Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
31 C 289/2021-41
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 75 959,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 250 Kč od 20.1.2021 do zaplacení, částku 37 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 37 050 Kč od 20.1.2021 do zaplacení a částku 3 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 600 Kč od 20.1.2021 do zaplacení a to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 250 Kč od 20.1.2021 do zaplacení, částku 37 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 37 050 Kč od 20.1.2021 do zaplacení a částku 3 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 600 Kč od 20.1.2021 do zaplacení a to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 17. 8. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 858,58 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 515,26 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 783,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně a s úrokem ve výši 29 % ročně vždy z částky 11 858,58 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, dále částku 45 157,88 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 770,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 145,51 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně a s úrokem ve výši 29 % ročně vždy z částky 45 157,88 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále částku 18 942,79 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 615,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 488,06 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně a s úrokem ve výši 14 % ročně vždy z částky 18 942,79 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou dne 27. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se pak zavázala půjčenou částku spolu s poplatkem ve výši 12 877 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 186 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 6 116 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 575 Kč uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 438 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 27. 9. 2020. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, porušila tím své závazky ze smlouvy, když poslední splátku uhradila dne 16. 8. 2019. Ke dni 10. 12. 2019 pak představovala dlužná jistina částku 11 858,58 Kč a dlužný poplatek částku 10 076,78 Kč. Žalovaná uhradila ke dni postoupení pohledávek celkem částku 2 750 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pak svoji pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021 postoupila na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 858,58 Kč, kapitalizované úroky ve výši 783,33 Kč představující sjednané úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 858,58 Kč od 28. 9. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 515,26 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 858,58 Kč od 16. 9. 2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě splátky žalovanou do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradila.
2. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou dne 14. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 50 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se pak zavázala půjčenou částku spolu s poplatkem ve výši 47 989 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 479 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 18 315 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 13 195 Kč uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v 24 měsíčních splátkách po 4 083 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 12. 2020. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, porušila tím své závazky ze smlouvy, když poslední splátku uhradila dne 16. 8. 2019. Žalovaná ke dni postoupení pohledávky uhradila celkem 12 950 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Ke dni postoupení, tedy ke dni 18. 12. 2020 představovala výše pohledávky částku na jistině ve výši 45 157,88 Kč, na kapitalizovaných úrocích částku ve výši 145,51 Kč, když se jedná o sjednaný úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 45 157,88 Kč od 15. 12. 2020, tedy od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 770,17 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 45 157,88 Kč od 16. 9. 2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradila.
3. Dále pak žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou dne 25. 5. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 40 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se pak zavázala půjčenou částku spolu s poplatkem ve výši 25 704 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 092 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14 % ročně, sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 756 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 5 856 Kč uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 738 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 5. 2020. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, porušila tím své závazky ze smlouvy, když poslední splátku uhradila dne 10. 7. 2019. Ke dni postoupení pohledávek tak žalovaná uhradila celkem částku 36 400 Kč. Ke dni 10. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně provedla vyčíslení, když dlužná jistina činila 18 942,79 Kč a dlužný poplatek částku 10 361,21 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně dopisem vyrozuměna. Ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 18. 12. 2020 představovala výše pohledávky na jistině částku 18 942,79 Kč, dále pak žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 488,06 Kč představující sjednaný úrok ve výši 14 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 942,79 Kč od 31. 5. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 615,16 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 942,79 Kč od 10. 8. 2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Ani tato částka nebyla žalovanou přes písemnou upomínku uhrazena.
4. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
6. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., její souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval.
