Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 398/2021-24

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci

manželky: osobní údaje manželky

a

manžela: osobní údaje manžela

o: rozvod manželství

takto:

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené datum před Úřadem městské části Praha 8, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené [datum] před Úřadem městské části Praha 8, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhala rozvodu manželství, s tím, že je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovu.

2. Manžel navrhl zamítnutí návrhu, když manželku stále miluje, manželství není hluboce trvale a nenapravitelně rozvráceno a bylo by možno jej zachránit a vlivem rozvodu manželství by mu vznikla závažná újma, když by se např. dostal do svízelné situace a nemohl by dojít oddlužení, snížily by se mu příjmy vlivem výpočtu nezabavitelné části exekuce, čímž by v konečném důsledku mohl o tyto příjmy přijít a celou exekuci by musela platit manželka.

3. Z oddacího listu účastníků, jejich výpovědí a občanských průkazů má soud zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 17. 3. 2017 před Úřadem městské části obec a číslo. Pro oba manžele jde o prvé manželství, oba mají státní příslušnost ČR. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že manželé společnou domácnost nevedou a příčinu rozpadu manželství soud spatřuje v osobě manželky, která jednoznačně uvedla, že z její strany jde o manželovy dluhy, které ona odmítá již řešit. Z její výpovědi je zřejmé, že vnímala svoji nespokojenost se vztahem již před svatbou, avšak tímto krokem chtěla saturovat nedostatky svého dosavadního života. Je tak zřejmé, že manželka nikdy neměla dané manželství uzavírat.

4. Z výpovědi manželky je naprosto zřejmé, že ví, co chce a že již nadále nechce v manželství setrvávat. Pokud manžel navrhoval znalecký posudek na její duševní stav a schopnost posoudit důsledky svého jednání, jevil se tento postup jako zcela zbytečný. Z provedeného dokazování jakož i z učiněných tvrzení se nepodává, že by manželka trpěla jakoukoliv duševní poruchou, která by mohla devalvovat její rozumové a volní schopnosti do takové míry, že by měly dopad do platnosti právních jednání. Sama skutečnost, že manželka teoreticky zcela nedohlíží důsledků každého svého kroku, pak sama o sobě nemůže mít vliv na výsledek soudního rozhodnutí. Soud proto takový důkaz pro nadbytečnost neprovedl.

5. Podle ust. § 755 odst. 1 o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

6. Podle ust. § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

7. Podle ust. § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

8. Soud se zaobíral tím, zda manželství je hluboce trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze čekat jeho obnovu.

9. Soud při zvažování této skutečnosti bral v potaz rozdílné postoje manželů ke společnému životu. Z provedeného dokazování zejména výpovědi manželky je nepochybné, že ta nestojí o to s manželem tvořit rodinné společenství a její neochota již vyústila do takové míry, že se rozhodla podat návrh na rozvod manželství. U jednání byla velmi rozhodná a striktní a veškeré kroky směřovala k odříznutí manžela ze svého života.

10. Soud konstatuje, že manželství není žalářem a není tak možné nutit některého z manželů setrvávat s druhým manželem v manželském svazku, který mu nikterak nevyhovuje. Pokud pak některý z manželů obnovit manželské společenství nechce, není možné jej k tomu dle ust. § 758 o. z. nutit.

11. Manželé v daném případě již nesdílejí společnou domácnost, přičemž z výpovědí obou manželů je nepochybné, že pokud se manželka nedostane do výrazně svízelné situace, tak nemá ani o něco takového zájem (manželka již v minulosti opustila společnou domácnost, ale vrátila se poté, co byl její účet postihnut exekucí). Jak se podává z výpovědi manžela, tak manželka je k jeho potřebám chladná, neprojevila ani náznak empatie v situace, kdy se dozvěděla, že se manžel pokusil o sebevraždu. Tuto neochotu pak není možné zvrátit případnými city, které chová druhý z manželů.

12. Soud za této situace nepovažoval nařízení jakékoliv terapie za přínosné, tento návrh zamítl a uzavřel, že manželství je natolik rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovu.

13. Soud se zaobíral námitkou manžela, že by mu ukončením manželství vznikla újma spočívající v tom, že by mu nemohl podat návrh na oddlužení a snížil by se mu vlivem zvýšení zabavitelné části exekuce příjem, tedy by již nemohl jezdit do práce, dosahovat příjmů a splácet dluhy ze svého podnikání.

14. Podle ust. § 755 odst. 2 o. z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

15. Soud konstatuje, že manželé nemají žádné nezletilé děti, jejichž zájmy by mohly být rozvodem ohroženy.

16. Podle ust. , o úpadku a způsobech jeho řešení (), Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, b) dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek, c) po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.

17. Pokud manžel argumentoval tím, že vlivem rozvodu by nedosáhl na oddlužení, neboť by nebyl schopen uhradit minimální výši 30 % dluhu, tak s tímto argumentem nelze souhlasit. Zákonodárce sice operuje s hranicí pro oddlužení 30 % všech pohledávek nezajištěných věřitelů, nikoliv však jako hranici nepřekonatelnou, ale jako hranicí presumpce toho, že vynaložil veškeré úsilí, které po něm je možno spravedlivě požadovat k plnému uspokojení věřitelů. To však neznamená, že pokud manžel takové úsilí vynaloží, a přes to nezaplatí alespoň 30 % dluhů, že nemůže být od dluhů osvobozen. Soud tak uzavírá, že rozvod manželství neznemožňuje manželovi podat úspěšný návrh na oddlužení.

