Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 105/2021-50

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

se sídlem, ulice a číslo, PSČ obec a číslo

sp. zn. spisová značka

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 71 006,88 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč s úrokem z prodlení z této

částky ve výši 10 % ročně od 17. 10. 2019 do zaplacení a částku 9 512 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 2. 2. 2019 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 18 751,04 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 996,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 010,67 Kč, s úrokem z prodlení z částky 26 000 Kč ve výši 9 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z částky 26 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do částky 16 743,84 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 370,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 480,90 Kč, s úrokem z prodlení z částky 15 757,78 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 1. 2020 a s úrokem 29 % ročně z částky 15 757,78 Kč od 21. 1. 2020, se návrh zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích částku 710 Kč na soudní poplatek do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč s úrokem z prodlení z této</b> <b>částky ve výši 10 % ročně od 17. 10. 2019 do zaplacení a částku 9 512 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 2. 2. 2019 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 18 751,04 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 996,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 010,67 Kč, s úrokem z prodlení z částky 26 000 Kč ve výši 9 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z částky 26 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do částky 16 743,84 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 370,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 480,90 Kč, s úrokem z prodlení z částky 15 757,78 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 1. 2020 a s úrokem 29 % ročně z částky 15 757,78 Kč od 21. 1. 2020, se návrh zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích částku 710 Kč na soudní poplatek do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 71 006,88 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba IČO, a žalovanou došlo dne 16. 4. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky posoudil úvěryschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti jejích tvrzení. Majetkovou situaci žalované ověřil pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/podnájemní smlouvou. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit 20 988 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 6 372 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměnu za zpracování a doručení ve výši 8 888 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 5 728 Kč. Celkovou částku úvěru a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 611 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 16. 10. 2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná neuhradila ničeho. Celková dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, proto vzniklo právní předchůdkyni právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 29 % ročně z dlužné nesplacené jistiny od 17. 10. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzva jí byla zaslána.

2. Za v podstatě stejných podmínek poskytla právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 12. 2017 částku 26 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit 17 869 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 650 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměnu za zpracování a doručení ve výši 6 792 Kč a za administrativní činnost částku 6 427 Kč. Celkovou částku úvěru a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 732 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 1. 2. 2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná uhradila celkem 16 488 Kč. Celková dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, proto vzniklo právní předchůdkyni právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 29 % ročně z dlužné nesplacené jistiny 15 757,78 Kč od 2. 2. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzva jí byla zaslána.y, z nichž bylo vycházeno při zjišťování úvěruschopnosti žalované, nemá žalobkyně ani její právní předchůdkyně ani v jednom případě k dispozici.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ve věci ničeho neuvedla. Žalovaná shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s  a 4 , dnem 20. 5. 2021.

4. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 16. 4. 2018, tabulkou umoření, zákaznickou kartou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba se žalovanou uzavřela uvedeného dne smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované prostředky ve výši 26 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti. Žalovaná se zavázal splatit je v 18pravidelných měsíčních splátkách po 2 611 Kč, poslední splátka měla činit 2 601 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit částku 46 988 Kč, která se skládala z poskytnutých prostředků 26 000 Kč, úroků v celkové výši 6 372 Kč, poplatku za zpracování a doručení 8 888 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 728 Kč. Při jednání s poskytovatelem úvěru měla žalovaná tvrdit a doložit pracovní smlouvou, potvrzením o příjmu a doklady totožnosti, že je zaměstnán s příjmem 17 798 Kč čistého měsíčně, má měsíční výdaje 4 000 Kč, splácí poskytovateli 3 294 Kč měsíčně, bydlí na ubytovně. Žalovaná v rozporu se smlouvou poskytnuté prostředky řádně nesplácela, neuhradila ničeho.

5. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 8. 12. 2017, tabulkou umoření, zákaznickou kartou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba se žalovanou uzavřela uvedeného dne smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované prostředky ve výši 26 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti. Žalovaná se zavázal splatit je v 60 pravidelných týdenních splátkách po 732 Kč, poslední splátka měla činit 681 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit částku 43 869 Kč, která se skládala z poskytnutých prostředků 26 000 Kč, úroků v celkové výši 4 650 Kč, poplatku za zpracování a doručení 6 792 Kč a poplatku za administrativní činnost 6 427 Kč. Na druhé straně smlouvy byla ujednána zápůjční úroková sazba jako pevná po celou dobu trvání smlouvy ve smyslu článku 18 Smluvních podmínek a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že byla u týdenního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činila výše zápůjční úrokové sazby 29 % p.a. Článek 18 umístěný až v jejím závěru na čtvrté straně smlouvy, uvádí, že smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnosti smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Při jednání s poskytovatelem úvěru měla žalovaná tvrdit a doložit pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu, že je zaměstnána s průměrným příjmem 17 210 čistého měsíčně, že odhadla své měsíční výdaje na 4 000 Kč a poskytovateli úvěru zasílá splátky 2 250 Kč, bydlí na ubytovně. Žalovaná v rozporu se smlouvou poskytnuté prostředky řádně nesplácela, uhradila celkem pouze 16 488 Kč.

