Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 24/2022-39
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 10 019 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 9 819 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 110 Kč od 13.11.2020 až do zaplacení a z částky 4 709 Kč od 11.12.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 200 Kč, úroků z prodlení z částky 4 709 Kč za dobu od 22.10.2019 do 10.12.2020, z částky 55 Kč za dobu od 28.10.2020 do 12.11.2020 a z částky 5 055 Kč za dobu od 10.10.2020 do 12.11.2020 zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 9 819 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 110 Kč od 13.11.2020 až do zaplacení a z částky 4 709 Kč od 11.12.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 200 Kč, úroků z prodlení z částky 4 709 Kč za dobu od 22.10.2019 do 10.12.2020, z částky 55 Kč za dobu od 28.10.2020 do 12.11.2020 a z částky 5 055 Kč za dobu od 10.10.2020 do 12.11.2020 zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 10 019 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 4 709 Kč od 22.10.2019 do zaplacení, z částky 5 055 Kč od 10.10.2020 do zaplacení a z částky 55 Kč za dobu od 28.10.2020 do zaplacení jako úhradu za elektřinu dodanou žalovanému dle uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny v období od 1.11.2018 do 18.9.2019, od 19.9.2019 do 16.9.2020 a od 17.9.2020 do 24.9.2020. Žalobce za dodané služby vystavil žalovanému faktury znějící na částky 4 709 Kč, 5 055 Kč a 55 Kč. Žalovaný na faktury ve lhůtě splatnosti, jež nastala v den předcházející datu, od nějž jsou požadovány úroky z prodlení, ničeho neuhradil. Zároveň žalobce požaduje úhradu celkem 300 Kč jako smluvní pokutu pro případ prodlení s platbou.
Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se bez omluvy, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), nedostavil. Soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18.7.2018 včetně všeobecných obchodních podmínek, které byly její nedílnou součástí, uzavřenou mezi účastníky řízení ohledně výše uvedeného odběrného místa. Za žalovaného smlouvu uzavřela právnická osoba s.r.o., jíž za tímto účelem dne 10.7.2018 vystavil plnou moc, jíž žalobce rovněž doložil. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce dodávat na odběrné místo adresa číslo elektřinu a závazek žalovaného za tuto uhradit kupní cenu. V čl. IV odst. 10 obchodních podmínek bylo sjednáno, že žalobci náleží smluvní pokuta ve výši 300 Kč za každý případ prodlení žalovaného. Žalobce dále předložil tři faktury výše specifikované. K těmto dále doložil dvě faktury, kde žalovanému fakturuje pokaždé 200 Kč za zaslanou upomínku. Dále pak žalobce rovněž doložil upomínku k chronologicky první faktuře bez prokázání jejího odeslání. Dále žalobce předložil tři předžalobní upomínky, vždy ke každé ze zmíněných faktur, k těmto rovněž doložil dodejky svědčící o tom, že upomínka k zaplacení 55 Kč a 5 055 Kč byla ve sféře dispozice žalovaného dne 11.11.2020, upomínka k zaplacení 4 709 Kč pak dne 9.12.2020.
Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce dodával žalovanému elektřinu do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaný neuhradil za dodané komodity kupní cenu ve výši odpovídající vystaveným fakturám shora specifikovaným.
Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná, neboť žalovaný na základě smlouvy o dodávce elektřiny neuhradil kupní cenu za elektřinu dodanou žalobcem (§ 50 energetického zákona). Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, netvrdil a tím méně tedy prokázal jakékoliv skutečnosti vyvracející žalobní tvrzení, zejména pak, že by žalobce dané komodity v dané ceně a množství nedodal a žalovaný uhradil více, než žalobce tvrdí. Jelikož žalovaný nesplnil dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit bez zbytečného odkladu, kdy byl žalobcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce neprokázal, že žalovaného vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze smlouvu a vystavené faktury se jménem a adresou žalovaného. Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalovanému výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až předžalobní upomínky, která byly ve sféře dispozice žalovaného v datech shora uvedených. Jelikož pak žalovaný v následující den bezodkladně neplnil, je od dalšího následujícího dne v prodlení a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a nikoli za dobu předcházející. Co se týče zaplacení 200 Kč, soud shledal žalobu nedůvodnou. Danou povinnost je předně nutno kvalifikovat jako svého druhu smluvní pokutu, nazývá ji tak konečně i žalobce ve smlouvě a samotné žalobě. Tato je právní teorií vnímána jako paušalizovaná náhrada škody, přičemž jako škodu lze kvalifikovat i náklady, které žalobci vznikaly navíc a co je podstatné, následkem porušení smluvních povinností žalovaným. O poplatek by se jednalo v takovém případě, kdyby se jednalo o cenu za služby poskytnuté žalovanému, k jeho žádosti, v jeho prospěch apod. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět.
Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady nezastoupeného účastníka. Za podanou žalobu a předžalobní upomínku pak žalobci náleží náhrada ve výši 100 Kč za každý takový úkon dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Pokud žalobce požadoval i náhradu DPH, tuto mu soud nepřiznal, když tato je součástí nákladů řízení v zákoně taxativně vyjmenovaných subjektů, mezi něž žalobce nepatří (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.