Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

92 C 51/2020-84

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alexandrou Rulcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 52 158,87 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 11. 2020 domáhala na žalované zaplacení částky 52 158,87 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru ze dne 11. 12. 2017, číslo kdy se daná částka sestává z jistiny 38 394,49 Kč, smluvní pokuty 1 996 Kč, nákladů z prodlení 2 800 Kč, smluvní pokuty 8 968,87 Kč a úroku z úvěru ve výši 86,1% ročně.

2. Žalovaná v rámci podaného odporu k žalobě uvedla, že si je vědoma dlužné částky, kvůli zdravotní problémům se dostala do finanční tísně, kdy byla rok v pracovní neschopnosti a musela rozvázat pracovní poměr, zdravotní problémy přetrvávají a limitují žalovanou v možném zaměstnání. Žalovaná je aktuálně bez příjmu i bydlení.

3. V řízení byly ke zjištění skutkového stavu provedeny následující důkazy: Výpisem ze seznamu ČNB je prokázáno oprávnění žalobkyně poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry.

4. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvou o úvěru ze dne 11. 12. 2017 je prokázáno uzavření smlouvy o úvěru číslo. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 50 000 Kč a žalovaná ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr splácet v 48 měsíčních splátkách po 3 721 Kč vždy k 18. dni v měsíci. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 129,67 % ročně. Celková částka k zaplacení činila 178 608 Kč a předpokládané RPSN bylo 129,67 %. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky o délce 30 dnů byla v čl. 6 sjednána smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, splatná vždy k 10. dni po jejím vzniku. Po zesplatnění úvěru právo na smluvní pokutu nevzniká. Souhrn veškerých smluvních pokut činí max. 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Dále bylo v čl. 6 sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované. U každé splátky, se kterými se dlužník ocitne v prodlení o délce 15 dnů, činí výše nákladů 200 Kč a právo na zaplacení těchto nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky vždy patnáctým dnem trvání prodlení s její úhradou. Splatnost nákladů byla sjednána vždy k 10. dni po jejich vzniku. Podle čl. 6 v případě prodlení dlužníka s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde k automatickému zesplatnění úvěru a jistina, úroky, smluvní pokuty a náhrada nákladů se stávají okamžitě splatnými, přičemž úroky dosud nezaplacené se stávají součástí„ nové“ jistiny, která je splatná v den zesplatnění. Podle čl. 6 smlouvy jestliže nebude nová jistina uhrazena v den zesplatnění úvěru, vzniká dlužníkovi povinnost uhradit smluvní pokutu 0,1 % denně. Žalovaná současně podepsala Prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a Předsmluvní formulář.

5. Oznámením ze dne 18. 12. 2017 žalobkyně potvrdila žalované schválení úvěru dle smlouvy shora, Zároveň zaslala žalované splátkový kalendář. Odeslání listin žalobkyně doložila dodejkou.

6. V ě Hodnocení klienta ze dne 11. 12. 2017 žalovaná uvedla své výdělkové poměry a označila své měsíční výdaje. Konkrétně příjem ze zaměstnání 14 000 Kč od právnická osoba jako její celkové příjmy. Je rozvedená, s partnerem nežije, žije ve vlastním. K výdajům uvedla životní minimum v částce 3 410 Kč, bydlení 1 680 Kč, ostatní výdaje 5 090 Kč, rezervu uvedla 1 000 Kč. Po odečtení výdajů a rezervy činily volné zdroje 7 910 Kč. K prokázání příjmů žalované byly doloženy pracovní smlouva, výplatnice a výpisy z účtu s výší mzdy, kromě daného je přiložen výpis ze příjmení, z něhož se podává, že k žalované nebyl žádný záznam ke dni 10. 12. 2017.

7. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací se podává, že u žalované byl dán příznak 14, tedy klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti. CBS skóre ani nebylo vyplněno.

8. Z y nazvané Karta klienta ze dne 23. 11. 2020 a dokladem o vyplacení úvěru je prokázáno vyplacení částky 50 000 Kč žalované dne 15. 12. 2017 a platební bilance žalované, která uhradila 29 plateb, celkem v částce 92 941 Kč, poslední částka byla zaplacena dne 18. 5. 2020.