6. K úhradě dlužné částky vč. úroků a úroků z prodlení týkající se obou smluv byla vyzvána v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a předžalobní upomínky z 28. 1. 2021 odeslané jí dle podacího lístku dne 29. 1. 2021.

7. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 20. 1. 2020.

8. Žalovaná neprokázala, ba ani netvrdila, že by na svůj dluh něčeho uhradila či že by její závazek již zanikl.

9. Podle , , (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle § 588 věta prvá Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření dvou smluv o zápůjčce, na základě kterých žalovaná obdržela peněžité prostředky vždy ve výši 26 000 Kč, které se zavázal splácet se sjednaným poplatkem a kapitalizovaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách po 2 611 Kč, resp. v týdenních splátkách po 732 Kč. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnila, v prvním případě ničeho neuhradila, ve druhém případě uhradila toliko 16 488 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávky postoupením. Žalovaná dlužné částky přes upomínání neuhradila. Soud dané smlouvy posoudil jako smlouvy o úvěru a nikoli jako smlouvy o zápůjčce (ač jsou tak nazvány).

18. Uzavřené smlouvy byly posouzeny jako spotřebitelské, v nichž žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, vystupuje v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření předmětných smluv. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

19. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v  jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

21. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

22. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, si pro účely posouzení úvěruschopnosti nedostatečně ověřila měsíční výdaje žalované. Při zjišťování jeho výdajů je nutné zjišťovat skutečné výdaje spotřebitele, ty nebyly nijak podloženy. Pouze tvrzené výdaje žalované ve výši 4 000 Kč měsíčně bez jejich doložení je nedostatečné. V souhrnu tedy žalobkyně měla k dispozici pouze doklady o příjmu a o pracovním poměru žalované, nijak však neověřovala ani nevyžadovala doložení listin týkajících se jejích výdajů.

23. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně žádným způsobem neověřovala výdaje žalované. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost předmětných úvěrových smluv v souladu s ustanovením , o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru.

24. Právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované částku 26 000 Kč (smlouva číslo), která nebyla ani zčásti uhrazena. Dle smlouvy měla poslední splátka být uhrazena 16. 10. 2019. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, tj. na 26 000 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení ( Obč.Z.), a úroky z prodlení v zákonné výši z této částky ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky dle smlouvy, tj. od 17. 10. 2019 do zaplacení ve výši dle nař. vl. č.

25. Dále právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované také částku 26 000 Kč (smlouva číslo), která byla uhrazena pouze částečně, a to ve výši 16 488 Kč. Dle smlouvy měla poslední splátka být uhrazena 1. 2. 2019. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, tj. na 9 512 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení, a úroky z prodlení v zákonné výši z této částky ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky dle smlouvy, tj. od 2. 2. 2019 do zaplacení ve výši vyplývající z nař. vl. č.

26. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 18 751,04 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 996,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 010,67 Kč, s úrokem z prodlení z částky 26 000 Kč ve výši 9 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z částky 26 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do částky 16 743,84 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 370,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 480,90 Kč, s úrokem z prodlení z částky 15 757,78 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 1. 2020 a s úrokem 29 % ročně z částky 15 757,78 Kč od 21. 1. 2020, soud žalobu zamítl.

27. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 2 841 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 710 Kč (výrok III.).

28. O nákladech řízení rozhodl soud dle V této věci byla procesně úspěšnější žalovaná (počítáno vč. pětinásobku ročního plnění ohledně úroků a úroků z prodlení) a měla tak právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, a to 36 %. Jelikož žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku IV.

29. Lhůta k plnění byla stanovena dle věta za středníkem s ohledem na výši částky, kterou má žalovaná uhradit, a na návrh žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení prostřednictvím

Okresního soudu v Pardubicích ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.