Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
6 C 221/2021-41
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 64 033,29 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 680,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 352,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 237,97 Kč, úrok ve výši 13 % ročně z částky 60 918,29 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 3 387,73 Kč za dobu od 27. 6. 2017 do 24. 3. 2020, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 680,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 352,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 237,97 Kč, úrok ve výši 13 % ročně z částky 60 918,29 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 3 387,73 Kč za dobu od 27. 6. 2017 do 24. 3. 2020, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou, doručenou soudu dne 6. 4. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 64 033,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 387,73 Kč od 27. 6. 2017 do 24. 3. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 515,92 Kč od 27. 6. 2017 do 24. 3. 2020, úroku ve výši 13 % ročně z částky 60 918,29 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60 918,29 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa číslo, v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 2 478,31 Kč, a to počínaje dnem datum, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroků a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 13 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník poplatků. Banka svůj závazek splnila a dne datum úvěr žalovanému poskytla, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu s Produktovými podmínkami banky, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, a prohlásila úvěr dopisem ze dne 24. 3. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť žalovaný byl k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami zároveň. Žalovaný tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 60 918,29 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 3 387,73 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních splátkách), smluvní poplatky ve výši 3 115 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 4 515,92 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60 918,29 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 13 % ročně z částky 60 918,29 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky, dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne neuhradil. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.
3. Žalobkyně byla dne 19. 4. 2021 vyzvána, aby doplnila svá tvrzení v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.
4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 23. 4. 2021 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v Žádosti klienta o anonymizováno půjčku ze dne datum, když žalovaný žádal o úvěr v celkové výši 100 000 Kč. Žádost klienta byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetnosti úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Hodnocení úvěruschopnosti klienta bylo individuální: v případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází banka vždy z příjmu, který klient deklaroval v žádosti, v tomto případě byl použit příjem ve výši částka. Klient zároveň uvedl celkový měsíční příjem domácnosti ve výši částka. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči společnosti měl klient v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek částka. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že klient měl v době podání žádosti závazky se splátkou ve výši částka. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla a schválila anonymizováno půjčku ve výši 100 000 Kč s měsíční splátkou 2 275,31 Kč. Žalobkyně má za to, že její právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před samotným poskytnutí úvěru postupovala s řádnou péčí, v souladu s tehdy platným a účinným zněním zákona, a tak tuto povinnost splnila.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne 12. 1. 2022 se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Žalobkyně svou neúčast u jednání písemně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o. s. ř. )
6. Soud má za prokázané, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet- anonymizováno půjčka, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 2 478,31 Kč (měsíční anuitní splátka činila 2 275,31 Kč + pojištění činilo 203 Kč). Poslední splátka při řádném splácení činila 1 797,73 Kč. Splátky byly splatné k 20. dni v měsíci, počínaje dnem datum. Roční úroková sazba činila 13 % a RPSN činila 14,45 %. Celková částka, kterou měl klient zaplatit, činila 137 336 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 27. 6. 2017. Klient měl pohledávku splácet bezhotovostně. V případě prodlení klienta s úhradou pohledávky byla banka oprávněna úročit dlužnou částku úrokem z prodlení až do výše stanovené právním předpisem. Dále byla banka oprávněna požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah s klientem a prohlásit úvěr za ihned splatný (ze Smlouvy o úvěru ze dne datum). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svou povinnost a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, banka využila svého práva a úvěr ke dni 24. 3. 2020 zesplatnila (z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 26 3. 2020). právnická osoba, IČO oznámila žalovanému, že pohledávku postoupila žalobkyni (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2021 (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Žalovaný tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 60 918,29 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 3 387,73 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních splátkách), smluvní poplatky ve výši 3 115 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 4 515,92 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60 918,29 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 13 % ročně z částky 60 918,29 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dluh žalobkyni uhradil. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 2. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, ovšem žalovaný na tuto výzvu nereagoval.
7. Z žádosti žalovaného o úvěr ze dne datum vyplynulo, že žalovaný bydlí v nájmu. Je zaměstnán u společnosti právnická osoba na dobu určitou od 6. 3. 2017 do 30. 9. 2017 s průměrným měsíčním příjmem ve výši částka. Uvádí celkový měsíční příjem domácnosti ve výši částka. Z tohoto důkazu ovšem nevyplývá, že by tyto údaje byly právní předchůdkyní žalobkyně jakkoliv ověřovány. Žalovaný v žádosti o úvěr neuvádí žádné výdaje. (z žádosti o úvěr) Ze spisu spisové značky 14 C 184/2021 má soud zjištěno, že žalovaný dne 31. 1. 2017 uzavřel s právnická osoba, IČO Smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty, kdy k této smlouvě byla uzavřena také dispozice, kterou byl sjednán úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel a vznikla mu povinnost k úhradě částky ve výši 16 997 Kč s příslušenstvím. (ze spisu 14 C 184/2021 ) Z výpisů z účtu soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 69 319,68 Kč a to za období od 20. 7. 2017 do 20. 10. 2019.
8. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené Smlouvy o úvěru ze dne datum úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 478, 31 Kč počínaje dnem datum. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěru řádně a včas. Banka využila svého práva a prohlásila úvěr za splatný ke dni 24. 3. 2020. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne 2. 2. 2021. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 23. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení zbývající dlužné částky.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb. ) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám
16. Právní předchůdkyně žalobkyně, u příležitosti poskytnutí úvěru žalovanému, nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Nezkoumala výdaje žalovaného na bydlení, na obživu, splátky dalších úvěrů. Nedoložila nájemní smlouvu, doklady o nákladech na energie, pracovní smlouvu, výplatní pásky, apod. Navíc žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) nijak neprokázala, že by zkoumala poměry žalovaného z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů včetně exekucí, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 , zákona č. 257/2016 Sb. Výše půjčky v daném případě činila 100 000 Kč a žalovaný měl tuto částku splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 478,31 Kč tak, aby zaplatil celkovou částku 137 336,02 Kč, přičemž pracovní poměr žalovaného byl dle jeho údajů v žádosti o úvěr sjednán na dobu určitou od 6. 3. 2017 do 30. 9. 2017 a právní předchůdkyně žalobkyně dále nezkoumala, zda a z jakých prostředků bude žalovaný schopen splácet další splátky. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 /1,2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018 )
17. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 100 000 Kč žalovaný uhradil částku 69 319,68 Kč, proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na úhradu částky 30 680,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části uplatněný návrh zamítl.
18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud jak ve výroku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí.