Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
77 C 123/2021-57
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 509 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v rozsahu nároku na zaplacení částky 2 544 Kč částečně zastavuje.
II. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 172 Kč se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se v rozsahu nároku na zaplacení částky 2 544 Kč částečně zastavuje. II. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 172 Kč se zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný označený v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu jménem: jméno příjmení, příjmením: příjmení, datem narození a bydlištěm, coby vlastník/provozovatel vozidla registrační značka neměl v době od 17. 4. 2020 do 2. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu ve výši 2 209 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.
S ohledem na skutečnost, že žalobkyně žalovaného označila datem narození a bydlištěm, je dle soudu zřejmé, že žalovaným je fyzická osoba uvedená v záhlaví tohoto rozsudku.
Podáním ze dne 9. 12. 2021 žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 2 544 Kč (jistina + 35 Kč na část úroku z prodlení) s tím, že žalovaný tuto částku dne 6. 12. 2021 uhradil. Soud proto podle § 96 odst. 1 , 2 o. s. ř. o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil výrokem I.
Soud nařídil jednání na den 21. 3. 2022 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále též „o. s. ř. “). Žalovaný se k jednání dostavil a uvedl při něm, že se cítí být žalobkyní uveden v omyl, žaloba byla od počátku neadresná, v předmětném období nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla, neboť jím byl jeho syn jméno celé jméno žalovaného, za nějž dlužnou jistinu uhradil z důvodu nevýdělečnosti syna; jednání žalobkyně považuje za silně automatizované, když tato pracovala s nerelevantními daty k vlastníku a provozovateli vozidla; uvedl, že byl toliko pojistníkem.
Soud nemá žádné z tvrzení žalobkyně za prokázáné. Z žalobkyní předloženého výpisu z databáze (na č. l. 28) a ze sdělení z evidence registru silničních vozidel plyne, že provozovatelem a vlastníkem vozidla registrační značka byl v období od 16. 1. 2019 dosud jméno celé jméno žalovaného, nikoli žalovaný. V rozporu s tímto zjištěním není ani skutečnost vyplývající z žalovaným předložené kupní smlouvy z 13. 1. 2018, podle níž vozidlo registrační značka zakoupil jméno celé jméno žalovaného. Není zřejmé, z jakých informací žalobkyně vycházela, nicméně v řízení nebylo prokázáno, že by jí uváděné informace byly správné. Naopak bylo prokázáno, že se jednalo o informace nesprávné, čemuž odpovídá příznačné vyjádření žalovaného, podle něhož byl postup žalobkyně vůči žalovanému silně automatizovaný a neindividualizovaný. Důkaz k tvrzení žalovaného o tom, že byl pouze pojistníkem, nebylo třeba s ohledem na zjištěný skutkový stav a na něj aplikovaný právní závěr provádět.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný nebyl v období od 17. 4. 2020 do 2. 6. 2020 vlastníkem ani provozovatelem vozidla registrační značka, pročež nemohl porušit povinnost sjednat si pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla vyplývající z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a nevznikla mu povinnost ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyni proto tvrzené právo za žalovaným nevzniklo a nevzniklo jí proto ani právo na úhradu úroku z prodlení, žalovaný tedy není pasivně věcně legitimován. Pokud žalovaný již část uhradil, případně při jednání soudu deklaroval, že se zavazuje zbývající část uhradit za syna, neuhradil ani se nezavázal k úhradě dluhu svého, nýbrž se jednalo o dluh jeho syna, nemohlo se jednat ani o uznání dluhu ve smyslu § 2054 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník .
Žaloba za žalovaným je zcela nedůvodná a proto ji soud, v části zbývající po částečném zpětvzetí žaloby, zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného žalovaného, kterému podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a příslušných ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží 300 Kč za jeden účelně učiněný úkon (účast na soudním jednání). Pro úplnost soud dodává, že ve vztahu k zastavené části řízení, nelze příčinu zastavení spatřovat v chování žalovaného, neboť žaloba byla proti němu podána od počátku bezdůvodně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.