Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 283/2021-16
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa
o zaplacení 7 693 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit
a) částku ve výši 6 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 850 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení,
b) částku ve výši 843 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 843 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení,
to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 z částek 6 850 Kč a 843 Kč a dále co do povinnosti uhradit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 546,58 Kč a 245,22 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit</b> <b>a) částku ve výši 6 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 850 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení,</b> <b>b) částku ve výši 843 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 843 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení,</b> <b>to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 z částek 6 850 Kč a 843 Kč a dále co do povinnosti uhradit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 546,58 Kč a 245,22 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % a dále částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 %. Žalobu odůvodnila tím, že ve dnech datum a datum uzavřela žalovaná se spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, dále jen („ původní věřitel“), Smlouvy o zápůjčce číslo číslo. Na základě smluv poskytl původní věřitel žalované zápůjčky ve výši částka a částka, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku částka spolu s navýšením ve výši částka v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka a částku částka spolu s navýšením ve výši částka v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalovaná čerpala zápůjčky v hotovosti. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když dosud na smlouvu číslo ze dne datum uhradila pouze částka a na smlouvu číslo ze dne datum uhradila pouze částka. Následně byly předmětné pohledávky postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v návrhu, žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne datum.
4. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o zápůjčce číslo dne datum Smlouva o zápůjčce číslo jejichž součástí byly rovněž smluvní podmínky. Na základě smluv poskytl původní věřitel žalované částky částka a částka. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčené částky vrátit s navýšením o celkem částka v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka v případě první zmíněné smlouvy a s navýšením o celkem částka v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka v případě druhé zmíněné smlouvy. V návaznosti na délku splátek byla v první uvedené smlouvě stanovena úroková sazba 29 % ročně a RPSN 241,97 % a ve druhé smlouvě byla stanovena úroková sazba ve výši 28 % ročně a RPSN 232,22 %. Žalovaná čerpala zápůjčky v hotovosti. Z tabulek umoření předložených soudu žalobkyní vyplývá, že žalovaná na první zmíněnou smlouvu uhradila částka a na druhou zmíněnou smlouvu uhradila částku částka.
5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
6. Uzavřené smlouvy o zápůjčce soud považoval za absolutně neplatné, když v době uzavření smluv, tj. březnu roku 2017 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 9,97 % ročně a v listopadu roku 2016 činila 10,70 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 29,91 % p.a. a 32,1 % p.a. V daném případě však RPSN činí 241,97 % a 232,22 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částky, které měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčených částek, přesahují i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daných obdobích a je nutno pohlížet na obě uzavřené smlouvy jako na smlouvy absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o.z., neboť smlouvy obchází zákon, když svou podstatou směřují k navýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřeným předmětných smluv, když částky, které se žalovaná zavázala žalobkyni v souvislosti s poskytnutím zápůjček zaplatit dosahují v prvním případě 89,17 % zapůjčené jistiny a ve druhém případě 86,92 % zapůjčené jistiny. Soud tedy uzavřené smlouvy shledal absolutně neplatnými pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalované zaplatit žalobkyni částky částka a částka představující nesplacené jistiny poskytnutých zápůjček. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávek žalované doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávek ze dne datum, zaslané poštou dne datum, tj. datum. V oznámení o postoupení pohledávek byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od datum tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o zápůjčce, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit úroky z prodlení od data následujícího po postoupení pohledávky.
7. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném. Žalobkyně byla v řízení nepatrně neúspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku částka, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po částka a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po částka. Z důvodu, že zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu částka tj. částka. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.