Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
110 C 38/2020-56
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec a číslo
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
podnikající se sídlem adresa, obec
o zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka a částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a co do částky částka se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] a [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do částky [částka] se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně ode dne datum do dne datum v kapitalizované výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, částku částka jako smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny počínaje dne ve výši 10 % ročně ode dne datum do dne podání žaloby a částku částka, představující náklady na uplatnění pohledávky.
2. Nárok odůvodnila tak, že mezi ní a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o podnikatelské zápůjčce číslo na základě které žalobkyně zapůjčila žalovanému jako vydlužiteli částku částka, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroku žalobkyni vrátit, formou 12 měsíčních splátek po částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje číslo. Pro případ prodlení si mezi sebou strany sjednaly: smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši částka v případě, že si žalovaný ocitne v prodlení po dobu 15 dnů, smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši částka v případě, že si žalovaný ocitne v prodlení po dobu 30 dnů smluvní pokutu 25% z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit tuto smluvní pokutu v případě zesplatnění zápůjčky, pokud žalovaný nezaplatí žalobkyni částku, odpovídající nové jistině zápůjčky, ve lhůtě do 10 dní ode dne zesplatnění zápůjčky a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného s její úhradu, a to až do úplného zaplacení, v případě, že nebude zaplacena částka, odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následující po dni, kdy došlo k zesplatnění.
3. Žalovaný se se svým závazkem do prodlení dostal, proto žalobkyně dluh žalovaného zesplatnila, přičemž žalovaný ani poté závazek neuhradil. Žalobkyně se proto žalobou domáhá:
a. jistiny, vzniklé po zesplatnění, nazvané„ nová jistina“, zahrnující v sobě původní jistinu zápůjčky + běžný úrok ze zápůjčky, celkem částka
b. smluvní pokuty v celkové výši částka jako čtyři smluvní pokuty ve výši částka za každé prodlení se splátkou v délce 15 dnů – (jednalo se o splátky číslo) a tři smluvní pokuty ve výši částka za každé prodlení se splátkou v délce 30 dnů – (jednalo se o splátky číslo)
c. smluvní pokuty ve výši částka, představující pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu.
d. smluvní pokuty ve výši částka, představující pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje dnem datum až do dne podání žaloby a
e. nákladů na uplatnění pohledávky ve výši částka.
4. K jednání, které soud nařídil na dna datum, se žalovaný bez předchozí omluvy nedostavil, doručení však měl vykázáno v souladu s o. s. ř.. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti, na základě s důkazů, předložených žalobkyní.
5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: z návrhu na uzavření smlouvy a z oznámení o schválení zápůjčky bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo přičemž žalovaný vystupoval v uvedeném smluvním vztahu jako osoba podnikající fyzická a účel zápůjčky je uveden jako„ investiční zápůjčka“. Předmětem zápůjčky se stala částka částka, kterou žalovaný žádal zaslat na účet č. bankovní účet a zavázal se ji žalobkyni vrátit, navýšenou o dohodnutý úrok ze zápůjčky. Předmětem smlouvy bylo též ujednání o povinnosti žalovaného platit konkrétní smluvní pokuty, nastane-li u něj prodlení s plněním dluhu. Dokladem o vyplacení zápůjčky bylo prokázáno, že žalobkyně fakticky vyplatila částku částka dne datum na vrub účtu č. bankovní účet, variabilní symbol. Oznámením o zesplatnění dlužné částky bylo prokázáno, že žalobkyně informovala žalovaného o jeho prodlení s platbami, v důsledku čehož ho, jak předem ve smlouvě dohodnuto, vyzvala k úhradě zbylé dlužné částky jednorázově do konkrétního data. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, pod pohrůžkou soudního vymáhání.
6. Podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), týká-li se důvod neplatnosti takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
7. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 1802 o. z. mají –li být plněny úroky a není –li jejich výše sjedbnána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou.li takto úroky stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
9. Podle § 2392 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Není-li jejich výše ujednána, platí dlužníku úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadoval vzal úvěr jejím, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy.
