Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 396/2021-22
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 705 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 710 Kč s 7,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 710 Kč od 19.12.2020 do 30.6.2021, s 7,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 710Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021, s 10,75 % úrokem z prodlení z částky 710 Kč od 1.1.2022 do 9.2.2022 a od 10.2.2022 do zaplacení zákonné úroky z prodlení ročně z částky 710 Kč ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a výše repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky) vyhlášené ve Věstníku ČNB ve výši platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 7.2.2007 do 18. 12. 2020 ve výši 789,20 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud žalobce žádal přiznání 2 995 Kč se zákonnými úroky z prodlení ročně z částky 2 995 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok za období od 7.2.2007 do 18. 12. 2020 ve výši 3 389,50 Kč, v té části se žaloba zamítá
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 710 Kč s 7,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 710 Kč od 19.12.2020 do 30.6.2021, s 7,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 710Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021, s 10,75 % úrokem z prodlení z částky 710 Kč od 1.1.2022 do 9.2.2022 a od 10.2.2022 do zaplacení zákonné úroky z prodlení ročně z částky 710 Kč ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a výše repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky) vyhlášené ve Věstníku ČNB ve výši platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 7.2.2007 do 18. 12. 2020 ve výši 789,20 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud žalobce žádal přiznání 2 995 Kč se zákonnými úroky z prodlení ročně z částky 2 995 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok za období od 7.2.2007 do 18. 12. 2020 ve výši 3 389,50 Kč, v té části se žaloba zamítá III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Po částečném zpětvzetí žaloby žádal žalobce o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 2.5.2006 právním předchůdcem žalobce (firmou právnická osoba) a žalovanou.
Na odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná se zavázala touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 7 995 Kč, což je v hotovosti vyplacená půjčka 5 000 Kč a„ souhrnný“ poplatek 2 995 Kč. Žalovaná se zavázala 7 995 Kč uhradit v 39 splátkách po 205 Kč týdně. Žalovaná část dluhu zaplatila a tato částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Žalobce žádá přiznání 2 317,07 Kč na jistině a 1 387,93 Kč na poplatku.
Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky
3 705 Kč od 7. 2. 2007 do 18.12.2020 ve výši 4 178,70 Kč a přiznání zákonných úroků z této částky od 19.12.2020 do zaplacení.
Smlouvou ze dne 18.12.2020 postoupila společnost právnická osoba tyto pohledávky za žalovanou žalobci.
Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze.
2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku
č. 40/64 Sb., aplikoval soud ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. na posouzení dané věci ustanovení občanského zákoníku č. 40/64 Sb.
Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 tohoto občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.
Podle § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o půjčce číslo že byla uzavřena dne 28.4.2006 mezi společností právnická osoba a žalovanou ohledně poskytnutí půjčky ve výši 5 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit za tuto půjčku ještě souhrnný poplatek 2 995 Kč. Celkovou částku 7 995 Kč měla žalovaná splácet v 39 splátkách po 205 Kč týdně počínaje
7. dnem od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná, že jí částka 5 000 Kč byla předána v hotovosti. V článku 8 smluvních podmínek k uvedené smlouvě pak účastníci dohodli, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 a ze seznamu postoupených pohledávek (předmětná pohledávka se nachází na straně 63, pod pol. číslo) soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo žalobci. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalované z 29.7.2021 Soud konstatoval rovněž oznámení firmy právnická osoba žalované o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021.
6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 5 000 Kč a tuto částku tedy měla žalovaná z titulu půjčky vrátit. Pokud žalovaná zaplatila 4 290 Kč (rozdíl mezi částkou, kterou měla žalovaná dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), zbývá jí uhradit (po postoupení pohledávky žalobci) 710 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno.
7. Ve smyslu § 517 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. soud přiznal žalobci z přiznané částky zákonné úroky z prodlení od 7.2.2007 do 18.12.2020 a dále do zaplacení. Žalovaná se do prodlení se splácením s ohledem na zaplacených 4 290 Kč dostala den po uplynutí lhůty pro úhradu 21. splátky. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 142/94 Sb.
Za období od 7.2.2007 do 18. 12. 2020 se jedná o 789,20 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení za toto období ve výši 3 389,50 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 3 705 Kč a s úhradou této částky žalovaná od 7.2.2007 v prodlení nebyla, jak je dále uvedeno v odůvodnění zamítavé části rozsudku, týkající se žalobcem požadovaného„ poplatku“.
8. Pokud se týká částky 2 995 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ souhrnný poplatek“, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalované zaplatit tuto částku neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 59 % z částky, která je poskytována na období 39 týdnů) a také ve způsobu tohoto ujednání. Při půjčce peněžité bylo možno sjednat úrok, ovšem nikoliv skrýt úrok pod označení poplatek. Úrok totiž představuje příjem spojený s daňovou povinností. Takto sjednaná odměna za poskytnutí půjčky tedy představuje také obcházení zákona.
S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalované zaplatit spolu s půjčkou ještě dalších
2 995 Kč, byla žaloba ohledně této částky s příslušenstvím zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti ujednání o tomto poplatku, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat platbu žalované ve výši 4 290 Kč ani částečně na tento poplatek.
9. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, žalovaná měla úspěch převažující a měla by tedy ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení proti žalobci. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí