Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 230/2021-25
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 19 026,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 9 026,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 9 026,10 Kč od datum do zaplacení, se v této části zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 9 026,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 9 026,10 Kč od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 19 026,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od datum do zaplacení, kterou žalobce odůvodnil tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa žalobkyně, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne datum úvěr ve výši 10 000 Kč, předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a dále z poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 114,01 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 912,09 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.crediton.cz, žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše, když úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Pokud by pak soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, k nařízenému jednání se nedostavil, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Soud vyzval usnesením ze dne datum žalobce, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získal informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr a v téže lhůtě označil důkazy k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být se svojí žalobou neúspěšný.
4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne datum tak, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaný dal uzavřením smlouvy souhlas, když odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru podle čl. 3 .1.5 VOP žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a podle čl. 3 .1.6 potvrdil, že je schopen zápůjčku splatit a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit. K prokázání této skutečnosti žalobce soudu navrhl provedení obchodních podmínek původního věřitele.
5. Výpisem poskytovatelů spotřebitelského úvěru bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce získal oprávnění k poskytování ke dni datum.
6. Zprávou banky, výpisem z účtu by prokázáno, že právní předchůdce žalobce poukázal dne datum částku ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného.
7. Podacím lístkem, smlouvou o úvěru, dodatkem k ní, formuláři, oznámením o postoupení, smlouvou o postoupení pohledávek, předžalobní výzvou a obchodními podmínkami bylo prokázáno, že smlouva o úvěru byla mezi účastníky sjednána dne datum, žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč a dále z poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 114,01 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 912,09 Kč. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa žalobkyně, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem.
8. Tvrzení žalobce, že žalovaný ničeho neuhradil, nebylo pak žalovaným nijak rozporováno.
9. Soud pro provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobce získal oprávnění k poskytování ke dni datum, když smlouva o úvěru byla mezi účastníky sjednána dne datum, právní předchůdce žalobce poukázal dne datum částku ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného, ten se zavázal vrátit předchůdci žalobce jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč a dále z poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 114,01 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 912,09 Kč. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, jako postupníkem a novým věřitelem, přičemž původní věřitel před poskytnutím úvěru ověřoval úvěruschopnost žalovaného lustrací z veřejně dostupných databází, dále mu žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a je schopen zápůjčku splatit a že řádně zvážil své možnosti, původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit.
10. Ze zjištěného sutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:
11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle ustanovení § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Právní předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o poskytnutí úvěru, žalovanému byla poukázána částka 10 000 Kč na jeho účet, žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 114,01 Kč a dále z poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 912,09 Kč. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil.
19. Soud při svém rozhodování vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalovaného splácet úvěr. Soud má za to, že žalobce neposoudil řádně a s největší pečlivostí schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to jednak porovnáním příjmů a výdajů žalovaného, ověřoval úvěruschopnost žalovaného toliko lustrací z veřejně dostupných databází, dále se spokojil s tím, že mu žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a je schopen zápůjčku splatit a že řádně zvážil své možnosti, původní věřitel tak nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit. Žalobce nijak neověřil ani tvrzený příjem žalovaného, neověřil si případné další splátky žalovaného, neověřil si rovněž výdaje žalovaného s bydlením, případnou vyživovací povinností. Za této situace má soud za to, že právní předchůdce žalobce jednoznačně neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr dle ustanovení § 86 z.s.ú., potom je smlouva o úvěru neplatná dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. Nároky z neplatné smlouvy je třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o.z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění na základě neplatné smlouvy. Žalobce má jako nový věřitel nárok na uhrazení toho co plnil jeho předchůdce, když žalovanému byla vyplacena částka 10 000 Kč. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, přičemž žalobci náleží úrok z prodlení z dlužné jistiny v souladu s ustanovením § 1970 o.z.
20. S ohledem na to, že žalobce má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, soud ve zbytku, pokud se žalobce domáhal zaplacení dále částky ve výši 9 026,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 9 026,10 Kč od datum do zaplacení, žalobu částečně zamítl, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.
21. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci téměř totožný úspěch, proto bylo soudem rozhodnuto, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku.
22. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.