Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 285/2021-43

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen právní předchůdkyně), uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši částka, odměnou za administrativní činnost ve výši částka a hotovostní inkaso ve výši částka Celkem se tak žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši částka ve 45 týdenních splátkách po částka, a to do datum. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak sjednané splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku částka. Žalobkyně nabyla pohledávku od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celkové dlužné částky, ani přesto však žalovaný svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V daném případě soud postupoval dle , (dále jen ), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši částka, administrativním poplatkem ve výši částka a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši částka žalobkyni vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách po částka do dne datum Celkem se tak žalovaný zavázal žalobkyni vrátit částku ve výši částka. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 35,53 % ročně a stanovena RPSN ve výši 254,04 %. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně dopisem ze dne datum oznámila žalovanému postoupení pohledávky, ve kterém žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Dle podacího lístku byla zásilka předána k přepravě dne datum (oznámení o postoupení pohledávek, podací lístek). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne datum (předžalobní výzva včetně podacího lístku). Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný uhradil na svůj dluh toliko částku částka, bylo případně na žalovaném, aby v řízení prokázal opak, ale nestalo se tak.

5. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši částka uhradit dále úrok ve výši částka, částku označenou jako administrativní poplatek ve výši částka a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši částka (dále jen poplatek a odměna), celkem tedy částku částka. Označení za poplatek, případně odměnu však nic nemění na tom, že původní věřitel je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovaným smlouvu uzavřel. Poplatek a odměna tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažila právní předchůdce žalobkyně navodit, když ve smlouvě uvedl, že úroková sazba činí toliko 35,53 % ročně. Takto požadovaný nárok zastírá úročení peněz a slouží toliko pouze ke generování zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku a odměny jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu s požadovaným úrokem vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 76,8 % ročně a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů se splatností do 1 roku poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2019 činila 18,88 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. ).

9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení dosud nesplacené poskytnuté jistiny ve výši částka. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku částka. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný vrátil žalobkyni dosud pouze částku částka. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby nesplacené bezdůvodného obohacení ve výši částka vrátil (částka – částka). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit nesplacenou jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení o. z. ve výši vyplývající z , ve znění pozdějších předpisů, s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě k vrácení finančních prostředků v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (nikoliv datum, jak žalobkyně uvádí v žalobě) když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne datum. Dle o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne datum a do 10 dnů od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinil, dostal se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 68 % tj. částka částka + kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování v částce částka a úspěchu žalovaného v rozsahu 32 %, tj. částka částka + kapitalizované požadované příslušenství ke dni rozhodování v částce částka). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

11. O lhůtách k plnění uvedených v tomto rozsudku soud rozhodl v souladu s ustanovením věta před středníkem , když tyto určil jako běžné třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.