Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 392/2021-24
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a s náklady spojenými s uplatněným pohledávky ve výši částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, obec, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a s náklady spojenými s uplatněným pohledávky ve výši [částka]. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], [obec], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a dále částky částka. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne datum elektronickými prostředky uzavřena smlouva o úvěru číslo která byla doplněna smlouvou ze dne datum. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku částka, a to převodem na bankovní účet žalovaného, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, celkem částku částka, do datum. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena pomocí nahlížení do příslušných registrů (insolvenční rejstřík apod.). Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, na poskytnutou částku neuhradil ničeho. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo mj. právo na zaplacení jistiny ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, celkem ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka (od prvního dne prodlení dne datum do datum z jistiny částka), zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky (tj. od datum) do zaplacení, nákladů spojených s upomínáním ve výši částka a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka (tj. odeslaný doporučený dopis ve výši částka a jedna cesta terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu žalovaného ve výši částka za jednu cestu). Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalovaného ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku.
2. Žalovaný z ústního jednání omluvil, k věci se nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listin y označené jako smlouva o úvěru číslo (ve znění smlouvy ze dne datum) včetně obchodních podmínek, rámcové smlouvy a relevantní části výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku částka a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši částka Celkem se žalovaný zavázal vrátit částka do datum. V případě prodloužení doby splácení o 30 dní byl žalovaný povinen vedle uvedeného uhradit i poplatek ve výši částka. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, zákonný úrok z prodlení, paušální poplatek na úhradu nákladů v částce částka za jednu upomínku a poplatky spojené s uplatněním pohledávky. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek, a oznámením postoupení pohledávky spolu s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku žalobkyni a žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne datum. Žalobkyně žalovaného několikrát upomínala a následně vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne datum. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že žalovanému byl zaslán dne datum obyčejný dopis a dne datum byla uskutečněna cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka.
4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum (ve znění smlouvy ze dne datum) listin u s názvem smlouva úvěru, na základě níž mu byla převodem na bankovní účet poskytnuta částka částka. Tato listin listina obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatek za poskytnutí úvěru a v případě prodlení i smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a další poplatky spojené s vymáháním pohledávky, a to do datum. Do dnešního dne žalovaný dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaný ničeho dalšího neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu doloženy žádné důkazy.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu název soudu (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
18. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že tuto posoudila pouze na základě lustrace žalovaného v příslušných rejstřících. Žalobkyně však k tomuto tvrzení nedoložila žádné důkazy a nadto je takový způsob posouzení úvěruschopnosti dlužníka ve smyslu shora uvedené judikatury zcela nedostatečný. Posouzení úvěruschopnosti je přitom myšlenkový proces, který musí být přezkoumatelný tak, aby soud měl možnost zjistit, zda právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr řádně posoudila. Přezkoumávat přitom musí příjmovou i výdajovou stránku dlužníka. To však v daném případě nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno a vzhledem ke své neúčasti u jednání se žalobkyně vzdala práva obdržet od soudu poučení podle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , v jakému směru má doplnit svá tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. Žalobkyně tak dostatečně netvrdila, ani neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala.
19. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil, zbyla mu tedy povinnost žalobkyni vydat částku částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího ze smluvního úroku (má oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné) a včetně smluvní pokuty a poplatků spojených s upomínáním (opět mají oporu v neplatné smlouvě). Shora uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. v souladu se zásadou úspěchu a neúspěchu ve věci tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka. Při úplném úspěchu by žalobkyni náležela částka částka sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b písm. c) bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) , d) (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) ve výši částka za jeden úkon, trojnásobku paušální náhrady hotových výdajů po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši částka podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ohledně částky částka, což činí 87 % žalovaných částek (jistiny, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky). Žalovaný byl úspěšný ohledně částky částka (součet smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky), což činí 13 % žalovaných částek. Žalobkyni tak náleží 74 % z částky částka, tj. částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit do tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).