Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 147/2021-53
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 25.900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.320 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 821,75 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 5.755,46 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 2.560,80 Kč, úroku ve výši 19,4 % z částky 11.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 1.587,62 Kč a úroku z prodlení ve výši 19,32 % z částky 5.755,46 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2.488 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.320 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 821,75 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 5.755,46 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 2.560,80 Kč, úroku ve výši 19,4 % z částky 11.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 1.587,62 Kč a úroku z prodlení ve výši 19,32 % z částky 5.755,46 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2.488 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhá v postavení právního nástupce obchodní korporace právnická osoba zaplacení 25.900 Kč s příslušenstvím z právních důvodů neuhrazených spotřebitelských úvěrů a příslušenství v podobě úroku, odměny za administrativní činnost, odměny za hotovostní inkaso splátek a úrokem z prodlení.
2. Žalobkyně k prvnímu dílčímu nároku tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba uzavřel s žalovaným dne 16. 9. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo přenechal mu částku 11.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit s úrokem ve výši 2.200 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.400 Kč. Závazek k vrácení poskytnutého úvěru a jeho příslušenství měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 330 Kč v období od 23. 9. 2018 do 10. 11. 2019, kdy měla být hrazena poslední z dohodnutých splátek. Žalovaný poskytl pouze částečné plnění ve výši 1.300 Kč, když naposledy plnil dne 4. 12. 2018. Splátky ponížily jistinu na částku 11.000 Kč a co do poplatku na částku 7.500 Kč. K tomu přistupuje úrok v kapitalizované hodnotě 2.560,80 Kč (úrok 19,4 % z částky 11.000 Kč od 11. 11. 2019 do 15. 1. 2021), úrok 19,4 % z částky 11.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení v kapitalizované hodnotě 1.320 Kč (zákonný úrok z prodlení z jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty od poslední úhrady, tj. od 11. 11. 2019 do 15. 1. 2021) a úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně nabyla postavení věřitele smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021, když uvedená skutečnost byla žalovanému oznámena postupitelem písemností ze dne 15. 1. 2021.
3. Žalobkyně k druhému dílčímu nároku tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba uzavřel s žalovaným dne 26. 6. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo přenechal mu částku 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit s úrokem ve výši 1.600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Závazek k vrácení poskytnutého úvěru a jeho příslušenství měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 240 Kč v období od 3. 7. 2018 do 20. 8. 2019, kdy měla být hrazena poslední z dohodnutých splátek. Žalovaný poskytl pouze částečné plnění ve výši 7.000 Kč, když naposledy plnil dne 16. 9. 2018. Splátky ponížily jistinu na částku 5.755,46 Kč a co do poplatku na částku 1.644,54 Kč. K tomu přistupuje úrok v kapitalizované hodnotě 1.587,62 Kč (úrok 19,32 % z částky 5.755,46 Kč od 21. 8. 2019 do 15. 1. 2021), úrok 19,32 % z částky 5.755,46 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení v kapitalizované hodnotě 821,75 Kč (zákonný úrok z prodlení z jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty od poslední úhrady, tj. od 21. 8. 2019 do 15. 1. 2021) a úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně nabyla postavení věřitele smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021, když uvedená skutečnost byla žalovanému oznámena postupitelem písemností ze dne 15. 1. 2021.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil.
5. Rozhodnuto mohlo být podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. pouze na podkladě listin účastníky předložených důkazů a jejich presumovaného souhlasu s takovým postupem soudu (usnesení ze dne 9. 11. 2021, č. j. 5 C 147/2021 -49).
6. Skutkový závěr stran posuzovaných dílčích nároků stojí v obou případech na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smlouvy o spotřebitelském úvěru, karty zákazníka, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek (strany 11 a 25), oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy a dokladu o jejím odeslání.
7. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebyla zcela poskytnuta plnění co do dlužných jistiny a poplatků, ke kterému se smlouvami o spotřebitelském úvěru zavázal, má negativní charakter, tudíž je z povahy takového tvrzení vyloučeno, aby je mohlo být prokazováno a jedině žalovaný, pokud by byl procesně bdělý a vyvinul patřičnou procesní aktivitu, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně v návrhu připouští nebo nastaly jiné právem aprobované skutečnosti, pro které nároku jak ve svém titulu (důvodu) tak případně co do uplatněné výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytl, resp. poskytl pouze dílčí plnění (vide ante).
8. Po stránce skutkové se k prvému dílčímu nároku uzavírá, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 16. 9. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které bylo žalovanému poskytnuto v hotovosti 11.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listino u – smlouvou o spotřebitelském úvěru – neboť je přítomen text, že se úvěr poskytuje v hotovosti. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listin ě uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011 ). Vedle povinnosti k vrácení poskytnutého úvěru ve výši 11.000 Kč se žalovaný zavázal v rámci uzavírané smlouvy k zaplacení úroku ve výši 2.200 Kč, poplatku ve výši 2.200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.400 Kč za dobu trvání smlouvy (tj. celkem zaplatit 19.800 Kč), to vše ve splátkách ve výši 330 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 týdenních splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezními ujednáními smlouvy a kartou zákazníka. Relevantním je z pohledu podmínek úročení úprava obsažená v článku 1.4 a 5.1 smlouvy podmínek týkající se zápůjční doby a následků nesplacení úvěru, když bylo ujednáno úročení v rámci zápůjční doby hodnotou 32,15 %.
9. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaný poskytl pouze dílčí plnění ve výši 1.300 Kč, přičemž naposledy plnil dne 4. 12. 2018. Plnění poskytnutá žalovaným neponížily jistinu, ale, jak to bylo mezi účastníky dohodnuto, došlo k ponížení poplatku – konkrétně v úroku na částku 1.193,32 Kč, v poplatku za administrativní činnost na částku 2.200 Kč a v poplatku za hotovostní inkaso na částku 4.106,68 Kč.
10. Po stránce skutkové se k druhému dílčímu nároku uzavírá, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 26. 8. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které bylo žalovanému poskytnuto v hotovosti 8.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listino u – smlouvou o spotřebitelském úvěru – neboť je přítomen text, že se úvěr poskytuje v hotovosti. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listin ě uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011 ). Vedle povinnosti k vrácení poskytnutého úvěru ve výši 8.000 Kč se žalovaný zavázal v rámci uzavírané smlouvy k zaplacení úroku ve výši 1.600 Kč, poplatku ve výši 1.600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč za dobu trvání smlouvy (tj. celkem zaplatit 14.400 Kč), to vše ve splátkách ve výši 290 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 týdenních splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezními ujednáními smlouvy a kartou zákazníka. Relevantním je z pohledu podmínek úročení úprava obsažená v článku 1.4 a 5.1 smlouvy podmínek týkající se zápůjční doby a následků nesplacení úvěru, když bylo ujednáno úročení v rámci zápůjční doby hodnotou 32,15 %.
11. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaný poskytl pouze dílčí plnění ve výši 7.000 Kč, přičemž naposledy plnil dne 16. 9. 2018 Plnění poskytnutá žalovaným ponížila jistinu na částku 5.755,46 Kč a dále k ponížení poplatku – konkrétně v poplatku za hotovostní inkaso na částku 1.644,54 Kč.
12. Postoupení pohledávky je prokázáno oznámením postupitele ze dne 15. 1. 2021, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily (vizte nález nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2276/08 , ze dne 24. 2. 2011).
13. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalovaného nastalo dnem následujícím po splatnosti další z předepsaných týdenních splátek.
14. Na skutková zjištění aplikuje se úprava smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.
15. Vedle obligačního právního jednání v podobě smluv o spotřebitelském úvěru došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků úvěrovanému, jak je patrno z obsahu listin y, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že byla úvěrovaným potvrzena skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011 ). Zákonitě by pak nebyl úvěr (byť jen dílčím způsobem) splácen, nedošlo-li by k jeho čerpání.
16. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši v obou posuzovaných případech požadoval a právní předchůdce žalobkyně se k jejich poskytnutí zavázal a podle smluv o úvěru je přenechal, potom je vázán uzavřenou smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány adhezně v rámci navazujícího textu právních jednání. Elementárně vznikla žalovanému v postavení úvěrovaného povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení závazku v rozsahu, jak je uváděno shora. Podle sjednaného způsobu splácení, jak je obsažen v úvěrové smlouvě, zůstala vzhledem k výši dílčích plnění zcela nedotčena jistina pohledávky co do částky 11.000 Kč a v druhém případě co do částky 5.755,46 Kč a co do dalších úplat.
17. Sluší se uvést, že sjednání poplatků za inkaso splátek v místě bydliště úvěrovaného a úhrady za administraci úvěru nejsou právními předpisy zapovídány, neboť jde o změnu jinak donosné formy plnění závazku a úhradu za činnost úvěrujícího a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaká ujednání budou v rámci smluvní volnosti přijata. Nutno také uvést, že soud nemohl přezkoumávat výši odměn, neboť jde jednak o výraz autonomie vůle účastníků obligačního vztahu a z moci úřední nebylo naplněno ust. § 588 o. z. pro úřední zásah do obligačního vztahu, resp. ani § 577 o. z.
18. Žalobkyně interpretuje smluvní ujednání v článku 1.4 odlišně od právního hodnocení soudu, když nelimituje úrok na dobu, na kterou byla smlouva sjednána, ale domáhá se jej (z části v kapitalizované formě) z dlužné jistiny hodnotami 19,4 % a 19,32 % do zaplacení. Takový postup je právem aprobovaný, přijímaný i judikatorně (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005 ), avšak vždy jen v případě, že si to účastníci časově fixního úročení výslovně dohodnou v rámci zásad smluvní autonomie. Účastníci smlouvy si další úročení ani článku 1.4 ani v článku 5.1 smlouvy neujednali a další úročení neuhrazených jistin nezakládá ani právní předpis.
19. Jinak je tomu u úroku z prodlení, který má jinou povahu a funkci a je spjat se smluvně deliktním chováním dlužníka, pokud řádně a včas dluh neuhradí. V rozsahu této části příslušenství je nárok žalobkyně důvodným.
20. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a poplatek v souhrnné hodnotě číslo s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužných jistin do 15. 1. 2021 a úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11.000 Kč a 5.755,46 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení
21. Výrokem II. je žaloba zamítána co do úroků, který přesahují dobu trvání smluv, neboť další úročení nebylo sjednáno, resp. úrok byl určen konkrétní částkou pouze k době, po kterou měly být žalovaným úvěry spláceny.
22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalovanému byla adresována předžalobní výzva a žalobkyni se nedostalo uspokojení ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 ).
23. Výrokem III. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2.488 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 . vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 900 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 252 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 1.036 Kč.
24. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třídenní, přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní od jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.