Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 412/2021-58
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 21 551,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 950 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 11 601,70 Kč spolu s :
-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 501,24 Kč,
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 2 167,16 Kč,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11 956,77 Kč od 19. 12. 2020 do
13. 7. 2021,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % z částky 9 950 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 2 006,77 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení,
-) úrokem 29 % ročně z částky 11 956,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 950 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 11 601,70 Kč spolu s : -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 501,24 Kč, -) kapitalizovaným úrokem ve výši 2 167,16 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11 956,77 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % z částky 9 950 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 2 006,77 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, -) úrokem 29 % ročně z částky 11 956,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou, jež byla doručena soudu dne 30. 7. 2021 vůči žalované zaplacení částky 21 551,70 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 14. 3. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku ve výši 12 283 Kč, jež představuje úrok v pevné části ve výši 2 504 Kč, odměnu za zpracování a administrativní činnost ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, poslední splátka byla stanovena na 7. 5. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, porušila závazky ze smlouvy, poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne 16. 9. 2019. Na dlužnou částku bylo ze strany žalované zaplaceno celkem 4 050 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena s účinností ke dni 5. 1. 2021 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou částku 21 551,70 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 956,77 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 594,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 167,16 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 501,24 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 11 956,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 11 956,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet zápůjčku, a to vyhodnocením informací požádaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalované uvedených v zákaznické kartě. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
K jednání, jež se ve věci konalo dne 16. 3. 2022, se nedostavil žádný z účastníků, zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud jednal a rozhodl o věci vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným dne 14. 3. 2019, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo na základě které se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi zápůjčku ve výši 14 000 Kč a zákazník se zavázal zaplatit poplatek ve výši 12 283 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 504 Kč, částky za zpracování a administrativní činnost ve výši 5 652 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení ve výši 4 127 Kč. Celková částka, kterou se zákazník zavázal zaplatit, činí 26 283 Kč. Celkovou dlužnou částku se zákazník zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 439 Kč a poslední splátku ve výši 382 Kč. Zákazník podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši zápůjčky. Žalovaná smlouvu podepsala.
Ze zákaznické karty ze dne 14. 3. 2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaná v zákaznické kartě uvedla své osobní údaje včetně data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu. Její totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaná uvedla adresu trvalého pobytu Kpt. příjmení číslo, obec část obce, a adresu místa výběru ulice a číslo, obec část obce. Dále uvedl, že je v domácnosti, má jednu vyživovací povinnost. Žalovaná uvedla měsíční příjmy – čistý příjem žadatele 7 600 Kč, další čisté příjmy domácnosti 15 000 Kč, celkem 22 600 Kč. Žalovaná uvedla výdaje – odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, předložila doklad totožnost a složenky za únor a březne 2019. Údaje v kartě zákazníka stvrdila svým podpisem.
Z tabulky umoření vzal soud za prokázáno, že žalovaná na smlouvu číslo čerpala celkem 14 000 Kč a zaplatila celkem 4 050 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 18. 12. 2020 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v příloze číslo smlouvy.
Z přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že postoupena byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalované, že postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo na žalobkyni.
Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy číslo nejpozději ve lhůtě do 13. 7. 2021.
Z podacího lístku ze dne 28. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 14. 3. 2019 uzavřel žalovaný a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 12 283 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 504 Kč, částku za zpracování a administrativní činnost 5 652 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení 4 127 Kč. Celkovou částku ve výši 26 283 Kč se žalovaný zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 439 Kč a poslední splátku ve výši 382 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala. Zároveň žalovaná dne 14. 3. 2019 sdělila skutečnosti v zákaznické kartě, a to datum narození, bydliště, rodné číslo. Její totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále byly sděleny údaje o tom, že je v domácnosti má jednu vyživovací povinnost. Žalovaná uvedla měsíční příjmy – čistý příjem žadatele 7 600 Kč, další čisté příjmy domácnosti 15 000 Kč, celkem 22 600 Kč. Žalovaná uvedla výdaje – odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, předložila doklad totožnost a složenky za únor a březne 2019. Údaje v kartě zákazníka stvrdila svým podpisem.
Žalovaná celkem zaplatil právní předchůdkyni na zápůjčku částku 4 050 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne
18. 12. 2020 byla postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo ve lhůtě do 13. 7. 2021.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 14. 3. 2019 ve smyslu
ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o zápůjčce.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet zápůjčku. Bylo vycházeno z informací od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, současně byly ověřovány oproti dokladům od žalované. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalované uvedených v zákaznické kartě. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je v domácnosti, má jednu vyživovací povinnost, její čistý příjem činí 7 600 Kč, další příjem domácnosti je 15 000 Kč a odhadované měsíční výdaje jsou 10 000 Kč.
Soud má za to, že informace, které právní předchůdce žalobkyně získala od žalované, jsou pro posouzení schopnosti splácet zápůjčku žalovanou zcela nedostatečné a nedostatečně ověřeny. Žalobkyně předložila soudu pouze zákaznickou kartu, ve které je uváděn příjem žalované
7 600 Kč, další čistý příjem domácnosti 15 000 Kč a odhadované výdaje 10 000 Kč. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaná měla doložit složenky za únor a březen 2019 Tyto doklady ovšem soudu nebyly doloženy. Žádným způsobem nebyl ověřen příjem žalované, nebyl ověřen čistý příjem domácnosti, rovněž nebyly žádným způsobem ověřeny odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč. Ze zákaznické karty se rovněž nepodává, že by žalovaná měla nějaké výdaje na bydlení či jiné osobní výdaje a náklady.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování k tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované. Poučovací povinnost se váže toliko na jednání. Další důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny a předloženy.
Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalované, které byly v dané věci nedostatečně podloženy a prokázány. Je nutné, aby si žalobkyně opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje žalované a zároveň, aby byly zajištěny veškeré podklady, ze kterých bylo vycházeno.
Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalované splácet zápůjčku s odbornou péčí. S odkazem na ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o zápůjčce ze dne 14. 6. 2019 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.) Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytoval je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné, se soud zabývá otázkou, zda je dán mimosoudní důvod k plnění. Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené ustanovení je speciální ve vztahu ust. § 2993 o. z., podle kterého plnila-li strana, aniž by to byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Poskytl-li tedy právní předchůdce žalobkyně žalované plnění ve výši 14 000 Kč a žalovaná prokazatelně plnila částku ve výši 4 050 Kč, je namístě na poskytnutou jistinu započítat plnění žalované. Soud tedy zavázal žalovanou k zaplacení rozdílu, tj. částky 9 950 Kč (14 000 – 4 050). výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z.
Splatnost pohledávky je odvíjena od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalované poskytnuta lhůta k plnění do 13. 7. 2021. Ode dne následujícího, tj. 14. 7. 2021 se pak žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta, neboť žalovaný nárok má původ absolutně k neplatné smlouvě s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy a posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení. Zamítnuto bylo rovněž příslušenství.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci převážně procesně úspěšný, objektivně žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.