Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 24/2022-10
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba doručená soudu dne 3. 8. 2021, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 3. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba doručená soudu dne 3. 8. 2021, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 3. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 6 900 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od původního věřitele – právnická osoba, IČO, se sídlem adresa na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 11. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalované odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. právnická osoba je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytnul dne 3. 1. 2021 žalované bezúročnou zápůjčku ve výši 5 000 Kč, která měla být dle čl. 1 jednorázově splacena dne 2. 2. 2021 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaná zápůjčku v poskytnuté výši čerpala, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovanou. Žalovaná odeslala žádost o zápůjčku právě přes webové stránky webová adresa a následně byla posuzována schopnost žalované zápůjčku splácet. Žalovaná ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdila, že je schopna zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasila (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele č. bankovní účet na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 5 000 Kč, z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky dle čl. 1 smlouvy o zápůjčce ve výši 1 900 Kč; oba nároky splatné společně dne 2. 2. 2021. To vše činí (po případném ponížení o přijaté platby od žalované) celkem 6 900 Kč. Žalovaná zatím uhradila na svůj dluh částku ve výši 0 Kč.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně i žalovaná souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.
4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o zápůjčce číslo potvrzení o provedené platbě ze dne 3. 1. 2021, smlouva o postoupení pohledávky, vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka, vč. poštovního podacího archu.
5. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.
6. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce číslo ze dne 10. 12. 2015 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně úvěrující předchůdce žalobkyně a na straně úvěrované žalovaná, u níž byla uvedena její adresa a rodné číslo. Touto listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému úvěr ve sjednané výši 5 000 Kč a úvěrovaný byl povinen vrátit úvěr spolu se sjednaným poplatkem. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Podpis žalované na smlouvě absentuje. V místě podpisu žalované je uvedeno její jméno a příjmení, čas a výraz„ Digitálně podepsáno“. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě.
7. Z výpisu z účtu předchůdce žalobkyně soud zjistil, že z účtu předchůdce žalobkyně byla dne 3. 1. 2021 provedena platba ve výši 5 000 Kč na účet označený pouze svým číslem. Z této listiny se nepodává, že by částka 5 000 Kč byla poskytnuta právě žalované.
8. Zástupcem žalobkyně byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání v případě, že dluh nebude vyrovnán (zjištěno z Předžalobní upomínky ve spojení s Poštovním podacím archem).
9. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná.
10. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru a neprokázala ani, že by žalované poskytla úvěr.
11. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona.
12. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaná tuto smlouvu podepsala elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU číslo 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku o digitálním podpisu samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu.
13. Soud tedy opakovaně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované.
14. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by poskytla žalované tvrzené peněžní prostředky. Poskytnutím úvěru je třeba rozumět převedení příslušných peněžních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví úvěrujícího (srov. příjmení, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 690 – 714). V posuzované věci se žalobkyně zavázala převést peněžní prostředky na účet žalované. Z provedeného důkazu - potvrzení o provedené platbě - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu žalobkyně. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovanou.
15. Vzhledem k tomu, že soud nevzal za prokázáno uzavření smlouvy, nebyly platně sjednány ani další žalobou uplatněné položky.
16. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.
17. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.
18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.