Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 264/2021-17
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 3.800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.800 Kč od 11.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.800 Kč od 11.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21.4.2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by
soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3.800 Kč s příslušenstvím, představující dlužný příspěvek z titulu provozování vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, za dobu od datum do datum. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila.
2. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř. “) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.
3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalovaná je ve veřejném rejstříku registru silničních vozidel evidována jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm³ do číslo cm³, registrační značka, příjmení: anonymizováno. Jak plyne z evidencí smluvních pojišťoven, pro toto vozidlo nebylo v období od datum do datum sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vozidlo tak nebylo po dobu 100 dní pojištěno, ačkoli je stále vedeno jako provozované. Za uvedených 100 dnů vyplývá výše příspěvku 100 x 35 Kč denní sazby, tj. celkem 3.500 Kč. Prvotní mimosoudní náklady uplatnění příspěvku jsou podzákonným předpisem stanoveny na částku 300 Kč. Dopisem ze dne datum byla žalovaná ze strany žalobce vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobce z důvodu provozování vozidla bez sjednaného povinného ručení v uvedené době. Dopisem ze dne číslo a datum byly žalované ze strany žalobce zaslány upomínky k úhradě dlužného příspěvku. Dopisem ze dne datum byla žalované doručena předžalobní výzva. Žalovaná do dnešního dne neuhradila ničeho.
4. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1.1.2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po tomto datu.
5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).
6. Právním posouzením soud dospěl závěru, že žalované na základě § 4 odst. 1, 3, 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla povinnost uhradit do garančního fondu žalobce příspěvek za užívání a provozování vozidla bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jehož výše dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. odpovídá částce celkem 3.500 Kč, a to dále spolu s mimosoudními náklady ve výši 300 Kč dle této vyhlášky. Bylo prokázáno, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po datu splatnosti příspěvku k datu datum. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 , § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.800 Kč sestávající
z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle
§ 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.
Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
8. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).