9. Žádostmi ze dne 12. 6. 2018 a 14 3. 2019 požádala žalovaná o odložení splátek z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti, k čemuž připojila neschopenky. Dopisy ze dne 13. 6. 2018 a 15. 3. 2019 oznámila žalobkyně žalované odložení splátek a zaslala jí upravené splátkové kalendáře.

10. Výzvami ze dne 18. 11. 2019, 19. 12. 2019, 20. 3. 2020 a 20. 4. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost automatického zesplatnění v případě prodlení s úhradou delším než 65 dnů.

11. Dopisem ze dne 23. 4. 2020 oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k uhrazení částky 54 290 Kč.

12. Dopisem žalobkyně ze dne 4. 11. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost podání soudní žaloby. Odeslání výzvy je doloženo poštovním podacím archem.

13. Podle , (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákona o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že v řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky ve výši 50 000 Kč žalované. Tato částka také byla žalované zaslána na jí uvedený účet. Před uzavřením smlouvy žalobkyně poskytla žalované předsmluvní informace podle § 95 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Současně učinila úkony pro posouzení úvěruschopnosti žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a dostatečným způsobem ověřila příjmy žalované, neboť za zodpovědné posouzení úvěruschopnosti nelze považovat pouze zhodnocení údajů poskytnutých toliko dlužníkem, nýbrž je třeba je rovněž ověřit z podkladů předložených dlužníkem či získaných z veřejně dostupných zdrojů. Povinnost ověřit údaje uvedené dlužníkem se však nevztahuje pouze na příjmy, ale musí být relevantně ověřeny i uvedené výdaje. V daném případě žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je rozvedená, žije bez partnera, příjem má ze zaměstnání 14 000 Kč, což řádně doložila, k výdajům uvedla životní minimum v částce 3 410 Kč, bydlení 1 680 Kč, ostatní výdaje 5 090 Kč, rezervu uvedla 1 000 Kč. Po odečtení výdajů a rezervy měla činit volné zdroje 7 910 Kč. Výdaje jsou významnou položkou a je tedy třeba vedle příjmů prokázat i je. Zásadním je např. výdaj spojený s bydlením, který mohla žalobkyně jednoduše zjistit např. výpisem z katastru nemovitostí, zda má žalovaná skutečně zajištěno vlastní bydlení a její výdaje s tím spojené činí opravdu pouze 1 680 Kč, obzvláště za situace, kdy nelze odhlédnout od průměrných cen energií a dalších poplatků a podobných služeb (a to i v době uzavření smlouvy), což jednoznačně nekoresponduje s označenou částkou. Taktéž není jakkoliv ozřejměno, natož prokázáno, co spadá do dalších výdajů v částce 5 090 Kč, obzvláště když se jedná o částku převyšující 1/3 příjmu žalované. Žalobkyně však nepředložila důkazy o tom, že dostatečným způsobem ověřila výdaje žalované, a to zejména za situace, kdy již z výpisu z nebankovního registru klientských informací se podává, že u žalované byl dán příznak 14, tedy klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti. Na základě daného lze proto uzavřít, že pouhé ověření příjmů dlužníka je pouze polovičním naplněním povinnosti řádného posouzení úvěruschopnosti a nelze tím bez pochybností dospět k závěru, že dlužník je schopen úvěr splácet. Žalobkyně tedy neověřením údajů o výdajích žalované nenaplnila svou povinnost řádného a odpovědného posouzení úvěruschopnosti žalované a v takovém případě je smlouva neplatná podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vrátit v přiměřené době pouze jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč. Jak vyplývá z historie úvěru i podané žaloby, žalovaná ke dni podání žaloby zaplatila žalobkyni min. částku 89 291 Kč. Svou povinnost tedy splnila a soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

18. K otázce neplatnosti spotřebitelské úvěrové smlouvy soud pro úplnost uvádí, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Byť ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru hovoří o možnosti spotřebitele uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, což by zakládalo neplatnost relativní, je nutno přistoupit ke komunitárnímu výkladu daného ustanovení, které je v rozporu s unijním právem, konkrétně s články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18).

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle a Žalovaná byla v řízení úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož jí však v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Semilech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.