Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
4 C 3/2022-69
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výší 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do výše částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a úroku z prodlení ve výši požadované nad rámec úroku přiznaného výrokem I.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výší 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do výše částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši požadované nad rámec úroku přiznaného výrokem I. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku částka se současným závazkem žalovaného vrátit částku částka (navýšeno o souhrnný poplatek částka), a to ve anonymizováno týdenních splátkách po částka. Dne datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný doposud uhradil částku částka.
K ústnímu jednání dne datum se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny dne datum, soud věc proto projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Z listin y označené jako smlouva o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku částka, žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s tzv. souhrnným poplatkem v částce částka, celkem tedy částku částka, a to ve 40 týdenních splátkách po částka. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný doposud uhradil částku částka. Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu dopisy ze dne datum a datum.
Soud se předně zabýval posouzením listin y označené jako„ Smlouva o půjčce“ a dospěl k závěru, že celý tento právní úkon je nutné hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného a účinného do 31. 12. 2013 za užití § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. Dle uzavřené smlouvy žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen„ věřitel“) částku částka a zavázal se zaplatit věřiteli tzv. souhrnný poplatek v částce částka, v součtu tedy zaplatit částku částka. Soud pokládá za zcela neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok, svou odměnu nadále navyšoval o poplatek, který činí 64 % půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není vůbec zřejmé, jak byl poplatek určen, proč byl určen právě v této výši, co má pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Má-li tzv. souhrnný poplatek představovat odměnu za půjčené peněžní prostředky, pak je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká a zároveň je zřejmé z okolností věci, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku by věřitel peněžní prostředky žalované nepůjčil. Z uvedeného nelze než uzavřít, že neplatná je celá smlouva o půjčce, neboť požadovaný souhrnný poplatek ve výši částka nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, č. j. 25 Co 335/2018 -80 ze dne 30. 1. 2019, č. j. 25 Co 107/2020 -80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u odkupovaných pohledávek. Názor krajského soudu na problematiku souhrnných poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.
S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o půjčce soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 451 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. V daném případě žalovaný žalobkyni na pohledávku z této smlouvy uhradil částku částka, zbývá mu tedy doplatit částka, což je částka, kterou je dle výroku I. žalobkyni povinen zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne datum, který věřitel odeslal dne datum. Za užití § 573 o. z. je zásilka pokládána za doručenou dne datum, žalovaný se tak ocitl v prodlení dnem datum, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 517 občanského zákona č. 40/1964 Sb. (předpisu platného a účinného v době, kdy došlo k bezdůvodnému obohacení) ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/94 Sb. o výši úroků a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku . Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Ve zbytku soud nárok žalobkyně žalobou uplatněný jako nedůvodný zamítl (výrok II.).
Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , úspěch ve věci byl s ohledem na žalované příslušenství přibližně rovnocenný, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů nárok.
Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce částka dle položky číslo bod 2 ve spojení s položkou číslo bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. . V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek v částce částka z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.