Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 342/2021-32
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 6 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 1 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 400 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 400 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 208 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 1 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 400 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 400 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 208 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 6 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 400 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná uzavřely přes webové stránky poskytovatelky úvěru dne datum smlouvu o úvěru, dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který měla žalovaná splatit nejpozději do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč. Žalovaná se zadáním svých osobních údajů na příslušné webové stránce nejprve zaregistrovala. Po prověření její schopnosti úvěr splácet jí byla v rámci webového rozhraní schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Následně byla mezi účastníky odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI. O žalované nevznikly pochybnosti ohledně její platební schopnosti. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data finanční prostředky nevrátila. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla mj. pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla před podáním žaloby upomínána k úhradě dluhu.
2. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s projednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se neodstavila bez omluvy. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů.
3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne datum na bankovní účet žalované částku ve výši 5 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dne datum vygenerovala smlouvu o úvěru číslo v níž je na místě podpisů uveden podpis jednatele společnosti právní předchůdkyně žalobkyně a u žalované je strojově uvedeno její jméno, příjmení, datum narození, klientské číslo a poznámka„ klient tuto smlouvu podepsal elektronicky v systému společnosti právnická osoba, na internetových stránkách webová adresa“. Dle textu smlouvy je čerpán úvěr ve výši 5 000 Kč, s datem poskytnutí úvěru k datum, se splatností do datum a poplatkem za poskytnutí úvěru 1 400 Kč. Dne datum podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou z této smlouvy z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Dne datum předal zástupce žalobkyně k poštovní přepravě oznámení o postoupení pohledávky včetně výzvy k úhradě před podáním žaloby. Dluh měl být uhrazen do tří dnů. Zásilka byla doručována dne datum.
5. Soud uzavřel, že v řízení nebylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná dne datum projevila vůli být vázán Smlouvou o úvěru číslo ve znění žalobkyní v řízení předloženém, tj. s tvrzenou splatností a uvedeným poplatkem za poskytnutí úvěru. Tento skutkový závěr nelze učinit pouze z nepodepsaného textu předložené smlouvy, a to ani ve spojení se zaslanou platbou ve výši 5 000 Kč na účet žalované, neboť toto nic nevypovídá o podmínkách, za kterých měl být úvěr uzavírán. V řízení rovněž nebylo prokázáno, jaké byly osobní a majetkové poměry žalované před tvrzeným sjednáním smlouvy o úvěru, tj. zejména její osobní stav, případná vyživovací povinnost, forma bydlení, výše a zdroje příjmů, výše výdajů, další závazky a jakým způsobem byly tyto skutečnosti právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 , poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb. , nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. ). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Žalobkyně se tak svým procesním postupem sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř.
6. Soud shledal nárok žalobkyně za důvodný pouze částečně. Jelikož nebyla v řízení prokázána vůle žalované být vázán předloženou smlouvou o úvěru, posoudil soud ve vztahu k částce 5 000 Kč danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), upravujících bezdůvodné obohacení. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované odeslala právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 5 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Žalované tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat v plné výši, neboť se o ni bezdůvodně obohatil a nebylo prokázáno, že by dluh alespoň částečně uhradila. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalované k úhradě dluhu před podáním žaloby, v níž byla vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů (tedy do datum), od následujícího dne je tak s úhradou dluhu v prodlení a náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
8. Pouze pro úplnost soud dodává, že žalobkyně v řízení ani nedoložila, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí zkoumala schopnost žalované případný úvěr vrátit. I kdyby tak soud shledal, že došlo k uzavření smlouvy v předloženém znění, nemohl by uzavřít, že bylo prokázáno, že k jejímu uzavření došlo poté, co právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala a ověřila příjmy a výdaje žalované. I z tohoto důvodu by tak soud musel uzavřít, že je smlouva dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť by byl úvěr poskytnut v rozporu s daným ustanovením. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno platné uzavření smlouvy, ze které by takové nároky vyplývaly, jakož ani dřívější doručení výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 208 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše 1 489 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalované v rozsahu 43 %). V daném případě se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 200 Kč za výzvu k plnění a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 , či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08 , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.