Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 401/2021-23
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba na zaplacení částky částka se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky [částka] se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty v částce částka a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že uzavřela se žalovaným na základě jeho žádosti prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně webová adresa dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Tento den byly finanční prostředky z poskytnutého úvěru převedeny na účet žalovaného. Na základě smlouvy tak poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka, a žalovaný se zavázal vrátit částku částka spolu s úrokem (úplatou za poskytnutí úvěru) ve výši 0,9 % denně, tj. částka. Žalovaný se tedy zavázal k úhradě celkové částky částka, a to ke dni datum. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy ani přes výzvy žalobkyně a jejího právního zástupce nesplnil a žalobkyni nezaplatil ničeho. Pro případ prodlení s vrácením úvěru účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky jistiny, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně tak požaduje smluvní pokutu z částky částka za období od datum do datum (ke dni vydání předžalobní upomínky), která činí částka.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005 ).
4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě dne datum poskytla žalovanému částku částka, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti, tj. do dne datum nevrátil a na písemnou výzvu ze dne datum nereagoval. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku částka s úrokovou sazbou ve výši 0,9 % z vypůjčené částky denně s termínem splatnosti datum (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo z Všeobecných obchodních podmínek, z výpisu z účtu žalobkyně). Pro případ prodlení se splacením úvěru účastníci sjednali ve smlouvě smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky jistiny v prodlení. Žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu za období od datum do datum částkou částka. Výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum)
5. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Podle § 2048 odst. 1 ) občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku ), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
10. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 občanského zákoníku . Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 občanského zákoníku , ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku , přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
11. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2390 občanského zákoníku , v níž si sjednali úroky dle § 2392 občanského zákoníku .
12. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobce jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku ) byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, v níž si sjednali úroky dle § 2392 občanského zákoníku . Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka, který měl vrátit do datum. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2390 občanského zákoníku , v níž si sjednali úroky dle § 2392 občanského zákoníku . Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku ) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). Ujednání o smluvním úroku ve výši 0,9 % denně, to je 328,5 % ročně je ujednáním, které je pro rozpor s dobrými mravy neplatné, a proto soud v této části žalobu zamítnul. Vzhledem k výše uvedenému soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni částku v celkové výši částka s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , přičemž výše úroků z prodlení je dána ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o sjednanou smluvní pokutu v částce částka, potom tato je kapitalizovaná z částky jistiny částka za období od datum do datum. Soud proto i v této části žalobě vyhověl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 73,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.