Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 120/2021-48

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 30 052,35 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 000 Kč a úrok z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od 17. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 13 950 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Okresní soud v Karviné vrátí žalobkyni z účtu soudu poplatek za řízení ve výši

105 Kč po právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 000 Kč a úrok z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od 17. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 13 950 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Okresní soud v Karviné vrátí žalobkyni z účtu soudu poplatek za řízení ve výši 105 Kč po právní moci tohoto rozhodnutí.</b>

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), jež došla dne 31. 8. 2020 Okresnímu soudu v Hradci Králové, domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 21 450 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 17. 3. 2019 do zaplacení a částky 11 218,35 Kč. Tato věc byla postoupena Okresnímu soudu v Karviné jako soudu místně příslušnému na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 9. 2020, čj. EPR číslo. Žalobní žádání odůvodnila žalobkyně tvrzením, že vymáhané nároky, tj. pohledávku ve výši 21 450 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 17. 3. 2019 do zaplacení a pohledávku ve výši 11 218,35 Kč, nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 od společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba“), která je získala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 uzavřené se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba“), jež je právní nástupkyní původní věřitelky žalované - společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba“). Společnost anonymizováno jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovanou uzavřela smlouvu o úvěru číslo 2018 číslo ze dne 16. 2. 2018 a poskytla žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, který nebyl řádně a včas splacen. Podle doplnění žalobních tvrzení podáním z 12. 11. 2020 žalovaná částka 21 450 Kč sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, úroku z úvěru ve výši 2 616 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 1 776 Kč a poplatku za správu úvěru ve výši 2 058 Kč. Žalovaná částka 11 218,35 Kč představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za prodlení žalované s úhradou dlužné částky 21 450 Kč, splatné 16. 3. 2019, a to v době od 17. 3. 2019 do 20. 8. 2020. Nárok na zaplacení této smluvní pokuty žalobkyně v podání ze dne 12. 11. 2020 omezila, tedy žalobu ohledně smluvní pokuty vzala zpět co do částky 3 718,35 Kč, neboť v souladu se zákonnou limitací výše smluvní pokuty podle zákona o spotřebitelském úvěru č. ve znění pozdějších předpisů požadovala smluvní pokutu pouze ve výši 7 500 Kč. Usnesením ze dne 25. 11. 2020, čj. EPR číslo, které nabylo právní moci 23. 12. 2020, bylo řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno. Předmětem sporu tak zůstal nárok na zaplacení celkové částky 28 950 Kč, jež sestává z těchto nároků: jistina úvěru 15 000 Kč, úrok z úvěru 2 616 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek 1 776 Kč, poplatek za správu úvěru 2 058 Kč, smluvní pokuta 7 500 Kč, jakož i úroku z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od 17. 3. 2019 do zaplacení v zákonné výši 9,75 % ročně. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění podle (dále jen „“), ale bezvýsledně.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.

3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání dne 17. 9. 2021 konaném v nepřítomnosti účastníků; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby ve věci bylo jednáno a rozhodnuto bez její osobní účasti. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k soudu bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.

4. Na základě obsahu spisu a provedeného dokazování listinami, které předložila žalobkyně, soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti:

5. Dne 16. 2. 2018 žalovaná jako úvěrovaná uzavřela se právnická osoba jako úvěrující, zastoupenou vázaným zástupcem jméno příjmení jako osobou zprostředkující úvěr, písemnou smlouvu o úvěru číslo 2018 číslo (dále jen„ Smlouva“) a podepsala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve výši 15 000 Kč. Při podpisu Smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to jako bezúčelový hotovostní úvěr. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěrující poplatek za uzavření Smlouvy ve výši 600 Kč (splatný při podpisu Smlouvy) a dále uhradit v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč celkovou částku 25 350 Kč, což je součet dlužné jistiny úvěru 15 000 Kč a nákladů spotřebitelského úvěru 10 350 Kč, které tvoří poplatek za správu úvěru ve výši 3 300 Kč, úrok z úvěru ve výši 4 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč Poslední splátka byla splatná 16. 3. 2019 Smluvní strany se dohodly, že v případě prodlení s úhradou splátek úvěru je dlužnice povinna uhradit věřitelce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. (Zjištěno z kopie smlouvy o úvěru číslo 2018 číslo z 16. 2. 2018 včetně předpisu splátek a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z 16. 2. 2018)

6. Předmětná Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kterou žalovaná podepsala 16. 2. 2018. V této žádosti z 16. 2. 2018 je mj. uvedeno, že žalovaná má status důchodce a osoby na mateřské/rodičovské dovolené, je svobodná, v její domácnosti jsou 2 výdělečně činné osoby a jedno dítě do 6 let, že pobírá invalidní důchod a mateřské dávky, kdy příjem z důchodu činí 8 810 Kč měsíčně a rodičovský příspěvek (mateřská) činí 4 904 Kč měsíčně, tj. celkem 13 714 Kč. Průměrné měsíční výdaje žalované za poslední 3 měsíce byly specifikovány takto: bydlení (nájem) 4 800 Kč, energie (elektřina, plyn, voda) 2 000 Kč, stravování (výživné) 3 000 Kč, ostatní výdaje 1 000 Kč, průměrný měsíční výdaje žalované celkem 5 400 Kč a průměrné měsíční výdaje celé domácnosti 10 800 Kč.

7. K žádosti žalované o poskytnutí spotřebitelského úvěru z 16. 2. 2018 byly přiloženy tytoy (kopie): smlouva o nájmu bytu z 8. 2. 2018 včetně plné moci z 26. 5. 2015, protokol o odevzdání bytu, evidenční list ke smlouvě o nájmu bytu z 8. 2. 2018, poštovní poukázky z 13. 2. 2018, 8. 2. 2018, 8. 1. 2018, 8. 12. 2017 a 8. 11. 2017, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny z 9. 2. 2018, smlouva o sdružených službách dodávky plynu z 9. 2. 2018 a čestné prohlášení z 16. 2. 2018 včetně informace o kontaktní osobě. Ze smlouvy o nájmu bytu z 8. 2. 2018 včetně plné moci z 26. 5. 2015, protokolu o odevzdání bytu a evidenčního listu ke smlouvě o nájmu bytu z 8. 2. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná a její dvě nezletilé děti (ročník 2015 a 2016) budou bydlet v bytě na ulici Fučíkově číslo v obec s nájemcem bytu jméno příjmení, narozeným 28. 6. 1994, kterému byla stanovena povinnost platit nájemné ve výši 4 000 Kč a zálohy na vodné a stočné ve výši 800 Kč měsíčně. Z poštovních poukázek z 13. 2. 2018 bylo zjištěno, že Úřad práce ČR vyplatil žalované částku 4 600 Kč jako přídavky na dvě děti, a to za období říjen 2017 až leden 2018, dále částku 550 Kč jako příspěvek na mobilitu a částku 4 904 Kč jako rodičovský příspěvek. Z poštovních poukázek z 8. 2. 2018, 8. 1. 2018, 8. 12. 2017 a 8. 11. 2017 bylo zjištěno, že ulice správa sociálního zabezpečení v obec vyplatila žalované jako zvláštnímu příjemci – zákonnému zástupci – invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a to ve výši 8 810 Kč (únor 2018), ve výši 8 920 Kč (leden 2018), 8 518 Kč (prosinec 2017) a 8 518 Kč (listopad 2017). Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z 9. 2. 2018 a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z 9. 2. 2018 bylo zjištěno, že obě smlouvy byly uzavřeny mezi společností ČEZ Prodej, a s., jako dodavatelem a jméno příjmení jako zákazníkem a odběratelem, přičemž se týkaly dodávek elektřiny a plynu do bytu na adrese ulice a číslo v obec - část obce. Zákazník jméno příjmení byl povinen platit zálohy na jednotlivé dodávky, tj. 500 Kč měsíčně (elektřina) a 1 500 Kč měsíčně (plyn). V čestném prohlášení z 16. 2. 2018 je uvedeno, že žalovaná nepředložila doklady o zaplacení SIPO, protože byt na adrese adresa.

8. Z finanční analýzy z 16. 2. 2018 a Credit Scoringu z 16. 2. 2018, soud zjistil, že je provedla jméno příjmení (jako zástupkyně právnická osoba) se závěrem, že žalované jako žadateli lze poskytnou úvěr ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 950 Kč, neboť její volné finanční zdroje činí 7 314 Kč měsíčně.