18. Podle ust. povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky (dále jen„ nezabavitelná částka“).

19. Podle ust. , základní částka, která nesmí být podle sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu tří čtvrtin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen "") na osobu povinného, a jedné třetiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Podle odst. 2, na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

20. Soud se zaobíral i námitkou manžela týkající se jeho případné újmy spočívající ve snížení prostředků vyplácených mu ze zaměstnání v rámci exekuce. Je nepochybně pravdou, že dle citovaných ustanovení se vlivem rozvodu manželovi sníží částka nezabavitelného minima. Manžel jednoznačně vypověděl, že v současné době mu je vyplácena částka 15 500 Kč měsíčně a v případě rozvodu by to byla částka 12 500 Kč měsíčně. Bydlí v bytě 2+KK, za který platí měsíčně částku 14 800 Kč, platí mobil 500 Kč měsíčně, má náklady na cestování 2 000 Kč a náklady na pojistné 1 200 Kč měsíčně. Celkové výdaje jen na tyto nezbytné položky pak dosahují částky 18 500 Kč, do čehož nejsou zahrnuty náklady na stravu, hygienu a chov společného psa.

21. Soud konstatuje, že již jen z prostého součtu těchto výdajů je nepochybné, že ty již nyní nekorespondují s manželovými příjmy a jsou nepochybně vyšší. Manželovi se tak již dnes nedostávají prostředky na jeho způsob života a bude třeba tyto náklady podstatně snížit (například dohledáním si levnějšího bydlení v místě jeho práce). K tomuto kroku bude muset manžel přistoupit, a to bez ohledu na to, zda dojde nebo nedojde k rozvodu manželství.

22. Manželku při tom není možné nutit se k manželovi vrátit, jak bylo naznačováno poukazem na ust. § 687 odst. 2 o. z. Soud konstatuje, že citované ustanovení je toliko deklarování kýžené stavu, avšak zákonodárce explicitně vyjádřil jeho faktickou nevymahatelnost, když v ust. § 691 odst. 2 o. z. stanovil zvláštní povinnosti manžela, který se bez zjevné příčiny odstěhoval ze společné domácnosti a odmítá se do ní vrátit. Pokud by zákonodárce předpokládal přímou vymahatelnost ust. § 687 odst. 2 o. z., bylo by ust. § 691 odst. 2 o. z. zcela zbytečným.

23. Soud tak uzavřel, že rozvodem manželství sice manžel dojde v majetkové rovině jisté újmy, soud však nehodnotí takovou újmu jako zvlášť závažnou, pro kterou by nebylo možné manželství rozvést.

24. Manžel dále navrhl k důkazu nařízení znaleckého posudku, kterým by soud zjistil duševní dopad rozvodu na jeho osobu a sociální život. Soud však tento důkaz vyhodnotil jako nadbytečný. Obecná právní teorie stanoví účastníkovi nejprve povinnost tvrdit a poté tvrzené skutečnosti prokazovat. S ohledem na to není přípustné nejprve provádět dokazování a z něj pak dovozovat potřebná tvrzení (viz ). Manžel ani náznakem netvrdil, jaký konkrétní dopad by měl mít rozvod na jeho schopnost normálně žít. Za této situace zcela absentují tvrzení, pro které by měl posudek být nařízen.

25. Pokud jde o jeho psychický stav, tak je již z průběhu skutkového děje nepochybné, že rozchod účastníků dopadá na manžela negativně, přičemž v průběhu prvého odchodu se dle své výpovědi pokusil o sebevraždu. V současné situaci pak manžel dokáže fungovat, když manželství fakticky neexistuje a je svazkem zcela formálním. Manžel navíc při navrhování znaleckého posudku nesdělil konkrétní psychický dopad, který by očekával. Jeho odpovědi se primárně točili kolem majetkové situace, když výslovně řekl, že po vyřešení jeho insolvence by manželé mohli od sebe odejít.

26. Soud za této situace považoval znalecké zkoumání za nadbytečné a uzavřel, že manželovi by nevznikla natolik závažná újma, pro kterou by manželčin návrh zamítl.

27. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu manželství podle ust. § 755 odst. 1, 2 o. z. jsou dány, proto manželství účastníků rozvedl.

28. Jen pro úplnost soud konstatuje, že otázka toho, zda měla manželka přístup k manželovým účtům a jeho mobilu je pro posouzení věci zcela nepodstatná. Soud proto v tomto ohledu zamítl veškeré návrhy na doplnění dokazování.

29. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 23 z. ř. s., podle kterého v řízení o statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.

30. Soud v daném případě vzal v úvahu skutečnost, že manželka byla ve věci zcela úspěšná, avšak příčiny rozvratu manželství stojí převážně na její straně, když manžel nezavdal žádnou příčinu k rozvodu. Oba manželé pak shodně uvedli, že na nákladech řízení nepožadují ničeho.

31. Soud za této situace nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z.).

Účastníci jsou povinni po právní moci výroku o rozvodu manželství nechat si v občanském průkazu vyznačit změnu stavu, dále nahlásit tuto skutečnost zaměstnávajícím organizacím, popřípadě finančnímu úřadu.