Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 112/2021-37

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

se sídlem, ulice a číslo, PSČ obec a číslo

sp. zn. spisová značka

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 24 193,30 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 500 Kč od 21. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 10 693,30 Kč, co do úroku ve výši 664,14 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 1 580,20 Kč, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 740,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 13 740,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 242 Kč na soudní poplatek do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 500 Kč od 21. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 10 693,30 Kč, co do úroku ve výši 664,14 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 1 580,20 Kč, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 740,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 13 740,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 242 Kč na soudní poplatek do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 24 193,30 Kč s kapitalizovaným úrokem 664,14 Kč, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení 1 580,20 Kč, s úroky z prodlení v zákonné výši a se smluvními úroky 29 % ročně z 13 740,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou došlo dne 27. 9. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ smluvní podmínky“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku ve výši 12 283 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 5 652 Kč a vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 21. 11. 2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 10. 10. 2018. Žalovaná uhradila pouze 500 Kč celkem. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 13 740,85 Kč a na dlužném poplatku 10 452,45 Kč. Celková dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, proto vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně také právo požadovat z celkové dlužné jistiny úrok z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení, dále právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 29 % ročně z dlužné nesplacené jistiny od 22. 11. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 13 740,85 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 10 452,45 Kč, úroky a zákonné úroky z prodlení specifikované výše.

2. Dokumenty a doklady zájemci o půjčku pouze předkládají zástupci věřitele. Žalobkyně ani její právní předchůdkyně je tudíž nemají k dispozici.

3. Soud ve věci rozhodl dle o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a byla též poučena podle o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalované. Zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již v žalobním návrhu.

4. Žalovaná nesdělila ničeho, ač žaloba spolu s výzvou výše jí byla doručena do vlastních rukou dne 8. 7. 2021

5. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 27. 9. 2018, tabulkou umoření, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba se žalovanou uzavřela uvedeného dne smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit půjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, poslední splátka měla činit 382 Kč. Kromě zápůjčky měla žalovaná zaplatit poplatek v celkové výši 12 283 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativu a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a částky 4 127 Kč za vedení účtu a komfortní splácení. Součástí smlouvy o zápůjčce jsou smluvní podmínky. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, uhradila pouze 500 Kč. Žalovaná byla vyzvána ke splacení dlužné částky vč. úroků 29 % ročně z úroků z prodlení, a to výzvou z 28. 1. 2021 odeslanou dle podacího lístku následující den.

6. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná v době uzavírání předmětné smlouvy měla být svobodná, žila s rodiči, měla měsíčně příjem 11 825 Kč a odhadované výdaje 3 000 Kč. Uvedené skutečnosti měly být doloženy pracovní smlouvou a 2 výplatními páskami.

7. Žalovaná byla vyzvána ke splacení dlužných částek vč. úroků 29 % ročně z úroků z prodlení, a to výzvou z 28. 1. 2021.

8. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 20. 1. 2020.

9. Podle , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Dle při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

11. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle věta prvá soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Dle věty prvé plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy, na základě které žalovaná obdržela peněžité prostředky ve výši 14 000 Kč, které se zavázala splácet se sjednaným poplatkem a kapitalizovaným úrokem v pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách pouze 500 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením.

17. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská, v níž žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, vystupuje v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

18. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v  jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

20. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

21. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, si pro účely posouzení úvěruschopnosti nedostatečně ověřila měsíční výdaje žalované. Při zjišťování jeho výdajů je nutné zjišťovat skutečné výdaje spotřebitele. Pouze tvrzené výdaje žalované ve výši 3 000 Kč bez jejich doložení je nedostatečné. Doloženy měly být pouze výplatní pásky a pracovní smlouva k ověření příjmu žalované. Řádně nebylo doloženo ničeho. Navíc tvrzené výdaje žalované se bez dalšího jeví značně podhodnocené.

22. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřovala výdaje žalované. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením , o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru.

23. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalované částku 14 000 Kč, na kterou bylo žalovanou uhrazeno toliko 500 Kč. Dle smlouvy měla poslední splátka být uhrazena 21. 11. 2019. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, tj. na 13 500 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení ( Obč.Z.), a na úroky z prodlení v zákonné výši z této částky ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky dle smlouvy, tj. od 22. 11. 2019 do zaplacení ve výši vyplývající z

24. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 10 693,30 Kč, co do úroku ve výši 664,14 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 1 580,20 Kč, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 740,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 13 740,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, soud žalobu zamítl (smlouva1).

25. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 968 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 242 Kč (výrok III.).

26. O nákladech řízení rozhodl soud dle V této věci byla procesně úspěšnější žalovaná (počítáno vč. pětinásobku ročního plnění ohledně úroků a úroků z prodlení) a měla tak právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, a to 24 %. Jelikož jí však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku IV.

27. Lhůta k plnění byla stanovena dle věta před středníkem , když nebyly shledány důvody pro jiný postup.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí/exekuci.