Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

56 CO 12/2022-146

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Fialy a soudkyň JUDr. Věry Jakubové a JUDr. Ivany Šímové ve věci

žalobce:

; země - anonymizována tři slova, IČO

sídlem adresa

zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno, Ph.D.,

sídlem adresa

proti;

žalovaným: ; 1. jméno příjmení, narozený dne datum

bytem adresa

2. jméno příjmení, narozená dne datum

bytem adresa

oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 16 520 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne 10. 12. 2021, č. j. -130

takto:

I. Rozsudek soudu prvého stupně se ve správném znění, že žalobcem v řízení je země – anonymizována tři slova, IČO, sídlem adresa, ve výrocích I a II, potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 3 809,08 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaných příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvého stupně se ve správném znění, že žalobcem v řízení je [země] – [anonymizována tři slova], [IČO], sídlem [adresa], ve výrocích I a II, potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 3 809,08 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Rozsudkem ze dne 10. 12. 2021, č. j. -130 zamítl Okresní soud v Tachově žalobu žalobce podanou u tohoto soudu dne 25. 6. 2021 s návrhem na vydání platebního rozkazu. Žalobce v žalobě uvedl a kupní smlouvou ze dne 8. 7. 2015 prokazoval, že žalovaným za kupní cenu stanovenou na částku 4 160 Kč prodal pozemkové parcely číslo v k.ú. a obci obec. Žalobce tvrdil, že tato cena byla stanovena na základě chybného znaleckého posudku jméno příjmení, když správně měla obvyklá cena pozemků činit 20 680 Kč. Žalovaná částka 16 520 Kč je tedy rozdílem mezi cenou obvyklou a cenou realizovanou a tuto částku žalobce z titulu bezdůvodného obohacení žádá k zaplacení od žalovaných.

2. Žalovaní se k žalobě písemně vyjádřili. Navrhli zamítnutí žaloby a poukazovali na platně uzavřenou kupní smlouvu.

3. Soud prvního stupně žalobu žalobce zamítl. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že kupní smlouva byla účastníky uzavřena platně i v souvislosti se sjednanou kupní cenou a k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaných na úkor žalobce nedošlo. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že na kupní ceně pozemků se účastníci kupní smlouvy před jejím uzavřením dohodli a proto je daná kupní smlouva pro účastníky závazná; na její platnost nemá vliv případná zjištěná nesprávnost obvyklé ceny věci. Argumentaci žalobce související se stanovením kupní ceny při převodu nemovitostí podle zákona o půdě a oceňování náhradních pozemků podle tohoto zákona soud prvního stupně odmítl s tím, že v případě vydání náhradních pozemků podle zákona o půdě musí být cena stanovena podle vyhl. č. ve znění vyhl. č. , zatímco kupní cena v případě prodeje se stanoví ve výši ceny obvyklé.

4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, v němž zdůraznil, že v projednávané věci, jak vyplývá z dikce ust. , musel být převod pozemků realizován za splnění zákonných podmínek, tedy i za zákonem definovanou cenu, tj. cenu obvyklou. Pokud bylo na základě revizního znaleckého posudku zjištěno, že došlo k převodu pozemků v hodnotě vyšší než zákonné, učinil tak žalobce mimo rámec zákona, tedy i bez právního důvodu, čímž se kupující na úkor žalobce bezdůvodně obohatili a jsou povinni bezdůvodné obohacení vydat. Stejně jako v řízení před soudem prvního stupně žalobce v odvolání odkazoval na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, zejména rozhodnutí vydaná pod spisovými značkami a . Byť se tato rozhodnutí týkala převodu náhradního pozemku za pozemky nevydané v režimu , má žalobce za to, že výše zmíněná rozhodnutí lze užít při řešení chyby v ocenění ve vazbě na smlouvu o převodu pozemků podle , neboť oba zákony definují dispoziční oprávnění pro žalobce i cenové podmínky, za jakých žalobce musí dispozici realizovat. Žalobce dále uvádí, že rozhodovací praxe soudu potvrdila i to, že se žalobce v prvé řadě musí domáhat vydání bezdůvodného obohacení vůči kupujícímu, nikoli vůči znalci, který pochybil při zpracování znaleckého posudku. Žalobce tedy navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě žalobce vyhověl.

