Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 303/2021-50
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do výše kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a dalšího zákonného úroku z prodlení uplatněného nad rámec úroku z prodlení přiznaného výrokem I.
III. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do výše kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a dalšího zákonného úroku z prodlení uplatněného nad rámec úroku z prodlení přiznaného výrokem I. III. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku částka se současným závazkem žalovaného vrátit žalobkyni částku částka (navýšeno o poplatky v celkové částce částka), a to ve anonymizováno týdenních splátkách po částka. Dne datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud částku částka, žalobkyně požaduje pouze částku částka z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.
K ústnímu jednání dne datum se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny fikcí dne datum. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností právnická osoba dne datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Z listin y označené jako smlouva o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku částka, žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s poplatkem ve výši částka, celkem tedy částka, a to ve anonymizováno týdenních splátkách po částka. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku z této smlouvy částku částka. Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne datum.
Soud se předně zabýval posouzením listin y označené jako„ Smlouva o půjčce“ a dospěl k závěru, že celý tento právní úkon je nutné hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného a účinného do 31. 12. 2013 za užití § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. Dle uzavřené smlouvy žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen„ věřitel“) částku částka a zavázal se zaplatit věřiteli tzv. souhrnný poplatek v částce částka, v součtu tedy zaplatit částku částka. Soud pokládá za zcela neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok, svou odměnu nadále navyšoval o poplatek, který činí 60 % půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není vůbec zřejmé, jak byl poplatek určen, proč byl určen právě v této výši, co má pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Má-li tzv. souhrnný poplatek představovat odměnu za půjčené peněžní prostředky, pak je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká a zároveň je zřejmé z okolností věci, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku by věřitel peněžní prostředky žalovanému nepůjčil. Z uvedeného nelze než uzavřít, že neplatná je celá smlouva o půjčce, neboť požadovaný souhrnný poplatek ve výši částka nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli jednak rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, které se zabývá problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí, a dále také např. rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č. j. 25 Co 335/2018 -80 ze dne 30. 1. 2019, které dopadá na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek od společnosti právnická osoba (typově shodné smlouvy). Názor krajského soudu na problematiku souhrnných poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.
S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o půjčce soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 451 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. V daném případě žalovaný žalobkyni uhradil částku částka, zbývá mu tedy doplatit částka, jak žalobkyně správně požaduje. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit uvedenou částku společně se zákonným úrokem z prodlení, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne datum, který dle podacího lístku věřitel odeslal dne datum a poskytl ve výzvě žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o. z. je zásilka pokládána za doručenou dne datum a s ohledem na desetidenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem datum, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 . Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlá období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy a tím i absenci ujednání o době plnění se mohl žalovaný ocitnout v prodlení až poté, co byl věřitelem o plnění požádán (§ 563 z. č. 40/1964 Sb. ). Za výzvu k úhradě soud pokládá oznámení o postoupení pohledávky, žádná dřívější soudu doložena nebyla. Věřitel v tomto dopise poskytl žalovanému lhůtu anonymizováno dnů k úhradě dluhu, až po jejím uplynutí, tj. datum, mohlo tedy nastat prodlení žalovaného.
Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , procesní úspěch účastníků byl s ohledem na nedůvodně žalované příslušenství přibližně rovnocenný, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce částka dle položky číslo bod 2 ve spojení s položkou číslo bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek v částce částka z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.