9. Na základě smlouvy o prodeji části závodu z 6. 9. 2018 uzavřené mezi právnická osoba a právnická osoba, byla část závodu právnická osoba, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena s účinností ke dni 28. 9. 2018 na právnická osoba, která takto nabyla pohledávky za žalovanou ze Smlouvy vyplývající. Společnost anonymizováno jako postupitel uzavřela se právnická osoba jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek z 11. 12. 2019, v tom i pohledávek za žalovanou ze Smlouvy. Následně žalobkyně jako postupník uzavřela se právnická osoba jako postupitelem dne 26. 5. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávek za žalovanou, jež jsou předmětem tohoto sporu. (Zjištěno z notářského zápisu z 27. 9. 2018, smlouvy o prodeji části závodu z 6. 9. 2018, smluv o postoupení pohledávek z 11. 12. 2019 a 26. 5. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky z 27. 7. 2020, oznámení z 30. 11. 2018 o předání k vymáhání včetně obálky.)

10. Dne 27. 7. 2020 právní zástupce žalobkyně zaslal žalované oznámení právnická osoba o postoupení pohledávek ze Smlouvy žalobkyni a výzvu žalobkyně k plnění dlužných částek ze Smlouvy (včetně příslušenství a smluvní pokuty) podle (Zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z 27. 7. 2020, předžalobní upomínky a výzvy k plnění z 27. 7. 2020 včetně podacího lístku z 27. 7. 2020)

11. Z obsahu spisu a z evidenčního systému soudu vyplývá, že proti žalované byla před uzavřením Smlouvy vedena 2 exekuční řízení k vymožení dlužných částek 57 316 Kč s příslušenstvím a 25 537 Kč s příslušenstvím.

12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu (skutkových zjištění) dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

13. Žalobkyně v daném případě prokázala, že dne 16. 2. 2018 žalovaná jako úvěrovaná uzavřela se právnická osoba jako úvěrující, zastoupenou vázaným zástupcem jako osobou zprostředkující úvěr, písemnou smlouvu o úvěru číslo 2018 číslo („ Smlouva“), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to jako bezúčelový hotovostní úvěr. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 10 950 Kč, jejichž součástí je úrok z úvěru ve výši 4 200 Kč Smlouva ze dne 16. 2. 2018 má veškeré náležitosti úvěrové smlouvy podle , , ve znění pozdějších přepisů (dále jen„ o. z.“), který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předmětná Smlouva je současně spotřebitelskou smlouvou podle a násl. o. z., kterou byl zároveň sjednán spotřebitelský úvěr v režimu zákona č. 257/ 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ “), neboť byla uzavřena mezi právnická osoba jako podnikatelem poskytujícím spotřebitelský úvěr a žalovanou v postavení spotřebitele, tedy osoby, která nejednala v rámci svého podnikání. Vzhledem k tomu, že závazkové vztahy ze smlouvy o spotřebitelském úvěru upravuje , který je vůči ve vztahu speciality, má aplikace právních norem v něm obsažených přednost před aplikací právních norem obsažených v . Tím však není dotčena subsidiární aplikace v otázkách, které neupravuje.

14. V souladu s ustanovením měla právnická osoba jako poskytovatel spotřebitelského úvěru povinnost před uzavřením Smlouvy náležitě posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má významný dopad na veřejný pořádek. Chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Zákon č. 257/ 2016 Sb., konkrétně jeho vyžaduje, aby poskytovatel úvěru provozoval svoji činnost s odbornou péčí, což je třeba v souladu s judikaturou vyložit ve vztahu k povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele mj. tak, že není možno vycházet pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, a tedy je nutno prověřit toto prohlášení (tvrzení) spotřebitele, kdy na tom nic nemění ani skutečnost, že žadatel o úvěr (spotřebitel) není evidován v databázích dlužníků. Poskytovatel úvěru musí využívat veřejně dostupné informace o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

