Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 352/2021-27
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7 320 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 320 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucím z částky 7 320 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 320 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucím z částky 7 320 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
Žalobkyně se jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeném nadepsanému soudu dne 7. 9. 2021, ve znění doplnění ze dne 8. 2. 2020, po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 320 Kč Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, jako ve výroku I. rozsudku. Předmět svého nároku žalobkyně vymezila tak, že byl žalovaný evidován jako vlastník vozidla registrační značka, které bylo v období od 14. 8. 2020 do 29. 11. 2020 vedeno jako provozované bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V návaznosti na takto uplatněný nárok dále žalobkyně požadovala paušální náhradu za mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.
Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání. Soud proto dle §115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s uvedenou výzvou dne 27. 12. 2021, a to poté, co uplynula 10 denní lhůta k vyzvednutí.
Při hodnocení skutkového stavu soud vycházel z doložených listin. Dokumentem označeným jako„ Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP“, datovaným k 21. 1. 2021, žalobkyně, za současného stanovení 60 denní lhůty k plnění plynoucí od doručení předmětného dokumentu, vyzvala žalovaného k úhradě položky„ příspěvek“ ve výši 7 020 Kč, sestávající z celkem 108 denních sazeb po 65 Kč, a položky„ náklady uplatnění“ ve výši 300 Kč. Stran nároku na vyplacení částky představované položkou„ příspěvek“ žalobkyně žalovanému sdělila, že vlastní, resp. provozuje vozidlo registrační značka, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, což bylo pro účely soudního řízení dále potvrzeno sdělením Městského úřadu v Nymburce, dle něhož bylo předmětné vozidlo (značka automobilu) v registru vozidel evidováno a jako jeho provozovatel byl veden právě žalovaný. Provoz předmětného vozidla pak nebyl v období od 14. 8. 2020 do 29. 11. 2020 kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný si uvedenou výzvu k úhradě nepřevzal a tato byla, dle výpisu z aplikace státního podniku Česká pošta, k 28. 1. 2021 vrácena zpět odesílateli. Naposledy pak byl žalovaný k úhradě vyzván zástupkyní žalobkyně, a to cestou dokumentu označeného jako„ Předžalobní upomínka“, datovaného k 21. 7. 2021, který si však žalovaný nepřevzal, byť byl k vyzvednutí uložen do 11. 8. 2021.
Na základě skutkových zjištění shora uvedených soud shledal uplatněný nárok jako důvodný. Žalovaný v období zahrnujícím celkem 108 dnů vlastnil, resp. provozoval vozidlo, jehož provoz nebyl kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž se jednalo o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. Z titulu porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tak žalobkyni, ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“), vůči žalovanému vzniklo právo na úhradu paušální denní sazby ve výši 65 Kč, ve smyslu § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb. “), ve spojení s § 4 odst. 3 ZPOPV, a to za jeden každý den, kdy nebyl provoz žalovaným vlastněného, resp. provozovaného vozidla kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla, celkem tedy 108 x 65, tj. 7 020 Kč. Žalobkyně pak uvedené plnění vůči žalovanému nejprve vymáhala mimosoudně, cestou zaslané upomínky, v důsledku čehož jí, ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 4 odst. 4 ZPOPV, vzniklo právo na paušálně stanovenou úhradu úkonů souvisejících s mimosoudním vymáháním, ve výši 300 Kč. Žalovaný totiž na výzvu k uhrazení dlužného plnění nereagoval, a proto se s jeho plněním, od prvého data následujícího po datu splatnosti (tj. od 29. 3 2021), dostal do prodlení, ve smyslu § 1968 o. z. V souvislosti se vznikem prodlení na straně žalovaného tak žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok prodlení. Žalobkyně nicméně právo na úhradu úroku z prodlení uplatnila až od data pozdějšího, konkrétně od 7. 4. 2021, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úhradu zákonného úroku z prodlení až od jí uvedeného data.
Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal soud procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, představovanou částkou 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a částkou náhrady za odměnu za zastoupení v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , za celkem provedené 3 úkony právní služby (sepis žaloby a předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, to vše zvýšeno o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupkyně žalobkyně z odměny a náhrad povinna odvést dle zvláštního právního předpisu, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , v částce 189 Kč Celkem tedy jde o částku 1 489 Kč.
Lhůta k plnění byla soudem určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako zákonná třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen provést k rukám její zástupkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (viz § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo cestou exekuce.