Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 450/2021-26
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 510 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 510 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 613,81 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 510 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 613,81 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou podanou dne 21. 10. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný se jako držitel televizního přijímače stal s účinností
ke dni 13. 3. 2009 poplatníkem televizního poplatku. Žalovaný ovšem svou poplatkovou povinnost ve výši 135 Kč měsíčně, stanovené v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových
a televizních poplatcích, nesplnil, když nezaplatil poplatek v uvedené měsíční výši za měsíce listopad 2018 až prosinec 2020 Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku 3 510 Kč s příslušenstvím.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalovaný se stala držitelem televizního přijímače a tím i poplatníkem televizního poplatku, a to v březnu 2009. Žalovaný byl povinen hradit televizní poplatek, který činil 135 Kč měsíčně. Žalovaný této své povinnosti nedostál, když nezaplatil poplatek za období od listopadu 2018 do prosince 2020, celkem tak dlužná částka za 26 měsíců činí 3 510 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.
6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ ZRTP“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem
tato osoba. Podle § 6 ZRTP činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.
Podle § 7 odst. 2 ZRTP, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 ZRTP, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
7. Žalovanému vznikla poplatková povinnost k hrazení televizních poplatků dle § 3 odst. 2 ZRTP. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávky, soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, a to včetně nároku na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 151 odst. 1, 3 o. s. ř. soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva. V souladu s obecně závaznými nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013, I. ÚS 3705/14
ze dne 6. února 2015 soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů právního zastoupení.
Podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal žalobkyni (obdobně jako účastníku, který není v řízení zastoupen zástupcem ve smyslu ust. § 137 odst. 2 o. s. ř.) náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, sestávající ze dvou režijních paušálů po 100 Kč (předžalobní výzva, podání žaloby)
podle ust. § 1, § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.