Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 277/2021-24
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5.103 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.500 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 197,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 603 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.368 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.500 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 197,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 603 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.368 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5.103 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), na základě které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4.500 Kč. Jejich převzetí žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do datum. Žalovaný se pro případ, že by poskytnutý úvěr řádně a včas nevrátil, zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a dále poplatek ve výši 50 Kč za každou žalobcem odeslanou upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaný žalobci dlužnou částku nezaplatil ani na základě upomínek, ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobce, která byla žalovanému dle předloženého poštovního podacího archu odeslána dne datum. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 4.500 Kč s úrokem z prodlení od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 603 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši 197,32 Kč za období od datum do datum a poplatku za upomínky v celkové výši 150 Kč a dále vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.
5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) uzavřena smlouva o úvěru. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 4.500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobci vrátit do sjednaného data splatnosti. Žalobce svoji povinnost splnil, když si žalovaný dne datum peněžní prostředky v hotovosti převzal. Žalovaný však svoji povinnost porušil, když načerpaný úvěr řádně a včas nevrátil. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 197,32 Kč a poplatky ve výši 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.
6. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 603 Kč, však žaloba není důvodná, neboť účastníci uzavřeli smlouvu, kterou je třeba dle její povahy považovat za smlouvu spotřebitelskou dle § 419 a § 1810 a násl. občanského zákoníku Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 dovodil, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na nichž spotřebitel připojuje svůj podpis). V daném případě se sice ujednání o smluvní pokutě nachází přímo ve smlouvě, avšak je skryto v textu smlouvy. Zmínka o smluvní pokutě se nachází až v prostřední části textu na straně 3, přičemž na část smlouvy týkající se smluvní pokuty není nijak výrazněni upozorněno jako je tomu např. u prodloužení splatnosti, práva na odstoupení apod. Takové jednání soud hodnotí jako nepoctivé chování ze strany žalobce, jemuž nelze přiznat právní ochranu s ohledem na § 6 občanského zákoníku. Z uvedeného důvodu soud dovodil, že žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty nevzniklo, neboť ujednání, jímž mělo toto právo být založeno, je neplatné dle § 588 občanského zákoníku pro zjevný rozpor s dobrými mravy, rozpor se zákonem (konkrétně s § 1813 občanského zákoníku, když zakládá výraznou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele) a současně s veřejným pořádkem.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud žalobci přiznal náhradu nákladů v plné výši, neboť žalobcův neúspěch spočíval v poměrně nepatné části. Dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“) činí sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení u tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku 200 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 800 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku 168 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů by tak v případě plného úspěchu žalobce činila 1.368 Kč.
8. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
9. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.