7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce číslo má soud za prokázané, že tuto uzavřela společnost právnická osoba se žalovanou dne 27. 3. 2019, když na základě této smlouvy půjčila žalované částku 13 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 12 877 Kč, tedy celkem částku 25 877 Kč v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 1 438 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 27. 9. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, RPSN byla ve výši 166,84 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Z karty zákazníka ze dne 27.3.2019 vyplývá, že žalovaná v den uzavření smlouvy sdělila příjmy a výdaje své domácnosti, ovšem není doloženo, jakým způsobem byly tyto údaje ověřeny, a dále zda a jak byly řádně zjištěny a ověřeny údaje o existenci a výši jiných závazků. Ze smlouvy o zápůjčce číslo má soud za prokázané, že tuto uzavřela společnost právnická osoba se žalovanou dne 14. 12. 2018, když na základě této smlouvy půjčila žalované částku 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 47 989 Kč, tedy celkem částku 97 989 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 4 083 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 14. 12. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, RPSN byla ve výši 107,4 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Z karty zákazníka ze dne 14.12.2018 vyplývá, že žalovaná v den uzavření smlouvy sdělila příjmy a výdaje své domácnosti, ovšem není doloženo, jakým způsobem byly tyto údaje ověřeny, a dále zda a jak byly řádně zjištěny a ověřeny údaje o existenci a výši jiných závazků. Ze smlouvy o zápůjčce číslo má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba se žalovanou dne 25. 5. 2018, když na základě této smlouvy půjčila žalované částku 40 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 25 704 Kč, tedy celkem částku 65 704 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 2 738 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 30. 5. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, RPSN byla ve výši 68, 06 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 14 % ročně. Z karty zákazníka ze dne 25.5.2018 vyplývá, že žalovaná v den uzavření smlouvy sdělila příjmy a výdaje své domácnosti, ovšem není doloženo, jakým způsobem byly tyto údaje ověřeny, a dále zda a jak byly řádně zjištěny a ověřeny údaje o existenci a výši jiných závazků. Z výzvy ze dne 28. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň jí vyzvala k uhrazení dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně, jakož i z vyjádření žalované má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila.
8. Soud má za prokázané, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi původními účastníky byly uzavřeny celkem 3 smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na vztah mezi původními účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
9. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ústavní nález, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
10. V daném případě žalobkyně netvrdila a neprokazovala, zda a jakým způsobem původní věřitel s odbornou péčí posoudil a ověřil úvěruschopnost žalované, v tom směru pouze tvrdila, že původní věřitel vycházel z údajů sdělených žalovanou a nahlédl do blíže neoznačených„ databází“ a odkázala na kartu zákazníka, z ní však způsob zjištění a ověření údajů nevyplývá, krom údajného nahlédnutí do pracovní smlouvy a bankovního výpisu. Protože splnění uvedené povinnosti původního věřitele se nepodařilo zjistit, musel soud dospět k závěru, že původní věřitel nedostál své zákonné povinnosti dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú., a tudíž je smlouva neplatná.
11. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo anonymizováno, kde uvedl, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.
12. Podle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek
15. Nad rámec shora uvedeného se soud zabýval platností uzavřených smluv o zápůjčkách s ohledem na ust. § 580 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o zápůjčce vždy dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Žalované byla poskytnuta v případě smlouvy o zápůjčce číslo dne 27.3.2019 peněžitá částka ve výši 13 000 Kč, když vedle této částky se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni částku 12 877 Kč, označovanou souborně jako poplatek, celkem tedy částku 25 877 Kč a to do 27.9.2020, v případě smlouvy o zápůjčce číslo dne 14.12.2018 peněžitá částka ve výši 50 000 Kč, když vedle této částky se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni částku 47 989 Kč, označovanou souborně jako poplatek, celkem tedy částku 97 989Kč a to do 14.12.2020, v případě smlouvy o zápůjčce číslo dne 25.5.2018 peněžitá částka ve výši 40 000 Kč, když vedle této částky se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni částku 25 704 Kč, označovanou souborně jako poplatek, celkem tedy částku 65 704Kč a to do 30.5.2020. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvách označený poplatek nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdkyně žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Při hodnocení platnosti těchto smluv soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením, když podle ust. § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla pro tyto zápůjčky stanovena, ale také při přepočtu v úrokové sazbě ročně.
16. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné. Je však evidentní, že žalovaná si zapůjčila v jednak finanční prostředky ve výši 13 000 Kč, avšak z tvrzení vyplývajících z podané žaloby vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně z této částky ještě před podáním žaloby zaplatila částku 2 750Kč. S ohledem na tuto skutečnost a na právní posouzení nároku žalobkyně, jakožto nároku na vydání bezdůvodného obohacení, tedy soud žalobě vyhověl pouze co do částky 10 250 Kč, v dalším případě obdržela finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, avšak před podáním žaloby z této částky zaplatila 12 950 Kč, tedy soud vyhověl co do částky 37 050 Kč, a v posledním případě obdržela finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a vrátila zpět částku 36 400 Kč, tedy soud vyhověl co do částky 3 600 Kč. Jelikož se žalovaná se zaplacením této částky dostala do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je přiznána v zákonné sazbě ode dne 20.1.2021, tedy ode dne následujícího po doručení a uplynutí lhůty ve výzvě ze dne 6. 1. 2021. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci.
18. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta druhá a uložil žalované splnit povinnosti vyplývající z tohoto rozhodnutí v obecné 3 denní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.