Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 188/2021-65

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 76 974,79 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 541 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 280,43 Kč za období prodlení od 15. 5. 2021 do 25. 6. 2021 a ve výši 8,25 % ročně z částky 29 541 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 153,36 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 968 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 541 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 280,43 Kč za období prodlení od 15. 5. 2021 do 25. 6. 2021 a ve výši 8,25 % ročně z částky 29 541 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 153,36 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 968 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 76 974,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 65 509 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení s tím, že se žalovaným uzavřela dne 12. 2. 2020 smlouvu o zápůjčce číslo (smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky, a to SMS kódem). Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku 50 000 Kč, přičemž žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni celkovou částku 142 005 Kč (jistina 50 000 Kč, úrok 68 005 Kč, administrativní poplatek 24 000 Kč), a to ve 47 měsíčních splátkách po 2 959 Kč a jednou splátkou (48.) ve výši 2 932 Kč, první splátka byla splatná 24. 3. 2020. Žalovaný plnil jen částečně a zaplatil celkem 20 459 Kč. Žalobkyně z důvodu jeho prodlení zápůjčku ke dni 6. 4. 2021 zesplatnila - k tomuto dni činila dlužná jistina 45 067 Kč (na jistinu žalovaný zaplatil 2 228 Kč a 2 705 Kč), neuhrazené smluvní úroky 15 692 Kč (žalovaný měl dle žalobkyně na úrocích zaplatit 28 218 Kč, zaplatil 12 526 Kč), dlužné poplatky za správu půjčky 4 000 Kč (žalovaný měl dle žalobkyně zaplatit 7 000 Kč, zaplatil 3 000 Kč) a zákonný úrok z prodlení 602,95 Kč (dále pak žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení do 25. 6. 2021 ve výši 1 240,63 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný dlužnou částku ani částečně neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na 17. 2. 2022 se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto dle , (dále jen „ “), jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že zápůjčka měla činit 50 000 Kč, žalovaný byl povinen platit žalobkyni z vyčerpané zápůjčky smluvní úrok 51 % ročně, a dále administrativní poplatek 500 Kč měsíčně (tj. 48x), poplatek měl být součástí sjednaných splátek zápůjčky. Náklady úvěru činily 92 005 Kč, celkem tak měl žalovaný vrátit žalobkyni částku 142 005 Kč, a to ve 48 splátkách po 2 959 Kč měsíčně, resp. poslední 48. splátka měla být nižší, a to 2 932 Kč; splátky byly splatné vždy k 24. dni v měsíci, první splátka byla splatná 24. 3. 2020, poslední splátka 24. 2. 2024. Zápůjčka měla být vyplacena žalovanému na bankovní účet č. bankovní účet. Dále bylo ve smlouvě sjednáno pro případ prodlení žalovaného se splácením jakékoliv splátky nebo její části, že žalobkyně bude oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu dle sazebníku, maximálně ve výši 50 % jistiny; dále v případě prodlení byl žalovaný povinen platit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku. V případě, že by žalovaný včas nesplnil povinnost uhradit splátku v termínu splatnosti dle splátkového kalendáře nebo smlouvy, a to ani ve lhůtě 30 dnů, byla žalobkyně oprávněna celou zbývající doposud neuhrazenou jistinu poskytnutou na základě smlouvy zesplatnit. Přílohou smlouvy o zápůjčce byl sazebník, splátkový kalendář a obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru. Smlouva měla být uzavřena dne 12. 2. 2020, a to elektronicky, totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. Dle sazebníku byl žalovaný povinen platit administrativní poplatek 500 Kč měsíčně za správu spotřebitelského úvěru, a dále smluvní pokuty za prodlení ve výši 0,5% denně z aktuální výše dlužné splátky až do výše 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v každém kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, a náhradu účelně vynaložených nákladů, jejichž výše se lišila podle toho, o kolikátý měsíc prodlení žalovaného půjde - 1. měsíc 350 Kč, 2. měsíc 750 Kč, 3. měsíc 450 Kč, 4. měsíc a 5. měsíc po 1 000 Kč měsíčně, 6. měsíc 450 Kč (celkem za 6 měsíců 4 000 Kč).

4. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vedeného u Oberbank, č. účtu bankovní účet, ze dne 12. 2. 2020 soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla vyplacena částka 50 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet, a to s odkazem na smlouvu č. (anonymizováno) číslo.

5. Z vyčíslení pohledávky žalobkyně za žalovaným vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo ke dni 25. 6. 2021 pak soud zjistil, že zápůjčka byla ke dni 6. 4. 2021 zesplatněna, žalovaný na jistinu uhradil 4 933 Kč a k zaplacení tak na jistině zbývalo 45 067 Kč, na smluvní úroky v celkové výši 28 218 Kč bylo žalovaným zaplaceno 12 526 Kč a zbývalo uhradit 15 692 Kč, na administrativní poplatky měl žalovaný zaplatit celkem 7 000 Kč a zaplatil 3 000 Kč, na úrok z prodlení měl žalovaný zaplatit 1 843,58 Kč, neuhradil ničeho a zbývá tak 1 843,58 Kč, na smluvní pokuty měl žalovaný zaplatit 9 622,21 Kč, neuhradil ničeho a zbývá tedy 9 622,21 Kč, a na účelně vynaložené náklady měl žalovaný zaplatit 750 Kč, neuhradil ničeho a zbývá 750 Kč. Shodně byla dlužná částka vyčíslena rovněž ve výzvě žalobkyně k úhradě dlužných splátek ze dne 11. 2. 2021.

6. Z oznámení žalobkyně o zesplatnění zápůjčky ze dne 9. 4. 2021 soud zjistil, že zápůjčka byla zesplatněna ke dni 6. 4. 2021, celková dlužná částka činila 73 019,88 Kč (jistina 47 772 Kč, smluvní úrok 15 692 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč, zákonný úrok z prodlení 564,88 Kč, smluvní pokuta 4 991 Kč), přičemž žalovaný měl dlužnou částku uhradit do 1. 5. 2021.

7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet za období 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020, včetně zprávy banky o majiteli účtu, pak soud zjistil, že žalovaný hradil v únoru 2020 splátky dalších půjček v celkové výši 8 061,11 Kč, na účet mu byla dne 10. 2. 2020 připsána mzda od právnická osoba anonymizováno ve výši 48 076 Kč. Z účtu byly odepsány platby 9 415 Kč, 1 550 Kč, 1 360 Kč, 3 980 Kč, 11 000 Kč, 500 Kč, 800 Kč, 400 Kč, 1 000 Kč, 1 126 Kč, 10 600 Kč, 300 Kč, dále žalovaný hradil větší množství plateb platební kartou a realizoval výběry kartou z bankomatu. Na účtu byl zřízen trvalý příkaz 500 Kč (odchozí, 20. 2. 2020). Dne 13. 2. 2020 byla na účet žalovaného připsána příchozí platba ve výši 50 000 Kč od žalobkyně z účtu č. bankovní účet, pod variabilní symbol. Ke dni 1. 2. 2020 činil zůstatek na účtu žalovaného - 20 237,04 Kč, konečný zůstatek ke dni 29. 2. 2020 činil - 269,60 Kč.

8. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet za období 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 a od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 pak soud zjistil, že v lednu 2020 činily splátky jiných úvěrů a půjček celkem 8 323,94 Kč, žalobci byla připsána mzda ve výši 31 884 Kč (9. 1. 2020), z účtu byly odepsány odchozí platby, v případě některých z nich se jednalo o platby opakující se (např. 9 000 Kč dne 14. 1. 2020). Žalovaný čerpal další úvěr nebo půjčku ve výši 8 000 Kč dne 24. 1. 2020 (právnická osoba), hradil větší počet plateb kartou a prováděl výběry kartou z bankomatu, dále měl nastaven trvalý příkaz pro úhradu částky 500 Kč. Ke dni 1. 1. 2020 činil zůstatek na účtu žalovaného - 18 159,50 Kč, zůstatek ke dni 31. 1. 2020 pak činil - 16 986,36 Kč, žalovaný měl sjednán kontokorentní úvěr s limitem 20 000 Kč. V prosinci 2019 žalovaný hradil z účtu splátky úvěrů a půjček v celkové výši 8 060 Kč, mzda mu byla připsána ve výši 39 578 Kč. Žalovaný hradil z účtu opakující se odchozí platby 9 415 Kč (9. 12. 2019), 10 000 Kč (9. 12. 2019), odepsány pak byly další vysoké odchozí platby, žalovaný hradil větší počet plateb kartou a prováděl výběry z bankomatu. Zůstatek na účtu ke dni 1. 12. 2019 činil - 16 986,36 Kč, ke dni 31. 12. 2019 pak činil zůstatek - 13 508,47 Kč.

9. Z výplatního lístku žalovaného za prosinec 2019 soud zjistil, že žalovaný měl vyživovací povinnost (poznámka„ Děti – částka“), na účet mu byla odeslána mzda ve výši částka.

10. Z formuláře příjmů a výdajů žalovaného vyplněného pro potřeby žádosti o spotřebitelský úvěr a datovaného 6. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl být zaměstnán od září 2016 s příjmem 35 000 Kč čistého měsíčně, měl splácet půjčky v celkové výši 5 000 Kč měsíčně, průměrné výdaje žalovaného měly činit 21 000 Kč měsíčně, žalovaný měl být svobodný, v domácnosti s ním měli žít dva dospělí bez příjmů.

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 10. 5. 2021, odeslanou dle poštovního podacího lístku dne 10. 5. 2021.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla dne 13. 2. 2020 žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč, zápůjčka byla žalovanému vyplacena bezhotovostně na bankovní účet, přičemž žalovaný se smlouvou zavázal kromě takto poskytnutých prostředků zaplatit žalobkyni také náklady zápůjčky ve výši 92 005 Kč Celkem tak měl žalovaný vrátit žalobkyni částku 142 005 Kč, a to 48 splátkami po 2 959 Kč měsíčně, resp. poslední splátka měla činit 2 932 Kč. Před poskytnutím zápůjčky žalovaný uvedl, že je svobodný, ve společné domácnosti s ním měli žít dva dospělí bez příjmů, žalovaný měl být zaměstnán od září 2016, měl splácet měsíčně jiné půjčky částkou 5 000 Kč, průměrné výdaje žalovaného měly činit 21 000 Kč měsíčně. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného však bylo zřejmé, že žalovaný splácí měsíčně splátky jiných úvěrů nebo půjček částkou přesahující 8 000 Kč, má vyživovací povinnost (nejméně jednu) a jeho mzda (v prosinci 2019 ve výši 39 578 Kč čistého, v lednu 2020 ve výši 31 884 Kč čistého a v únoru 2020 ve výši 48 076 Kč čistého) nepostačuje k úhradě jeho výdajů - žalovaný měl vždy ke konci kalendářního měsíce na účtu záporný zůstatek přesahující 10 000 Kč (k 31. 12. 2019 činil zůstatek - 13 508,47 Kč, k 31. 1. 2020 pak - 16 986,36 Kč), a to i přesto, že čerpal jiné úvěry či zápůjčky. Výdaje žalovaného nebyly žalobkyni doloženy, byly odhadnuty na 21 000 Kč měsíčně. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky 2 959 Kč měsíčně, a proto žalobkyně zápůjčku 6. 4. 2021 zesplatnila, žalovaný na zápůjčku celkem uhradil 20 459 Kč (žalobkyní započteno na jistinu 2 228 Kč a 2 705 Kč, na smluvní úroky 12 526 Kč, na poplatky za správu půjčky 3 000 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 10. 5. 2021, žalovaný ničeho neuhradil.

13. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

19. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 50 000 Kč, aniž by před jejím poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla nedostatečně, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musela by žalobkyně dospět k závěru, že zápůjčku ve výši 50 000 Kč nelze žalovanému poskytnout, neboť žalovaný není schopen ji splácet (žalovaný nedisponoval žádnými volnými finančními prostředky, z nichž by mohl hradit měsíční splátku ve výši 2 959 Kč, a to navíc po dobu čtyř let). Žalobkyně zcela nedůvodně vycházela z údajů uváděných žalovaným (zejména pokud jde o jeho příjmy a výdaje) a tyto si neověřovala, přičemž i ze samotných výpisů z účtu žalovaného bylo zřejmé, že údaje uvedené žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru neodpovídají skutečnosti – žalovaný uváděl příjem 35 000 Kč měsíčně čistého, avšak v lednu 2020 byl jeho příjem pouze 31 884 Kč čistého, měl splácet další úvěry nebo půjčky částkou 5 000 Kč měsíčně, avšak dle odchozích plateb z jeho účtu se jednalo nejméně o částku 8 000 Kč měsíčně. Rovněž tak žalovaným odhadované výdaje 21 000 Kč měsíčně neodpovídaly platbám prováděným z jeho účtu, kdy žalovaný hradil opakovaně trvalé příkazy a opakující se odchozí platby, které ve svém součtu výrazně částku 21 000 Kč převyšovaly. Žalovaný fakticky nedisponoval žádnými volnými finančními prostředky, z nichž by byl schopen sjednané splátky zápůjčky hradit. Jestliže tedy žalobkyně nijak dále žalovaným uváděné skutečnosti neověřovala a nepožadovala doložení příjmů a výdajů žalovaného, nepostupovala při posuzování schopnosti žalovaného zápůjčku splácet řádně a s odbornou péčí.

20. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neměla žalovanému dne 13. 2. 2020 zápůjčku ve výši 50 000 Kč s měsíční splátkou 2 959 Kč poskytnout. Pokud i přes uvedené nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zápůjčku žalovanému poskytla, pak je třeba uzavřenou smlouvu o zápůjčce hodnotit jako neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru pak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 541 Kč, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou zápůjčky (zápůjčka 50 000 Kč, žalovaný uhradil celkem 20 459 Kč; platby žalovaného je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřené smlouvy žalobkyní skutečně poskytnuta). Dále je žalovaný z uvedené částky 29 541 Kč povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 15. 5. 2021, tedy ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy, do zaplacení (za období prodlení od 15. 5. 2021 do 25. 6. 2021 byl zákonný úrok z prodlení vypočten na částku 280,43 Kč, dále je pak žalovaný povinen jej platit od 26. 6. 2021 do zaplacení). Pokud jde o prodlení odvozené od doručení předžalobní upomínky (i přes výzvu soudu nebylo prokázáno dřívější doručení výzvy k zaplacení žalovanému), vycházel soud ze zjištění, že tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 10. 5. 2021 (pondělí), přičemž se má ve smyslu , (dále jen „o. z.“), za doručenou dne 13. 5. 2021 (čtvrtek) (dle o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státě, pak patnáctý pracovní den po odeslání). Žalovaný byl proto povinen zaplatit dlužnou částku 29 541 Kč dne 14. 5. 2021 (pátek), a pokud tak neučinil, je ode dne následujícího, tj. ode dne 15. 5. 2021 v prodlení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z o. z., výši úroků z prodlení pak stanoví ).

21. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 153,36 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 968 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta (žalobkyně se domáhala zaplacení částky 76 974,79 Kč, přiznána jí byla částka 29 541 Kč a 280,43 Kč; zamítnutý nárok žalobkyně na zaplacení částky 47 153,36 Kč tak představuje rozdíl mezi celkovou žalovanou částkou a částkou uloženou žalovanému k zaplacení výrokem I. tohoto rozsudku).

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a úspěch žalovaného byly přibližně srovnatelné.

23. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší v souladu s ustanovením (věta za středníkem), a to jeden měsíc od právní moci rozsudku. Soud takto rozhodl s ohledem na výši dlužné částky, a zejména pak s ohledem na prokázanou neplatnost smlouvy o zápůjčce, při respektování ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.