Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 291/2021-34
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 53 998,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši
9 % ročně z částky 26 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V částce 27 998,36 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 180,43 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 682,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30 445,48 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 445,48 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 30 445,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 26 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V částce 27 998,36 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 180,43 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 682,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30 445,48 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 445,48 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 30 445,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 53 998,36 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost právnická osoba, IČO (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne 30. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na částku 35 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s úrokem 29 % ročně ve výši 8 577 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 11 791 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 7 711 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila částku 9 000 Kč. Dne 18. 12. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byl na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v kartě zákazníka a jejich ověřením předloženými doklady.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem .
3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne 30. 6. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 35 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdil podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 63 079 Kč, skládající se z částky 35 000 Kč představující jistinu, z částky 8 577 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 11 791 Kč představující poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a z částky 7 711 Kč představující částku za vedení zákaznického účtu. Celková finanční částka ve výši 63 079 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč. První splátka byla splatná ke konci měsíce, ve kterém byla smlouva uzavřena.
4. Ze zákaznické karty ze dne 30. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že bydlí s rodiči a je v domácnosti a na mateřské dovolené. Její čistý příjem měl činit 8 100 Kč a další příjem v domácnosti měl činit 4 000 Kč. Její výdaje měly činit částku 4 000 Kč měsíčně. K ověření údajů měly být využity: dva výpisy z bankovního účtu a výměr o přiznání dávky.
5. Z tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021 soud zjistil způsob předepisování úroků a splátek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne 18. 12. 2020 a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy číslo v celkové výši 73 998,36 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení dopisu; z podacího lístku vyplývá, že tato výzva byla odeslána 25. 1. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 75 031,12 Kč nejpozději do 13. 7. 2021; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána 28. 6. 2021.
6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne 30. 6. 2018, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 18 měsíčními splátkami ve výši 3 505 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně, když uhradila pouze 9 000 Kč. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, oznámením z téhož dne byl žalovaná vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Ke dni 18. 12. 2020 činila dlužná jistina částku 30 445,48 Kč a dlužný poplatek částku 23 552,88 Kč. Žalovaná tak do postoupení pohledávky uhradila částku 9 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021.
7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora
ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
13. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 35 000 Kč. Žalovaná se dle tvrzení žalobkyně zavázal k úhradě celkové částky ve výši 63 079 Kč. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 9 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně ji plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.
14. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 26 000 Kč (tj. částku jistiny sníženou o provedené úhrady) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo oznámením o postoupení pohledávky podaným k poštovní přepravě dne 25. 1. 2021 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od doručení výzvy. Tato výzva mohla být žalované doručena nejdříve 28. 1. 2021 (podle § 573 o. z.) a lhůta k plnění ji tak uplynula dne 9. 2. 2021 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 26 000 Kč až od 9. 2. 2021 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
15. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: poplatků a splacené jistiny ve výši 27 998,36 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 180,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 682,04 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 30 445,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, ohledně úroku z prodlení z částky 30 445,48 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, ohledně úroku z prodlení z částky 4 445,48 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení.
16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 81 856,44 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 28 295,12 Kč, tj. ze 34,57 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 53 561,32 Kč, tj. z 65,43 %, a náleží ji proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 30,87 % Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že ji právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.