15. Na základě eurokonformního výkladu , konkrétně jeho , a v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie vydaného ve věci C -679/18 dne 5. 3. 2020, soud se z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalované jako spotřebitele, zabýval otázkou, zda právnická osoba jako poskytovatel úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované podle V tomto ohledu žalobkyně v průběhu řízení neprokázala svá žalobní tvrzení, že právnická osoba prověřila solventnost žalované. Žalobkyně předložilay, a to žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kterou žalovaná podepsala 16. 2. 2018, smlouvu o nájmu bytu z 8. 2. 2018 včetně plné moci z 26. 5. 2015, protokol o odevzdání bytu, evidenční list ke smlouvě o nájmu bytu z 8. 2. 2018, poštovní poukázky z 13. 2. 2018, 8. 2. 2018, 8. 1. 2018, 8. 12. 2017 a 8. 11. 2017, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny z 9. 2. 2018, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu z 9. 2. 2018 a čestné prohlášení z 16. 2. 2018 včetně informace o kontaktní osobě. Společnost JET však evidentně neprověřovala náležitě finanční situaci žalované v registrech dlužníků, ať v bankovních či nebankovních nebo v rejstříku exekucí, protože pokud by takto učinila, musela by dojít k závěru, žalovaná nemá dostatek finančních prostředků, aby mohla úvěr splácet, a to s ohledem na vedená exekuční řízení. Nelze pak přehlédnout, že do příjmů žalované byl zahrnut invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, jehož poživatelem není žalovaná (žalované je důchod vyplácen jako zákonnému zástupci invalidní osoby), a také příspěvek na mobilitu, který náleží osobě se zdravotním postižením. Jediným prokazatelným měsíčním příjmem žalované je rodičovský příspěvek ve výši 4 904 Kč. S ohledem na výše uvedené je třeba hodnotit jako nepodložený (a jako nesprávný) závěr právnická osoba, že volné finanční zdroje žalované činí 7 314 Kč měsíčně, a tak jí lze poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč.

16. Soud na základě těchto zjištění dovodil, že právnická osoba své zákonné povinnosti podle nedostála, a proto je Smlouva jako celek absolutně neplatná podle o. z., jenž mj. stanoví, že neplatné je právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Tento výklad se opírá též o a o. z., v jehož první větě je uvedeno, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. V posuzovaném případě je zjevné, že porušení povinnosti stanovené v  narušuje veřejný pořádek. Obecně pak platí, že právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. V tomto směru soud vychází ze závěrů obsažených v rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18, kdy v této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v  směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil z toho příslušné důsledky.

17. S ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy si pak smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Poněvadž v řízení bylo prokázáno, že žalovaná na základě neplatné Smlouvy získala částku 15 000 Kč, je povinna vrátit poskytnutou jistinu neplatného spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem ( věta třetí ). Žalobkyně, která aktivní legitimaci ve sporu prokázala notářským zápisem a smlouvami o postoupení pohledávek podle ustanovení o. z., kdy pohledávka původní věřitelky právnická osoba postupně přešla na žalobkyni, má nárok na vrácení žalované částky 15 000 Kč, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na svůj dluh z absolutně neplatné úvěrové smlouvy cokoli zaplatila.

18. V důsledku prodlení žalované se splněním dluhu z neplatné Smlouvy, které prokazatelně trvá od 17. 3. 2019, má žalobkyně podle o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně určené podle

19. Soud proto rozsudečným výrokem I. uložil žalované dlužnici povinnost zaplatit žalobkyni jako věřitelce částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 17. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (, část věty před středníkem, ), a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

20. Výrok III. rozsudku o náhradě nákladů řízení reflektuje výsledek sporu a odpovídá ustanovení ve spojení s ustanovením věty první o. s. ř, neboť zastavení řízení co do částky 3 718,35 Kč představuje částečný neúspěch žalobkyně ve věci, přičemž úspěšnější žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

21. Žalobkyně zaplatila za podání žaloby, tj. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, soudní poplatek ve výši 1 308 Kč. Její poplatková povinnost podle zákona o soudních poplatcích číslo Sb. ve znění platném v době zahájení řízení (dále jen„ “) však činila jen 1 203 Kč, tj. 4 % ze základu poplatku ve výši 30 052,35 Kč, který podle tvoří součet žalobou uplatněných pohledávek. Soud proto v souladu s  rozhodl o vrácení žalobkyni přeplatku na soudním poplatku za řízení ve výši 105 Kč (výrok IV. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).