Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 293/2021-17

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 21 618,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 13 318,25 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 524,80 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 341,61 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 475,67 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 475,67 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 175,67 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 300 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 216 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se, co do částky 13 318,25 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 524,80 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 341,61 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 475,67 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 475,67 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 175,67 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 300 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 216 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 21 618,25 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 524,80 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 341,61 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 475,67 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 475,67 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem xanon číslo, uzavřela dne 6. 3. 2019 s žalovanou Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 13 967 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 862 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 388 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 717 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 500 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 29. 4. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradila dne 28. 9. 2019. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku v celkové výši 7 700 Kč. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 21 618,25 Kč sestávající z dlužné jistiny 12 475,67 Kč a dlužné částky poplatku 9 142,58 Kč. Příslušenstvím pohledávky je smluvní úrok ve výši 29 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny pohledávky. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání dne 14. 12. 2021 se nedostavila žalovaná, ačkoli byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal v souladu s ust. , v účinném znění (dále jen„ “), v nepřítomnosti žalované.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 6. 3. 2019 žalovaná požádala společnost právnická osoba o zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Vedle svých osobních údajů žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, je v domácnosti a má příjem 6 100 Kč. Další čistý příjem domácnosti je 20 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele jsou ve výši 4 000 Kč. K ověření měly být předloženy ústřižky za 12/2018 a 2/2019 (zjištěno ze Zákaznické karty). Téhož dne uzavřela žalovaná se společností právnická osoba Smlouvu o zápůjčce číslo. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že finanční prostředky ve výši 4 714 Kč mají být použity na refinancování zápůjčky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce číslo převzetí částky 11 286 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13 967 Kč, tj. celkem 29 967 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 500 Kč a poslední splátku ve výši 467 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Žalovaná uhradila částku v celkové výši 7 700 Kč (zjištěno z Tabulky umoření). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně příslušné strany 71 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 25. 1. 2021 odeslala žalobkyně žalované na adresu jejího bydliště uvedenou ve smlouvě oznámení společnosti právnická osoba o postoupení pohledávky, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 32 418,25 Kč do deseti dnů do doručení dopisu. Oznámení bylo doručeno žalované dne 28. 1. 2021 (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 25. 1. 2021a sledováním zásilky). Dne 28. 6. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované na její adresu uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu. Výzva byla doručena žalované dne 1. 7. 2021 (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 28. 6. 2021 a sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

5. Podle ust. a násl. , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o zápůjčce uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení a násl. č. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o zápůjčce, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

7. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

8. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

11. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

12. Žalobkyně v řízení neprokázala, že při uzavření smlouvy původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet, když svá zjištění omezil pouze na uvedení ničím nepodložených údajů v zákaznické kartě. Pokud v kartě bylo uvedeno, že byly předloženy nějaké dokumenty, tak tyto žalobkyně soudu nepředložila. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu 16 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení výzvy v Oznámení o postoupení pohledávky.

14. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 16 000 Kč. Žalovaná fakticky zaplatila 7 700 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 8 300 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část provedených plateb na úhradu souhrnného poplatku, neboť toto ujednání považuje soud za neplatné, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovanou zaplacenou částku. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalované, bylo dne 28. 1. 2021 Oznámení o postoupení pohledávky, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Soud proto žalovanou zavázal uhradit žalobkyni podle ust. o.z. ve spojení s také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 8. 2. 2021, což je první prokázaný den prodlení žalované. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle o.z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána. K okamžiku zesplatnění činila výše zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně, soud proto zavázal žalovanou k úhradě zákonného úroku z prodlení v této výši.

15. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

16. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

18. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy , ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 865 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 1 081 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 216 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.