Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 190/2021-41
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 400 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. K důvodům žaloby uvedla, že se žalovaný zaregistroval na portálu právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa (společnosti x právnická osoba), odsouhlasil rámcovou smlouvu a dne datum zaslal žádost
o poskytnutí úvěru ve výši 4400 Kč se splatností do datum. Žalobkyně s žalovaným tímto dne datum uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 4 400 Kč a žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku do datum. Úvěr poskytla žalobkyně žalovanému na účet č. bankovní účet s variabilním symbolem číslo. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne datum.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř.,
dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Smlouvou o úvěru ze dne datum bylo prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 400 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku do datum. Žalovanému byla na jeho účet
č. bankovní účet zaslána datum zaslána částka 4 400 Kč, což prokazoval výpis z účtu žalovaného. Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi právnická osoba
a žalobkyní ze dne datum spolu se seznamem pohledávek prokazovala postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou z datum, přesto svůj dluh neuhradil.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením číslo Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou takto stanovená.
Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně v souladu s ust. § 2395 o.z. platnou smlouvu o úvěru. Ve smlouvě uzavřené dne datum se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný se je zavázal uhradit do datum. Žalovaný neuhradil poskytnutou částku, proto byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni dlužnou částku včetně sjednaných úroků a poplatků. Žalovaný se neuhrazením poskytnuté částky ocitl v prodlení a dle ust. § 1970 o.z. vznikla žalovanému povinnost hradit také úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy
a příp. jakou částku tento uhradil.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.