Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 CO 123/2022-669

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Knotkové, soudkyně JUDr. jméno příjmení a soudce Mgr. jméno příjmení ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno

sídlem adresa

proti

žalovaným: 1. Mgr. jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

2. jméno příjmení, datum narození, zemřelá datum

naposledy bytem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

o odvolání 1. žalované proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku o nákladech řízení mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované na nákladech řízení částka do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované na nákladech odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku o nákladech řízení mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované na nákladech odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně s odkazem na a 5 zastavil řízení mezi žalobkyní a 1. žalovanou a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením

2. Proti tomuto usnesení podala 1. žalovaná (dále také jen„ žalovaná“) odvolání, jímž napadla výrok o nákladech řízení. Namítla, že mělo být postupováno podle věta prvá podle toho, zda některý z účastníků zastavení řízení zavinil. V této věci vyvolala žalobkyně řízení o zaplacení mimořádně vysoké částky jako odměny advokáta. Původní žalovaná jméno příjmení nárok jako nedůvodný zpochybnila, po smrti původní žalované byla uplatněna další námitka spočívající v odpovědnosti za dluhy zůstavitelky. Přesto žalobkyně na žalobě trvala a řízení se celkem táhlo 9 let. Za tuto dobu narostla na straně žalované zbytečně celá řada úkonů. Zavinění žalobkyně spatřuje žalovaná v tom, že žalobkyně setrvávala v zahájeném řízení po dobu 8 let i přes výsledky dědického řízení, tj. po pravomocném usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum. Navrhla proto, aby změnou napadeného výroku byla žalované přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Žalobkyně se k odvolání žalované nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v mezích vytknutých odvoláním, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo ( a ), aniž nařizoval jednání ( ). Poté dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

5. Podle ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.

6. Podle ustanovení jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

7. Zastavuje-li soud řízení, zabývá se při rozhodování o nákladech řízení nejdříve tím, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno ( věta prvá ). V případě zpětvzetí žaloby posuzuje ještě, zda nebyl vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného ( věta druhá ). Teprve není-li dán důvod postupovat podle ustanovení , rozhoduje se podle ustanovení

8. Zavinění zastavení řízení, stejně jako důvodnost podané žaloby ve shora uvedeném smyslu se zkoumá ryze z procesního hlediska.

9. V této věci bylo řízení zahájeno žalobou ze dne datum, kterou žalobkyně žalovala jméno příjmení (dále také„ původní žalovaná“) o zaplacení částky částka jako odměny za zastupování advokátem. Dne datum původní žalovaná zemřela. V dědickém řízení bylo dne datum rozhodnutí rozhodnuto usnesením č. j. číslo jednací tak, že čistá hodnota dědictví činí částka a že za pasiva dědictví odpovídají dcery tedy 1. a 2. žalovaná podle svých nabytých dědických podílů, tedy 1. žalovaná 63,37 % a 2. žalovaná 36,63 %. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto, že se v řízení na místo původní žalované pokračuje s 1. a 2. žalovanými, které jsou dědičkami původní žalované. Žalobkyně poté podáním ze dne datum požadovala, aby žalovanou částku zaplatila 1. žalovaná v rozsahu částka a 2. žalovaná v rozsahu částka. V dalším řízení 1. žalovaná namítala (kromě nedůvodnosti pohledávky), také skutečnost, že dědičky odpovídají za dluhy zůstavitelky co do částka, přičemž již tuto částku vyčerpaly, když uhradily jiný dluh zůstavitelky částka (viz podání žalované ze dne datum). Byť žalobkyni bylo známo usnesení v dědickém řízení po původní žalované, žalobkyně setrvale tvrdila a nadále v celém dalším řízení uplatňovala zaplacení původně uplatněných částek proti oběma žalovaným na základě různě vystavěného tvrzení o tom, že žalované„ zatajily“ v dědickém řízení po původní žalované další majetek v řádu mnoha milionů korun spočívající v pohledávkách a nemovitostech. Dne datum zemřela 2. žalovaná. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto o zastavení řízení vůči 2. žalované postupem podle a 5 se závěrem o tom, že 2. žalovaná zemřela bez právního nástupce. Odvolací soud vysvětlil, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je rozsah odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem dán stavem majetku zanechaného zůstavitelem jeho dědici a cenou tohoto majetku v době zůstavitelovy smrti, k níž se dědictví nabývá, na jedné straně a výší zůstavitelových dluhů a přiměřených nákladů jeho pohřbu na straně druhé. Je-li rozsah této odpovědnosti zjišťován v řízení, v němž se věřitel domáhá zaplacení své pohledávky za zůstavitelem proti dědici, žalující věřitel má povinnost tvrzení a důkazní o stavu majetku zanechaného zůstavitelem jeho dědici a o ceně tohoto majetku a žalovaný dědic tvrdí a prokazuje okolnosti o stavu zůstavitelových dluhů a o přiměřených nákladech spojených s pohřbem, přičemž z výsledků dědického řízení zpravidla lze v tomto směru vycházet, jen jestliže nebylo žalujícím věřitelem nebo žalovaným dědicem tvrzeno a prokázáno něco jiného (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V daném případě existoval již v průběhu předchozího řízení spor mezi žalobkyní coby věřitelkou a žalovanými v postavení dědiček ohledně rozsahu majetku spadajícího do dědictví po zemřelé jméno příjmení, neboť žalované jednoznačně popíraly, že žalobkyní tvrzená aktiva spadala do dědictví. Po smrti 2. žalované je pak v návaznosti na to sporné i to, jaký majetek spadal do pozůstalosti po 2. žalované. Podmínky pro to, aby bylo v tomto řízení vycházeno z výsledků řízení o pozůstalosti po 2. žalované, nebyly bez dalšího splněny a bylo třeba se zabývat tvrzeními žalobkyně o dalším majetku zemřelé 2. žalované. Uvedený spor o rozsah pozůstalosti po 2. žalované je přitom třeba řešit právě již v souvislosti s rozhodováním o tom, zda a s kým bude v řízení pokračováno (podle ustanovení ), a nikoliv až při rozhodování o věci samé. Jestliže totiž rozsah odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem odůvodňuje závěr, že má být splněna jen část pohledávky zůstavitelova věřitele, má zůstavitel procesního (a právního) nástupce jen v takovém rozsahu, v jakém dědic odpovídá za zůstavitelův dluh. V rozsahu neuspokojované části pohledávky nemá zůstavitel procesního nástupce, povaha věci neumožňuje pokračovat v řízení o celé pohledávce, a soud proto podle ustanovení věty první zastaví řízení v takovém rozsahu, v jakém dědic za dluh neodpovídá (viz k tomu rozsudek Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či usnesení ze datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Lze tedy shrnout, že je na žalobkyni, aby tvrdila a prokazovala, že existuje dosud neobjevený majetek náležící do pozůstalosti po 2. žalované. V případě, že by taková tvrzení žalobkyně neuvedla či neprokázala, bylo by na místě zastavení řízení ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou podle V uvedeném rozhodnutí pak na základě provedených důkazů byl vysloven závěr, že žalobkyně neprokázala existenci dalšího tvrzeného majetku po zůstavitelce jméno příjmení a tedy ani případně zděděného majetku 2. žalované. Dovolání podané žalobkyní proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu ze dne datum bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jako nedůvodné odmítnuto. Následně bylo vydáno napadené usnesení o zastavení řízení vůči 1. žalované. Soud prvního stupně s poukazem na shora vyslovené závěry uzavřel, že žalobkyně neprokázala své tvrzení o dalším majetku původní žalované, který nebyl zahrnut do dědického řízení. Bylo proto vycházeno z nabytí majetku čistého dědictví v rozsahu částka, z něhož však byl žalovanými uhrazen jiný dluh původní žalované částka, čímž byla čistá hodnota dědictví zcela vyčerpána. Soud prvního stupně proto uzavřel, že 1. žalovaná za dluh původní žalované neodpovídá a podle řízení zastavil.

