Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 C 200/2021-19

Městský soud v obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, se

zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů říze

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů říze

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 8. 12. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 10.000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne 30. 3. 2019 uzavřel žalobce a žalovaná Smlouvu

o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo Smlouvu

o poskytování služby Internet číslo jejichž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky žalobce, a které byly dne 31. 10. 2019 ukončeny. Žalovaná však po ukončení smluvních vztahů nevrátila žalobci pronajatá technická zařízení, a to konkrétně Set-top box/CA anonymizováno, sériové číslo anonymizováno, a anonymizováno TP-Link anonymizováno číslo. Za nevrácení těchto zařízení požaduje žalobce po žalované zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 10.000 Kč (tj. 2

x 5.000 Kč), kterou žalovaná (ačkoliv písemně upomínána) dosud neuhradila.

2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením (dále jen „“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení souhlasili.

4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 30. 3. 2019 Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo v rámci níž byl sjednán i nájem technického zařízení anonymizována tři slova (SČ: anonymizováno) a dne 30. 3. 2019 Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo v rámci níž byl sjednán i nájem zařízení TP-Link anonymizováno Smluvní strany se dohodly, že součástí těchto Smluv jsou i Všeobecné obchodní podmínky žalobce a Zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize anonymizována dvě slova. Dne

30. 3. 2019 bylo žalované předáno zařízení anonymizována dvě slova (číslo), které bylo dne 22. 5. 2019 žalobci vráceno a žalované bylo předáno zařízení TP-Link TD-W9960 (číslo) a dne 28. 5. 2019 bylo žalované předáno zařízení anonymizována dvě slova bez WiFi (anonymizováno). V částech Smluv uvozených slovy„ Účastník bere na vědomí

a uzavřením/podpisem smlouvy souhlasí s těmito smluvními pokutami“, je velmi drobným písmem na hranici čitelnosti mimo jiné uvedeno:„ smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč za nevrácení zapůjčeného/pronajatého koncového zařízení“. Dopisy ze dne 10. 12. 2019 byla žalovaná vyzvána k vrácení technických zařízení a k úhradě smluvní pokuty. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobce ze dne 18. 11. 2020.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žalobě nemůže být i s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 11. 11. 2013 vyhověno. Soud je toho názoru, že předmětný nález je použitelný

i na ujednání o smluvní pokutě v projednávané věci. Lze konstatovat, že v daném případě jsou sice ujednání o smluvní pokutě obsažena v obchodních podmínkách, které jsou součástí předmětných Smluv, ale samotné ujednání o smluvní pokutě je podle názoru soudu umístěno v oddíle Smluv vzbuzujícím dojem nepodstatného charakteru. V obou případech se jednalo

o smlouvy formulářové, kde jsou údaje jen vpisovány. Ujednání o smluvní pokutě není v textu nijak zvýrazněno. Jak již argumentoval Ústavní soud v předmětném nálezu, v praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se

o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný

a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek, které mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). V projednávané věci je přitom ujednání o smluvní pokutě obsaženo v oddíle Smluv, jemuž předchází ustanovení zjevně technického a cenového charakteru, což může vytvářet dojem, že podle logiky a struktury textu budou následovat již jen méně významná, technická či vysvětlující ustanovení. Ujednání o smluvní pokutě však není ujednáním technického či vysvětlujícího charakteru. Dále je nutno zdůraznit, že předložené Smlouvy byly uzavřeny adhezním způsobem ve smyslu ustanovení a násl. , tj. žalované byl předložen předem vytvořený text, do kterého se vypisovaly pouze údaje o zákazníkovi a zaškrtávaly se poskytované služby. Žalovaná tak neměla v zásadě možnost text Smluv jakýmkoliv způsobem ovlivnit, ovšem ujednání, které ji zatěžuje povinností plnit značně vysokou smluvní pokutu, je ujednáním, které by s ohledem na nároky kladené na druhou smluvní stranu, mělo být sjednáno individuálně

a nikoliv takovým způsobem, jako se stalo v projednávané věci, kdy předmětné smluvní ujednání nemá dostatečnou velikost písma, je umístěno v oddíle, který vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru a nad to je pro žalovanou i matoucí, kdy z formulace ujednání jednoznačně nevyplývá, že jde o povinnost zákazníka hradit smluvní pokutu, kdy v jedné části Smluv jsou zařízení označována jako„ technické zařízení“ či„ zařízení“ a v další části Smluv jsou zařízení označována jako„ koncové zařízení“ a kdy povinnost vrátit technické zařízení do 10 dnů od skončení smlouvy není uvedena přímo v textu samotných Smluv, ale vyplývá až z čl. 4 zvláštních podmínek. Lze tedy uzavřít, že žalobce nedodržel nálezem Ústavního soudu předpokládaná obsahová omezení, soud předmětné ujednání o smluvní pokutě považuje za neplatné, není možno k němu přihlížet a soud tedy žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítnul.

6. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení , tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu

a stručné právní posouzení.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla ve věci plný úspěch a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu však, že žalované žádné náklady řízení v tomto směru nevznikly, rozhodl soud tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení )

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.