10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků za prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikne škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
13. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že na danou věc soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z). V tomto případě soud zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nepoužil, neboť žalovaný, byť vystupoval jako fyzická osoba, jako spotřebitel nevystupoval – smlouvu uzavřel jako„ osoba podnikající“. Na základě provedených důkazů a s ohledem na skutkový závěr, k němuž soud dospěl, z hlediska právního hodnocení uzavřel, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., a to reálně, tzn., že ve stejný den, kdy došlo k podpisu smlouvy, odepsala žalobkyně fakticky ve prospěch účtu, označeného žalovaným, dohodnutou částku částka.
14. Pokud však jde o sjednaný úrok ze zápůjčky, v této části soud shledal smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z., přestože se nejedná o spotřebitelský vztah. Je zřejmé, že ve smlouvě je dohodnutá úroková sazba, přesahující 80 % ročně, což je situace, kdy i nikoliv spotřebitelská smlouva o zápůjčce obsahuje úrokovou sazbou mnohonásobně překračující obvyklou míru úrokových sazeb. Uvedené vyhodnocení výše sjednaného úroku je neměnné i po přihlédnutí soudu k riziku návratnosti peněžních prostředků při klientele, obracející se na žalobkyni se žádostmi o zápůjčku či úvěr.
15. Jelikož je ujednání o výši úrokové sazby oddělitelnou částí smlouvy, není absolutní neplatností postižena celá smlouva, nýbrž pouze tato část. Vzhledem k tomu, že byla prokázána vůle obou smluvních stran k úročení poskytnutých finančních prostředků, aplikoval soud § 1802 o. z. a stanovil úrokovou sazbu v souladu s principy, vyjádřenými Českou národní bankou, tedy neodporující zákonu, ve výši 30 % ročně. Při zachování vůle účastníků jednání a z prokázaných úhrad žalovaného plyne, že v době prodlení se 4. splátkou žalovaný žalobkyni zapůjčené peněžní prostředky dlužil, přičemž celková dlužná částka byla po právu, v souladu se zákonem i s uzavřenou smlouvou, zesplatněna.
16. Co se týče oprávněnosti nároků, konkrétně smluvní pokuty dle bodu 6.1 a), b) za opožděné platby, tyto byly dle názoru soudu sjednány v souladu se zákonem – určeny jsou náležitě srozumitelně a v přiměřených výších. V řízení byly prokázány u žalovaného 4 platby v prodlení minimálně po dobu 15 dnů a tři platby v prodlení po dobu 30 dnů, čemuž odpovídá smluvní pokuta částka. Proto ji soud v plné výši přiznal.
17. Rovněž náklady na uplatnění pohledávky ve výši částka byly shledány zcela důvodnými ve sm. vl. nař. číslo Sb.
18. Pokud jde o nárok na„ novou jistinu“, vzniklou po zesplatnění zápůjčky, k tomu nutno uvést, že pokud byla předmětem zápůjčky částka částka, pak přiměřený úrok ve výši 30% ročně činí částka za rok. Celkem tedy měl žalovaný správně žalobkyni vrátit částku částka (nikoliv částku částka). Splátky byly dohodnuty v počtu anonymizováno po měsíci, což v přepočtu na každý z anonymizováno měsíců znamená, že splátky jistiny měly činit částka měsíčně + splátky úroků částka měsíčně, celkem částka měsíčně (nikoliv částka měsíčně, jak dohodnuto ve smlouvě). Za situace, kdy žalovaný uhradil anonymizováno x částku částka (dne datum, dne datum, dne datum, dne datum a po datu zesplatnění zápůjčky dne datum a dne datum), lze učinit závěr, že na úhradu předmětné zápůjčky včetně soudem předpokládaného 30 % úroku z ní splatil žalovaný celkem částka. Po odečtu žalovaným uhrazené částky částka od jistiny částka, navýšené o přiměřený úrok částka, tedy od částky částka, soud dovodil, že k úhradě zbývá správně částka částka, nikoliv žalobkyní požadovaná částka částka. Tato soudem uložená částka v sobě zahrnuje jak dosud neuhrazenou jistinu, tak i dosud neuhrazený 30 % roční úrok z jistiny částka – jde o částku, nazvanou žalobkyní„ nová jistina“. Nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil více – žalovaný zůstal zcela pasivní a na svou obranu ničeho netvrdil ani neprokazoval. Soud proto vycházel z toho, že více již žalovaný nezaplatil.
