Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 20/2022-20

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 13 796,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 796,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 796,90 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 796,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 796,90 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala

po žalovaném zaplacení částky 13 796,90 Kč spolu s příslušenstvím, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřela s žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo, Malta Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a poté zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného zaslala žalovanému návrh konkrétní smlouvy o úvěru. K uzavření smlouvy o úvěr došlo dne 18. 1. 2021. Na jejím základě právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému čerpání úvěru převodem na jeho bankovní účet číslo bankovní účet, žalovaný takto vyčerpal celkem částku 13 796,90 Kč, kterou měl splatit nejpozději do 18. 5. 2021. Žalovaný poskytnutý úvěr nezaplatil řádně a včas, a to ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně, ta proto postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 na žalobkyni. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění před podáním žaloby, odeslané dne 23. 6. 2021, vyzván.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto

ve věci postupoval podle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, standardních informací o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek společnosti právnická osoba soud zjistil, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena dne 18. 1. 2021 mezi společností právnická osoba jako Věřitelem a žalovaným jako Klientem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy. Klient byl ve smlouvě identifikován rodným číslem, trvalou adresou, telefonním číslem a emailovou adresou. Soud dále zjistil, že Věřitel se zavázal poskytnout Klientovi spotřebitelský úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 80 000 Kč s tím, že je Klient oprávněn peníze z Úvěru čerpat po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně, a že se Klient zavázal tento úvěr vrátit. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 11,99 % měsíčně. Klient se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající 12,50 % z nesplaceného úvěru, nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na jeho bankovní účet. Klient se pro případ prodlení se splacením úvěru dále zavázal zaplatit Věřiteli náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, úroky z prodlení dle platných právních předpisů a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení.

5. Z výpisu aplikace právní předchůdkyně žalobkyně je zřejmé, že žalovaný úvěr čerpal

dne 18. 1. 2021 převodem na bankovní účet č. bankovní účet. Z faktury vystavené na jméno žalovaného je pak zřejmé, že žalovaný čerpal celkem 13, 796.90 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil,

že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 27. 1. 2020 mezi společností právnická osoba jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem,

podle které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně

legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2021 má soud za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě

ze dne 23. 6. 2021, odeslané dle podacího lístku téhož dne, soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby řádně vyzván.

8. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru

o skutkovém stavu:

9. Žalovaný požádal dne 18. 1. 2021 právní předchůdkyni žalobkyně, společnost právnická osoba, o revolvingový úvěr s možností čerpání do výše 80 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně schválila téhož dne. Z výpisu aplikace právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému úvěr čerpat převodem na jeho bankovní účet, čehož žalovaný využil již prvního dne, tj, dne 18. 1. 2021. Žalovaný se zavázal čerpané finanční prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s úrokem ve výši 12,50 % z nesplaceného úvěru. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky nesplatil řádně a včas, dlužná částka činí 13, 796.90 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2021. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 6. 2021, odeslaným dle podacího lístku téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.

10. Přípisem zdejšího soudu ze dne 6. 1. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní

od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení ničím nedoložila.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Závazkový právní vztah uzavřeli žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dle a násl. , (dále jen o. z.), přičemž dle uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání

a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s  , , v platném znění, dále jen „o. z.“,

na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným

je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona

a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

14. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel

před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti

spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům,

jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno,

co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše

takto stanovená.

23. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v . Jeho ustanovení pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání

pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

25. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému

zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

26. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

27. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně nedoložila, že před poskytnutím úvěru žalovanému zkoumala jeho úvěruschopnost. Poskytovatel zápůjčky je vždy povinen

s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zapůjčené prostředky splácet, k tomu

je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, zápůjčku poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

28. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele

by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.

Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

29. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o zápůjčce je s ohledem na skutečnost,

že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Nicméně z provedených listinných důkazů vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 13 796,90 Kč, které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 13 796,90 Kč,

která představuje celou neuhrazenou část jistiny, vrátit.

30. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaný ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnil.

31. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jelikož žalovaná částka odpovídala zapůjčené jistině, kterou žalovaný ani částečně nesplatil a bezdůvodně se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně obohatil, a výrokem I. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 13 796,90 Kč. Vzhledem ke vzniklému prodlení žalovaného s vydáním

bezdůvodného obohacení přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení, který uplatnila v souladu

s  o. z. ve výši vyplývající z vládního , a to od 26. 2. 2018

do zaplacení.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 796,90 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

33. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.