5. Žalovaní navrhovali potvrzení napadeného rozsudku. I nadále jsou přesvědčeni, že žalobcem označená rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR se na projednávanou věc vztahovat nemohou, neboť řeší zcela specifickou a úzkou otázku oceňování náhradních pozemků podle příslušných ustanovení o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. V těchto případech se nejednalo o převody pozemků formou kupní smlouvy. Podle názoru žalovaných soud prvního stupně správně poukázal na právní jistotu a dobrou víru na straně kupujících a žalovaní k tomu dále připomínají, že to byl prakticky žalobce, kdo jednostranně stanovil výši kupní ceny, na kterou kupující přistoupili a obě strany pak v článku X kupní smlouvy prohlásily, že kupní smlouva je výrazem jejich svobodné a vážné vůle. Žalovaní dále podotýkají, že obvyklá cena nemusí být cenou zjištěnou znaleckým posudkem. Obvyklá cena je cenou, za kterou je prodávající ochoten něco prodat a kupující je ochoten toto koupit a za takovou cenu se obvykle převody či koupě v daném místě a čase realizují. Jestliže žalobce zvolil způsob stanovení ceny znaleckým posudkem, jde o způsob přípustný, avšak jakmile byla uzavřena smlouva na konkrétní cenu, pak smlouva platí a nelze ji jednostranně měnit ani s odkazem na další, po letech zpracovaný znalecký posudek, eventuelně revizní posudek znaleckéhou. Na skutečnost, že smlouva byla uzavřena a je platná, žádné další znalecké posudky nemohou mít vliv.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle a , aniž ve věci nařizoval odvolací jednání, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ( ), posoudil důvody odvolání, přihlédl k vyjádření žalovaných a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

7. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, k jejichž správnosti nemá odvolací soud žádných výhrad, vyplývá, že žalobce jako prodávající uzavřel se žalovanými jako kupujícími dne 8. 7. 2015 kupní smlouvu, na základě které žalovaným prodal pozemky parcelní číslo parcelní číslo v k. ú. a obci obec za kupní cenu 4 160 Kč, kterou kupující uhradili prodávajícímu před podpisem uvedené smlouvy. Kupní smlouva byla uzavřena v režimu o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, který v ust. stanoví, že pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, se převádějí úplatně, a to za cenu obvyklou, pokud tento zákon nestanoví jinak. Obvyklou cenu definuje ustanovení o oceňování majetku tak, že se jí rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popř. obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Dále zákon uvádí, jaké další okolnosti se při stanovení obvyklé ceny zvažují. V projednávané věci byla kupní cena sjednána jako cena obvyklá ve výši stanovené znaleckým posudkem soudního znalce jméno příjmení vyžádaným žalobcem. Žalovaní na tuto kupní cenu přistoupili a tuto uhradili před podpisem kupní smlouvy. Došlo tak ke konsensu mezi smluvními stranami, co se týče výše kupní ceny. Okamžikem podpisu smlouvy se dohodnutá kupní cena stala závaznou pro obě smluvní strany. K bezdůvodnému obohacení žalovaných na úkor žalobce tak nemohlo dojít.

8. Odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně i žalovanými toho názoru, že žalobcem zmiňovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR nemá dopad na právní posouzení žalobcem uplatněného nároku. Zákon č. 229/91 Sb. pro případ vydání náhradních pozemků přímo označuje předpis, podle kterého se pozemky oceňují, zatímco v případě prodeje pozemku v režimu se vychází z ceny obvyklé. Správné stanovení ceny náhradních pozemků v souladu se zákonem je důležité pro závěr, zda restituční nárok oprávněné osoby byl již uspokojen či nikoli a pokud by oprávněné osobě byla poskytnuta náhrada v rozsahu větším, než je zákonný nárok, došlo by k bezdůvodného obohacení oprávněné osoby. Jedná se tedy o zcela jinou záležitost, než stanovení obvyklé kupní ceny.

9. Z těchto všech důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, včetně správného a náležitě odůvodněného výroku o nákladech řízení, který odpovídá ustanovení a úspěchu žalovaných v řízení, potvrdil ( ).

10. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle a a v odvolacím řízení úspěšným žalovaným přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 809,08 Kč sestávající z náhrady nákladů právního zastoupení žalovaných advokátem podle vyhl. č. , advokátní tarif, a to za 1 úkon právní služby podle (vyjádření k odvolání) ve výši 2 848 Kč, na hotových výdajích podle advokátního tarifu režijní paušál v částce 300 Kč, tj. celkem 3 148 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty z této částky v sazbě 21 % podle , tj. 661,08 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.