10. Vycházeje ze shora uvedeného průběhu řízení je třeba jednoznačně dovodit, že to byla žalobkyně, která zavinila zastavení řízení vedeného dále i po smrti původní žalované, tedy od datum, resp. datum, kdy bylo rozhodnuto o vstupu obou žalovaných do řízení na místo původní žalované jméno příjmení. Celé další řízení totiž bylo vedeno o tvrzeném nároku žalobkyně spočívajícím v tom, že obě žalované zdědily po původní žalované rozsáhlý v dědickém řízení neprojednaný majetek, jímž pak odpovídají za žalovanou pohledávku v rozsahu částka celkem. Protože však žalobkyně tento další majetek původní žalované v řízení neprokázala, bylo řízení vůči oběma žalovaným zastaveno. Byť se jedná z důvodu procesní úpravy o rozhodnutí o zastavení řízení, v zásadě je zastavením řízení rozhodnuto o tom, že žalobkyně nemá proti 1. žalované (stejně jako proti 2. žalované) nárok na zaplacení žalované částky, neboť v tomto rozsahu 1. žalovaná (stejně jako 2. žalovaná) neodpovídá za tvrzený dluh původní žalované, neboť z dědictví po původní žalované kromě v dědictví projednaného majetku (který byl již vyčerpán úhradou jiného dluhu) žádný další majetek nenabyla. Za uvedeného stavu je třeba dovodit, že žalobkyně zavinila zastavení vedeného dále po smrti původní žalované a je tedy povinna podle věta prvá 1. žalované nahradit její náklady řízení.

11. Tyto náklady sestávají podle vyhl. č. z odměny za 9 úkonů ve výši částka z tarifní hodnoty částka (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum, účast při jednání datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, účast při jednání datum, účast při jednání datum, vyjádření ze dne datum, účast při jednání odvolacího soudu dne datum), odměny za 2 úkony v poloviční výši (odvolání ze dne datum, vyjádření ze dne datum), tj. částka, dále paušální náhrady za 11 úkonů částka, což včetně DPH činí částka.

12. Odvolací soud proto změnou napadeného výroku podle uložil žalobkyni povinnost zaplatit 1. žalované na nákladech řízení částka.

13. Podle a 142 odst. 1 byla 1. žalované přiznána také náhrada nákladů odvolacího řízení, neboť v něm 1. žalovaná uspěla. Z tarifní hodnoty částka (přiznané náklady řízení) činí odměna za 1 úkon částka, což včetně paušální náhrady částka a DPH představuje částka.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.