19. Co se týče smluvní pokuty, představující pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni datum jako ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu, k tomu soud uvádí, že dle jeho propočtů (odečtením splacené částky částka od částky částka – blíže viz shora) ke dni datum činila nová jistina částka, neboť k uvedenému dni bylo ze strany žalovaného uhrazeno toliko částka formou 4 splátek po částka (ve dnech datum, datum, datum a datum). Smluvní pokuta ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny proto ke dni zesplatnění datum činila částka (nikoliv požadovanou částku částka). Co do výše částka byl proto tento nárok nedůvodný.
20. Ohledně smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje dnem datum až do dne podání žaloby, pak soud dospěl k výpočtu, podle něhož má žalobkyně nárok na smluvní pokutu z tohoto titulu v celkové výši částka. Konkrétně od datum do dne datum (8 dnů) se jedná o 0,1% denně z částky částka po úhradě dluhu ve výši částka ke dni datum, kdy nová jistina činí částka, jde o částku 165, částka, od datum do dne datum (29 dnů) se jedná o 0,1% denně z částky částka po úhradě dluhu ve výši částka ke dni datum, kdy nová jistina činí částka, jde o částku částka a od datum do dne vyhotovení žaloby, tj. do dne datum (178 dnů) se jedná o 0,1% denně z částky částka po úhradě dluhu ve výši částka ke dni datum, kdy nová jistina činí částka jedná se o částku částka. Za situace, kdy žalobkyně požadovala z uvedeného titulu částku částka, byl co do výše částka tento nárok nedůvodný.
21. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s placením, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb. nárok též na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, shledané důvodnou, s výjimkou smluvní pokuty ve výši částka (žalobkyní v požadované výši částka) a s výjimkou částky částka.
22. Ve zbývajícím rozsahu co do požadované jistiny, tedy v rozsahu částka se zákonným úrokem z prodlení, požadovaným z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a co do nepřiznaných smluvních pokut ve výši částka, konkrétně co do nepřiznané části smluvní pokuty, požadované žalobkyní ve výši částka (nepřiznáno v rozsahu částka) a co do nepřiznané části smluvní pokuty, požadované žalobkyní ve výši částka (nepřiznáno v rozsahu 3 402, částka) byla žaloba zamítnuta.
23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V případě 100 % úspěchu ve věci by žalobkyně na nákladech řízení měla nárok na soudní poplatek částka, soudní poplatek za odvolání částka, 5 úkonů právní služby, z toho 3 úkony po částka dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen AT), a 3 x režijní paušál po částka dle téhož ustanovení, 1 úkon právní služby za částka (jednání dne datum) dle § 7 AT a 2 úkony právní služby po částka (odvolání, jednání dne datum), 3 režijní paušály po částka, k tomu 21% DPH, celkem částka. Žalobkyně však měla úspěch pouze částečný a odpočtem jejího úspěchu od úspěchu žalovaného má ve smyslu výše citovaného ust. o. s. ř. nárok toliko na 6,6 % z uplatněných nákladů řízení. Soud proto na nákladech řízení žalobkyni přiznal částku částka.
24. Vzhledem k početním pochybením při vyhlášení rozsudku soudu nezbylo, nežli postupovat podle § 164 o. s. ř. a tyto početní pochybení při písemném vyhotovení rozsudku odstranit formou opravného usnesení, zapracovaného do tohoto písemného vyhotovení. Oprava se týká zamítnuté části žaloby ve výroku II., konkrétně výše zamítnutých smluvních pokut ve svém celkovém součtu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená v tomto rozsudku splněna řádně a včas, lze její splnění vynutit návrhem na exekuci podle z. č. 120/2001 Sb., v platném znění (exekuční řád).