Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 90/2021-93
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
právně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
t.č. neznámého pobytu
zastoupená anonymizováno jméno příjmení, advokátkou
sídlem adresa
o 2 500 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2 500 do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení 3 062 Kč.
III. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2 500 do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení 3 062 Kč. III. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).
Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 500 Kč z titulu smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené mezi původním věřitelem, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a žalovanou, kdy se žalovaná dostala do nepovoleného debetního zůstatku, neboť nezajistila na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvních poplatků, pročež původní věřitel od smlouvy odstoupil.
Jelikož je žalovaná osobou neznámého pobytu, ustanovil jí soud postupem podle § 29 odst. 3 a 4 o.s.ř. opatrovnici, a to advokátku, anonymizováno jméno příjmení.
Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili.
Z listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Dne datum uzavřela společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále také jako„ banka“) a žalovaná Smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. příjmení se zavázala poskytovat žalované služby běžný účet, přímé bankovnictví, debetní karta, žalovaná se zavázala hradit za tyto služby poplatky dle ceníku, který byl součástí smlouvy. Dne datum banka od smlouvy odstoupila z důvodu nepovoleného záporného zůstatku na bankovním účtu žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni a žalovaná o tom byla písemně zpravena dopisem z datum. Žalovaná byla k úhradě dluhu 3 957,42 Kč vyzvána i právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne datum.
Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem Slovenska, zabýval se soud předně svou pravomocí věc projednat a rozhodnout. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť místem, kde měl být závazek plněn a kde byly služby poskytnuty, je území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) právo české.
Soud věc posoudil podle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a podle § 1968 a násl. o.z. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl závazkový právní poměr, na jehož základě předchůdce žalobkyně poskytoval žalované bankovní služby, žalovaná se zavázala platit za tyto služby poplatky dle ceníku a udržovat na bankovním účtu kladný zůstatek. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když se dostala do nepovoleného záporného zůstatku a zůstala dlužná částku 2 500 Kč. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek prokázala, že jí pohledávka za žalovanou byla postoupena, čímž prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu. Soud proto shledal žalobu zcela důvodnou a v plném rozsahu ji vyhověl. Přiznal proto žalobkyni částku 2 500 Kč, lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 062 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, dále jednoho úkonu z tarifní hodnoty 2 500 Kč ve výši 1 000 Kč za vyjádření k výzvě soudu ze dne 25. 10. 2021 a režijní paušál 300 Kč, 21 % DPH 462 Kč a soudního poplatku ve výši 400 Kč. V písemném vyhotovení soud opravil postupem podle § 166 o.s.ř. zřejmou početní nesprávnost, které se dopustil ve vyhlášeném znění, když opomněl připočíst úkon za vyjádření k výzvě soudu ze dne 25. 10. 2021.
Výrokem III. pak soud rozhodl o nákladech státu, které platil v souladu s § 140 odst. 2 o.s.ř. tak, že náhradu těchto nákladů státu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (dle ustanovení § 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (dle zákona č. 120/2001 Sb.).