Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

115 C 401/2021-50

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 21 678,41 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 499,99 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 499,99 Kč za dobu od 2. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 944,25 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 000,17 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 444,24 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do 1. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 944,25 Kč za dobu od 2. 2. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 10 054,78 Kč, částky ve výši 367 Kč a částky ve výši 7 000 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 499,99 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 499,99 Kč za dobu od 2. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 944,25 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 000,17 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 444,24 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do 1. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 944,25 Kč za dobu od 2. 2. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 10 054,78 Kč, částky ve výši 367 Kč a částky ve výši 7 000 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2021 a doplněnou dne 17. 1. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 444,24 Kč s úrokem ve výši 10 054,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 2 000,17 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 444,24 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení, částky 367 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky a částky 7 000 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení vypočtenou za období od 22. 12.2017 do 29. 3. 2020. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba uzavřela dne 21. 10. 2016 s žalovaným smlouvu o úvěru číslo předala mu částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 12 272 Kč. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky ve výši 1 948 Kč. Žalovaný dosud uhradil 12 500,01 Kč. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení žalované pohledávky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle , (dále jen „“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 28. 1. 2022. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že společnost právnická osoba se dne 21. 10. 2016 zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit navýšenou o 12 272 Kč představující poplatky za poskytnutí úvěru a smluvní úrok, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 15 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 15 % ročně. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

6. Ze standartních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný převzal tyto informace od společnosti právnická osoba dne 21. 10. 2016 a žalovanému bylo sděleno, že poskytnutý úvěr je ve výši 15 000 Kč, žalovaný je povinen tuto částku navýšenou o náklady spotřebitelského úvěru ve výši 27 272 Kč zaplatit společnosti právnická osoba v 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splátkami úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky.

7. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne 21. 10. 2021 (tedy v den uzavření úvěrové smlouvy) poskytl společnosti právnická osoba tyto informace o své majetkové situaci: je zaměstnán do 23. 12. 2016 s čistým měsíčním příjmem ve výši 10 000 Kč a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 6 900 Kč, tj. částka 2 000 Kč vynaložená na výdaje spojené s bydlením, částka 3 700 Kč vynaložená na dopravu, jídlo, osobní náklady žalovaného a částka 1 200 Kč na exekuční srážky z příjmu žalovaného. Žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, má jedno dítě.

8. Z výplatních lístků bylo zjištěno, že žalovaný měl čistý příjem v červenci 2021 ve výši 8 933 Kč, v srpnu 2021 ve výši 7 996 Kč a v září 2016 ve výši 8 449 Kč. Žalovaný je v exekuci a z příjmu mu jsou strhávány exekuční srážky.

9. Z dohody o změně pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy o úvěru zaměstnán u právnická osoba s. r. o., pracovní poměr byl uzavřen do dne 23. 12. 2016.

10. Ze smlouvy o nájmu bylo zjištěno, že žalovaný od 1. 10. 2016 měl sjednaný nájem k užívání bytu číslo v budově s adresa, or. č. 3b na ulici anonymizováno v obec část obce, nájem byl sjednán do 31. 1. 2017.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo na žalobkyni.

12. Z oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo na žalobkyni a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 19. 1. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.

13. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 2. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 4. 6. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.

14. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba předala dne 21. 10. 2016 žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 12 272 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Tato pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet úvěr společnost právnická osoba ověřila z tvrzení žalovaného, výplatních lístků za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy, z dohody o změně pracovní smlouvy a z nájemní smlouvy. Žalobkyně ani přes výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 5. 1. 2022, č. j. -37, nepředložila soudu žádné důkazy ohledně pasivní majetkové situace žalovaného, tj. jeho pravidelných měsíčních výdajů.

15. Podle § 86 zákona č. 257/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

19. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti právnická osoba v souladu s  , (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s  o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 21. 10. 2016 měla charakter smlouvy o úvěru podle , (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel úvěru není nadměrně zadlužen. Podle ZoSÚ je zapotřebí, aby spotřebitel namítal neplatnost úvěrové smlouvy (tj. relativní neplatnost). Zde je však třeba dle názoru soudu vycházet ze Směrnice, která je závazná pro soud a jejíž článek 23 stanoví, že sankce za porušení povinnosti stanovených směrnici mají být účinné a odrazující. Soud vykládá ZoSÚ v souladu s touto směrnicí, a proto sám z moci úřední přihlíží k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru v zájmu ochrany spotřebitele. Z doložených listinných důkazů nelze určit majetkovou situaci žalovaného ke dni uzavření smlouvy o úvěru, žalobkyně doložila toliko aktivní majetkovou stránku žalovaného, bylo prokázáno, že jeho průměrný příjem za 3 měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy byl ve výši 8 459 Kč (a nikoli ve výši 10 000 Kč jak uvedl žalovaný v žádosti o úvěr). Žalovaný uvedl v rámci žádostí o úvěr, že jeho výdaje jsou 2 000 Kč na bydlení, 3 700 Kč na ostatní výdaje a má vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Stran pravidelných měsíčních výdajů žalovaného žalobkyně nepředložila soudu žádné listinné důkazy, soud má tak za to, že právní předchůdkyně žalobkyně v této věci vycházela pouze z informací od žalovaného, tyto si nikterak dál neověřila. Nadto bylo prokázáno, že žalovaný byl v exekuci, jeho pracovní smlouva končila ke dni 23. 12. 2016 a jeho měsíční příjem nebyl příliš vysoký s přihlídnutím k výši měsíční splátky úvěru – 1 948 Kč. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný dosud na tuto částku uhradil 12 500,01 Kč, je tedy z neplatné smlouvy podle o. z. povinen uhradit žalobkyni částku 2 499,99 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně (zde je soud vázán žalobním návrhem ve smyslu ) podle ve spojení s  o. z. a za dobu od 2. 2. 2021 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vznikl žalobkyni ode dne 2. 2. 2021, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 18. 1. 2021, který mu byl doručen dne 22. 1. 2021 ( o. z.), a ve kterém byla stanovená 10denní lhůta k plnění. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu nákladu spojených s vymáháním pohledávky, smluvní pokuty, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaného úroku z prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle , jelikož procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.