Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 196/2021-46

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka

s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka

s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a

s úrokem ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši částka. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši celkem částka, administrativní poplatek (částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení) ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso (částku za administrativní činnosti a komfortní splácení spočívající ve výběru splátek v hotovosti v místě bydliště žalovaného) ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze částka. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině částka a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku částka. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce číslo včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši částka, administrativní poplatek ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši částka v hotovosti. RPSN činí v případě splatnosti zápůjčky 60 týdnů 230,58 % /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v příloze číslo seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis včetně podacího archu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle , , (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

7. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

13. Ze smlouvy o zápůjčce vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně mimo poskytnutou jistinu též sjednaný úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek (ve smlouvě též souhrnně označeny jako„ poplatek za zápůjčku“). Soud však tyto uvedené poplatky posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím zápůjčky představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. , či M. příjmení v komentáři k  v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo), v tomto případě předem kapitalizovaného za období předpokládaného trvání smlouvy.

14. Dle názoru soudu i s přihlédnutím na koncepci a znění smlouvy o zápůjčce jako celku nelze administrativní ani inkasní poplatek považovat za sjednanou odměnu za samostatná poskytnutá plnění (služby), neboť tyto přímo a neoddělitelně souvisejí toliko s poskytnutím peněžních prostředků žalovanému. Uvedené činnosti (za které mají být jednotlivé poplatky hrazeny) představují vzniklé náklady s poskytnutím a správou pohledávky, včetně zajišťování řádného výběru jednotlivých splátek, tedy činnosti prováděné primárně v zájmu právní předchůdkyně žalobkyně. Soud nikterak nepopírá, že právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto činností vznikají určité náklady, které však jsou hrazeny v rámci sjednaného celkového úroku jakožto odměny právní předchůdkyně žalobkyně za poskytování zápůjčky, když poskytování zápůjček jakožto spotřebitelských úvěrů představuje podnikatelskou činnost právní předchůdkyně žalobkyně. Úrok je úplatou za poskytnutí zápůjčky, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zakoupené zboží v obchodě musí zahrnovat všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk prodejce. Současná praxe některých úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhou snahou skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí zápůjčky (tj. úroku). Soud proto s ohledem na výše uvedené shledává uvedené požadované poplatky (úroky, administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso splátek) pouze jako různě nazvané úroky z poskytnuté jistiny.

15. Soud se dále zaobíral výší sjednaného celkového úroku z pohledu souladu s dobrými mravy. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , při sjednávání úroku při peněžité (zá) půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o (zá) půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo (zá) půjček. V daném případě činil celkový kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 60 týdnů (420 dnů). Dle smlouvy o zápůjčce činí úroková sazba 29 % ročně a RPSN 230,58 %, dle přepočtu soudu (s ohledem na závěr o celkovém úroku) tento činí 86 % za dobu trvání smlouvy, na roční bázi 75 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu (fixace od 1 roku do 5 let) dle měnových statistik obec národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa), se pohybovaly v době uzavření smlouvy (datum) okolo 8,30 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než trojnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Soud proto shledal sjednání smlouvy o zápůjčce jako celku absolutně neplatným dle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa). Soud shledává smlouvu o zápůjčce jako celek za neplatně sjednanou, neboť neshledal možnost oddělení neplatné částí sjednaného úroku od zbytku smlouvy ve smyslu ust. § 576 o. z, a to i se zohledněním odrazujícího účinku od sjednávání zjevně nemravných smluv o spotřebitelském úvěru, akcentovaného judikaturou Soudního dvora EU ve spotřebitelských sporech.

16. Ohledně zjištěné nemravnosti sjednaných smluvních úroků soud uvádí, že předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je poskytování spotřebitelských úvěrů jako tzv. nebankovní instituce poskytující spotřebitelské úvěry, které poskytují spotřebitelské úvěry obvykle s vyšším úrokem oproti bankovním institucím, zpravidla s odkazem na vyšší rizikovost. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to vyjma stanovení limitu smluvního úroku pro případ prodlení spotřebitele delším než 90 dnů, pakliže došlo k prodlení po datum, ani v zákoně o spotřebitelském úvěru číslo Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních zápůjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami (tím spíše v případech vztahu podnikatele a spotřebitele jako slabší strany) zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty. Nejvyšší soud uvedl např. v rozsudku ze dne 27. 2. 2017, sp. zn. , že„ Lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“, tedy že ani sjednaný smluvní úrok ve výši 2-3 násobku výše úroků poskytovaných bankovními institucemi nemusí být nemravný. Právě v tomto rozpětí lze dle názoru soudu sjednávat výši úrokových sazeb při poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů, aniž by takto sjednaná sazba odporovala dobrým mravům (při absenci jiných zjištěných skutečností) v takové míře, že by musela být posouzena jako absolutně neplatná ve smyslu ust. o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V daném rozpětí by sjednaná výše úroků mohla být nemravná (ať již ve smyslu neplatnosti relativní dle ust. či absolutní dle ust. o. z.), avšak nemravnost by musela být zjištěna ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu. Zatímco v případě vyššího násobku ve vztahu mezi fyzickými osobami (a tím spíše ve vztahu podnikatele vůči spotřebiteli jakožto slabší straně) již sjednaná výše bude, až na výjimky, zjevně odporovat dobrým mravům, a tudíž bude absolutně neplatná ve smyslu ust. o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ).

17. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce proto soud zamítl podanou žalobu v části, v které se žalobkyně domáhala uhrazení zbývající části požadovaných úroků a poplatků včetně příslušného zákonného úroku z prodlení.

18. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku částka odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem částka) včetně zákonných úroků z prodlení z této částky.

19. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval ust. o. z. ve výši dle ust. , v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

20. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. , , (dále jen „”).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť poměrný úspěch žalobkyně odpovídá úspěchu žalovaného, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.