí na nesplnění povinnosti tvrzení, jeho rozhodnutí je z uvedených důvodů nesprávné. V daném případě se pak jedná o naplnění odvolacího důvodu podle , spočívajícího v nesprávném právním posouzení věci.

10. Vzhledem k tomu, že odvolací soud neshledal důvody pro zamítavé rozhodnutí z titulu nesplnění povinnosti tvrzení, a soud prvního stupně se posouzením uplatněného nároku nezabýval věcně, nezbylo, než napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle ust. a , ve kterém se soud prvního stupně po potřebném doplnění dokazování dle návrhů účastníků bude zabývat jednotlivými uplatněnými dílčími nároky na náhradu škody, jednotlivými předpoklady odpovědnosti za škodu, tj. zejména porušením právní povinnosti ze strany žalované ve vztahu k té které škodě, výší jednotlivých náhrad u konkrétních škod na bytě a jeho vybavení a příčinnou souvislostí mezi tvrzeným škodním jednáním žalované a vzniklými škodami. Pokud by to vše činil soud odvolací, zbavil by účastníky možnosti dvojinstančního řízení.

11. Odvolací soud pro úplnost dodává, že s ohledem na tvrzení žalobce a), jež uvedl při odvolacím jednání, že k zatečení mělo údajně dojít při výměně vodoměrů v bytech domu, lze vyjít z nedávné judikatury Nejvyššího soudu, která se vyjadřovala k rozsahu prevenčních povinností vlastníka bytu ve vztahu k vodovodním a odpadním rozvodům v bytě ve vlastnictví vlastníka bytu, jakož i těch, jež tvoří součást vodovodního či odpadního potrubí procházejícího bytem a rovněž tak i k otázce zproštění odpovědnosti škůdce – vlastníka bytu či jeho nájemce - v případě, že nebyl přesně prokázán mechanismus úniku vody. Ačkoliv tato judikatura byla přijata pro poměry č. (dále jen obč. zák.) a zákona o vlastnictví bytů č. , jež byly účinné do 31.12.2013, lze ji podle názoru odvolacího soudu přiměřeně použít i na daný případ, který se s ohledem na tvrzená data vzniku škody řídí aktuální právní úpravou č. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.4.2000, sp. zn. ).

12. Právním názorem odvolacího soudu, vysloveným v bodě 7. – 11. tohoto rozhodnutí, je soud prvního stupně vázán ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání ani dovolání přípustné.