Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 312/2021-62

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, se v rozsahu požadavku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka od datum do datum a úroku ve výši 17,8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, k rukám zástupce žalobkyně a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, se v rozsahu požadavku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a úroku ve výši 17,8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], k rukám zástupce žalobkyně a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení částka s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru anonymizováno půjčka číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 17,80 % a poplatky vrátit v 72 měsíčních splátkách po částka. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný nesplácel svůj dluh řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto dne datum prohlásila úvěr za okamžitě splatný. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje vedle jistiny ve výši částka rovněž smluvní úrok ve výši 17,80% z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka a běžící úrok z prodlení ve výši 10 % z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván.

3. Soud věc projednal podle ust. , neboť k nařízenému jednání soudu se řádně předvolaní účastníci nedostavili. Žalobkyně svou účast omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy.

4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o úvěru anonymizováno půjčka, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal splácet jej měsíčně částkami částka. Strany si ujednaly roční úrokovou sazbu 17,80 % a RPSN 19,30 %. Žalovaný se zavázal rovněž platit poplatky /viz smlouvu o úvěru na č. l. 14-16 spisu, sazebník založený v počítačové databázi ISAS, všeobecné obchodní podmínky založené v počítačové databázi ISAS/. anonymizováno předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas a vznikl tak dluh na jistině ve výši částka a na úrocích částka. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr dne datum zesplatnila /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 23, číslo a číslo spisu, platební historie na č. l. 37, oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 22 spisu a poštovní podací arch na č. l. 41 spisu/. anonymizováno za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 17-20 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 24 spisu, poštovní podací arch na č. l. 25 spisu a seznam postoupených pohledávek založený v počítačové databázi ISAS/. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění /předžalobní výzva na č. l. 26 spisu a poštovní podací arch na č. l. 27 spisu/.

6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne datum částku ve výši částka ze svého bankovního účtu na bankovní účet č. bankovní účet, který žalovaný označil ve smlouvě jako účet, v jehož prospěch má být úvěr poskytnut. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Dopisem ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že úvěr byl zesplatněn. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou ze dne datum, zaslanou žalovanému dne datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“) a dle , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

16. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že této povinnosti ve smyslu ZoSÚ její právní předchůdkyně dostála, neunesla (pro nepřítomnost žalobkyně nebylo možno tuto při ústním jednání postupem dle a 3 v uvedeném ohledu vyzvat k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů). Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, nezkoumala však úvěruschopnost žalovaného dostatečně. Soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalovaného, nebyly označeny ani předloženy žádné důkazy k těmto tvrzením. Výdaje žalovaného pak právní předchůdkyně žalobkyně ani nezjišťovala, natož ověřovala. Právní předchůdkyně žalobkyně se nezajímala ani o výdaje žalovaného na bydlení, jako základní a podstatnou položku výdajů, kterou je vždy třeba pečlivě zjišťovat. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrdila, že porovnávala příjmy a výdaje žalovaného odhadnuté za základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně však nemá vycházet pouze z obecných částek, ale naopak se má zabývat skutečnými výdaji žalovaného, aby si mohla uzavřít, zda je ve finančních možnostech potenciálního klienta úvěr za sjednaných podmínek splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně tak na nějaké smysluplné posouzení a ověření úvěruschopnosti zcela rezignovala a úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána pouze ohledně příjmů žalovaného, které však nebyly ověřeny a ohledně jeho závazků. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli ověřovala skutečné výdaje žalovaného a ani v takovém případě by nebylo možno zkoumání úvěruschopnosti posoudit jako řádně provedené ve smyslu citovaných ustanovení ZoSÚ.

17. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž přenechala žalovanému jistinu úvěru ve výši částka a žalovanému měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit, smlouva o úvěru však nebyla platně sjednána. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě poplatků a smluvní pokuty. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvní pokuty a zákonného úroku z těchto částek zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. Ohledně následku absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených po účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., tedy od datum soud uvádí, že pouhý jazykový výklad ust. § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (zejména vzhledem k druhé větě odst. 1 § 87) by mohl nasvědčovat, změnou textace oproti předchozímu znění zákona o spotřebitelském úvěru došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele, avšak dle názoru soudu se stále jedná o neplatnost absolutní. Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. (N 113/53 SbNU 409)). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. K výkladu právních norem Ústavní soud mj. též v usnesení svého pléna ze dne datum, sp. zn. , zdůraznil, že„ obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad (srov. např. nález sp. zn. , Sb.n.u. sv. 7, str. 87, , Sb.n.u. sv. 13, str. 131, , , , vše dostupné na webová adresa). Jinými slovy řečeno, soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, je na místě použít další výkladové metody, jako je metoda výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového.“

19. Zákon číslo Sb., o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem je úvěr (někdy za každou cenu) získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je zákonem povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Pro naznačené nerovné postavení smluvních stran je tedy na místě tuto nerovnováhu účinně v případě sporu vyvažovat. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele toto účinné vyvažování znemožňuje, ba naopak by se v jejím důsledku stala pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková. Bez toho aniž by soud sám ex offo mohl přihlédnout k tomu, zda poskytovatel dostál své zákonné povinnosti, či zda naopak nastaly zákonné důsledky jejího porušení v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, je ochrana spotřebitele touto úpravou zamýšlená pouze iluzorní.

20. Tento náhled, odmítající relativní neplatnost jakožto nedostatečný nástroj ochrany spotřebitele, je dlouhodobě sdílen i judikaturou Ústavního soudu. Již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , bylo zdůrazněno, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv chápe Ústavní soud jako nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle (viz bod 41. citovaného rozhodnutí).

21. Soud má tedy za to, že v ust. zákona o spotřebitelském úvěru č. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ust. o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek, a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. - 97).

22. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost úvěrové smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky částka 364, částka odpovídající nesplacené jistině, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. Vzhledem k závěru soudu o absolutní neplatnosti dané smlouvy, je pak neplatné i ujednání o splatnosti dluhu. V takovém případě je pak dle § 1958 odst. 2 o. z. dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení dluhu v oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum s tím, že měl uhradit dlužnou částku nejpozději do datum. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení ve spojení s  o. z. právo na úrok z prodlení ve výši, která je v souladu s ustanovením a ve zbytku uplatněného nároku na úrok z prodlení žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení (neúspěch měla pouze v nepatrné části týkající se úroků). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , , , d) , advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši částka, celkem částka. Ohledně aplikace a. t. soud odkazuje na větší množství tzv. formulářových žalob v databázi soudu ISAS.

25. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 a platební místo dle ust.

26. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za písemné podání žalobkyně ze dne datum, kterým k výzvě soudu doplňovala svá tvrzení obsažená v žalobě a označovala důkazy způsobilé prokázat tvrzené skutečnosti, když podání považoval za neúčelné, neboť uvedená tvrzení již měla být součástí žaloby, a nikoli doplňována až po upozornění soudem na nedostatečná žalobní tvrzení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na provedení exekuce podle , exekučního řádu.